Sociální sítě
Girlfikace sociálních sítí: Má co do činění s feminismem?
Pokud se pohybujete na sociálních sítích, pravděpodobně jste si všimli fenoménu girlifikace, tedy nástupu trendů obsahujících slovo girl, ať už jde o that girl, clean girl, girl math nebo hot girl summer. Někdy se hovoří také o rebrandingu ženství. Jsou tyto trendy povrchní? Nebo jsou „girl slogany“ vyústěním vývoje feminismu a způsob, jak se s ním generace Z vyrovnává?
Girlfikace sociálních sítí je fenomén, který v poslední době zahltil sociální sítě. Vznikají slovní spojení zahrnující slovo girl, jako např. girl math nebo hot girl walk, které lidé s nadsázkou používají. Většina z těchto sloganů je velmi trendy a uživatelé sociálních sítí jimi komentují události každodenního života i společně sdílené zkušenosti. Níže přinášíme průřez historickým užitím slova girl a obecně girlfikací od počátků feminismu až po současnost.
Historický kontext
V první vlně feminismu, která trvala od 19. století do počátku 20. století, šlo především o získání základních práv, například práva volit či práva vlastnit majetek. Druhá vlna se soustřeďovala na boj s nerovnostmi, které přetrvávaly i přes oficiální rovnost pohlaví. Třetí vlna byla spojená s tím, že feministické problémy, které se do té doby řešily, nereflektovaly různorodé zkušenosti žen. Nezohledňovaly rozdílné sexuální orientace, barvu pleti, jiné kulturní pozadí, původ atd., proto se jednolitá ideologie rozštěpila do několika směrů. Čtvrtá vlna feminismu se už odehrává převážně na sociálních sítích a umožňuje ještě širší interpretaci feministických myšlenek.
První trendy „girl slogan“: girl power
První slogany tohoto typu používaly už v devadesátých letech 20. století punkové feministické kapely jako Bikini Kill. Spojení girl power zpopularizovala až popová skupina Spice girls a dostala ho do povědomí široké veřejnosti.
A i když dnes používáme většinu „girl sloganů“ spíše se sarkastickou konotací, dříve nesly feministickou myšlenku sounáležitosti, síly a odhodlání napříč ženskou populací. Slogan girl power se ale rychle zkomercializoval a stal se součástí marketingových strategií a produktového designu (potisk na tričkách atd.).
Girl boss – jakou ženu média respektují?
Dalším intenzivně využívaným sloganem, který se vžil napříč médii a pop kulturou, je girl boss. Označuje silnou, odhodlanou a nezávislou ženu s rozjetou kariérou – problém ale nastává při vyobrazení takového charakteru. U girl boss se často zdůrazňují maskulinní vlastnosti (např. respekt až strach podřízených, chladná racionalita) a klade se důraz na mužskou stylizaci.
Zároveň se popírá citová a empatická stránka osobnosti, se kterou se mnoho žen ztotožňuje. Girl boss je feministická ikona, která konkuruje mužům, nebo je dokonce i překonává, ale stále jsou u ní vyzdvihovány především stereotypní mužské vlastnosti.
Dnes už toto pojetí girl boss vnímáme jako neprogresivní. Může znevažovat ženy, které mají jiné hodnoty a zvolily si jinou životní cestu. Na sociálních sítích se proto často používá sarkasticky. To ale neznamená, že někoho nemůžeme nazvat girl boss a myslet to jako kompliment. Jen už pojem tolik neakcentuje mužskou představu o síle a úspěchu.
Fenomén pick me girls a not like other girls
Pick me girls nebo not like other girls jsou ženy, které mění svou osobnost, zájmy a názory tak, aby se zalíbily mužům a získaly jejich uznání – často na úkor jiných žen (nedodržují tzv. girl code, tedy pomyslná pravidla, jak by se k sobě měly ženy navzájem chovat – s respektem, empatií a laskavostí), přičemž záměrně upozorňují na to, že jsou jiné a „lepší“ než ostatní ženy.
Toto chování je často zobrazováno ve filmech pro teenagery jako střet dvou protipólů – hodné, nešikovné a velmi inteligentní holky, které nezajímá oblečení a make-up, a oproti tomu „mean girls“ představující naprostý opak, který je navíc vykreslovaný tak, aby charaktery působily hloupě. Odmala jsou tak dívky vystavovány názoru, že zájmy „holčičího typu“ jsou něco méněcenného.
Ale proč nebyly holčičí věci nikdy tak cool?
Proč nebyla cool růžová barva, boy bandy jako One Direction, a proč spoustu filmů a seriálů natáčených pro ženy vnímáme jako nevkusné? Protože hodnoty nastavují do značné míry muži. Stále máme vžité jejich preference a při hodnocení je podvědomě, nebo občas i vědomě využíváme.
Na sociálních sítích ale vidíme změnu – ženy své zájmy řeší na osobních platformách a veřejně je prezentují. Jsme svědky přechodu do opačného extrému, kdy na sociálních sítích trenduje hyperfeminita. To si můžeme vykládat jako reakci na historické potlačování těchto stereotypně ženských zájmů.
Co znamenají sociální sítě pro prezentaci žen v digitálním světě?
Ve srovnání s tradičními médii působí na sociálních sítích mnohem více žen – mají tak silnější hlas a skýtá se jim více možností projevit své mínění. To vede nejen k pluralizaci názorů, ale také k získání větší kontroly nad tím, jak jsou ženy v digitálním světě prezentovány.
Dochází k odbourávání stereotypní generalizace ženského chování a vlastností i představ o tom, jak má žena/feministka po všech stránkách vypadat. Vytváří se tedy svět, ve kterém si ženy vlastní příběh píšou samy. Přichází možnost autenticity, sebevyjádření a sebepoznání.
Je ale girlfikace opravdu jen povrchní zábavou?
Se sociálními sítěmi a zvýšenými možnostmi se vyjádřit souvisí i rozmach trendů a různých estetik jako clean girl, that girl, tomato girl, cow girl nebo gamer girl (obecně tedy girlfikace sociálních sítí). Hodně lidí si myslí, že jde o povrchní záležitosti, což ale nemusí být nutně pravda. Po dlouhé době jsou v médiích konečně prezentovány naprosto různorodé životní cesty jako plnohodnotné. Ženy si uvědomují, že jim jejich hodnoty nemusí diktovat někdo jiný a mají svobodu si vybrat, jak se budou prezentovat, jak se chtějí chovat a kým jsou. To je velmi důležité pro nabytí pocitu sebeurčení a sebevědomí a získání skutečné nezávislosti na mužském pohledu.
Stejně tak trendy jako girl math (ženský logický přístup), hot girl summer (bezstarostné léto plné zábavy), hot girl walk (zkrátka procházka), girl dinner (večeře smíchaná ze zbytků či potravin, které vůbec nejdou dohromady) nebo just girly things (zesměšnění žen obecně) nejsou pouze hloupými trendy. Konečně přichází doba, kdy jsou ženy natolik sebejisté, že mohou samy sebe „zesměšňovat“, sarkasticky komentovat vlastní stereotypy a nebát se, že si tím společensky uškodí.
Girlfikace sociálních sítí není jen povrchní časově omezená tendence. Trendy na sociálních sítích, ať už jsou krátkodobé, nebo dlouhodobé, odrážejí společenský vývoj a humor, se kterým generace Z přistupuje k ženskému pohledu a stereotypům. Dokazují tak obrovský posun v tom, jak jsou ženy vnímány a prezentovány v digitálním světě, a tedy i v chápání feminismu jako takového.
Jak citovat?
NĚMCOVÁ, Ema. Girlifikace sociálních sítí: Má něco do činění s feminismem?. In: Markething [online], 2023. ISSN 1805 – 4991. ROHLÍČKOVÁ, Františka, editor. Dostupné z:
https://markething.cz/girlfikace-socialnich-siti
ZDROJE:
https://journals.muni.cz/anthropologia_integra/article/view/2371/1944
https://www.bbc.com/news/entertainment-arts-48381340
https://www.factmag.com/2014/03/21/grrrl-power-kathleen-hanna-on-the-legacy-of-bikini-kill/
https://www.elle.cz/mix/fenomen-pick-me-girl-proc-skodi-meli-bychom-si-na-nej-davat-pozor
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/pick-me-girl-anti-tik-tok-trend.A230718_145022_ona-vztahy_job
https://www.vox.com/culture/23831903/girl-dinner-tiktok-trends-hot-girl-walk
