Sociální sítě
„Cancel culture“: Kdo určuje, co se smí říkat?
V dnešním světě si „cancel culture” získala značnou pozornost, zejména na sociálních sítích. Tento fenomén představuje společenské odmítání a kolektivní odsuzování jednotlivců, skupin nebo institucí za chování, výroky nebo názory, které jsou považovány za rozdělující, nebo přímo nepřijatelné. „Cancel culture“ je často spojována s tématy, jako jsou homofobie, misogynie, rasismus a další typy diskriminace.
Pozitivní a negativní aspekty „cancel culture“
Pozitivně může být na „cancel culture“ nahlíženo tak, že dává lidem hlas a umožňuje vyjádřit nesouhlas s názorem a nespravedlivým zacházením. „Canceled“ jedince přivádí k odpovědnosti a uvědomění si vlastních chyb. Díky tomuto fenoménu se také zvyšuje míra pozornosti věnovaná určitým problematickým druhům chování a názorů. To iniciuje různé debaty o morálce a společenských hodnotách, které nutí publikum k zamyšlení a konverzaci.
Co může být vnímáno jako negativní aspekt je například omezení svobody projevu. „Cancel culture“ může vést ke strachu vyjádřit vlastní názor, zejména pokud není v souladu s aktuálním společenským konsensem. Místo pochopení a dialogu „cancel culture” často společnost spíše polarizuje na dva tábory. Tím pomalu mizí možnost společného řešení a jádro problému se ztrácí mezi rozdílnými názory a postupně se měnícími informacemi, kterou vedou k tzv. „fake news”.
Vliv na veřejnou diskusi
Člověk se v „kultuře rušení” neubrání riziku rychlého odsouzení veřejností. Kultura podporuje ukvapená rozhodnutí a reakce na základě krátkých citací nebo výroků vytržených z kontextu.
Na sociálních sítích mohou lidé směřovat k vytváření si sociálních „bublin“ podobně smýšlejících lidí, v nichž si svá přesvědčení vzájemně posilují. To podporuje uzavřené debaty a odrazuje od konfrontace s opačnými názory.
Zároveň „cancel culture“ odvádí pozornost od skutečné odpovědnosti. A to tím, že se občas zaměřuje spíše na symbolická gesta a povrchní změny než na reálnou problematiku a návrh řešení. To může vést k „nastolení spravedlnosti“ na internetu, ale nikoliv ke skutečné nápravě problému.
Příklady „cancel culture“
Konkrétním příkladem je například luxusní módní značka Balenciaga, která byla v roce 2022 „cancelled“ za svoji kontroverzní kampaň. Ta vyvolala pobouření kvůli vyobrazení dětí s plyšovými medvědy oblečenými v bondáži. Kritici se k nepovedené reklamě, která sexualizovala děti, vyjádřili velmi negativně. Balenciaga byla nucena se omluvit a materiály kampaně stáhla. Touto kauzou se značka připravila například i o spolupráci s Kim Kardashian.
„Cancellation“ se nevyhnula ani světoznámá spisovatelka J. K. Rowlingová. Ta byla kritizována za výroky, v nichž se obávala, že snaha o transgender aktivismus může poškodit práva žen. Do této doby Rowlingová zastává svůj postoj a připojuje se k dalším spisovatelům a akademikům, kteří se postavili proti „cancel culture“. Po jejích internetových komentářích se objevily žádosti, aby jí nakladatelé přestali vyplácet další honoráře a aby byly její knihy bojkotovány.
„Cancel culture“ přináší do veřejného diskurzu jak možnosti, tak i určité výzvy. Snaha o vyvrácení názorů nebo vedení diskuse by však měla být založena na ověřených faktech a důkazech, aby bylo dosaženo vyváženého a spravedlivého posouzení, nikoliv pouze potlačení odlišného názoru. Takový přístup může vést k otevřenějšímu dialogu a lepšímu pochopení ve společnosti, což je nezbytné pro podporu jejího pozitivního vývoje.
Jak citovat:
PLACHÁ, Anna. „Cancel culture“: Kdo určuje, co se smí říkat?. In: Markething [online], 2024. ISSN 1805 – 4991. PERNEKROVÁ, Barbora, editor. Dostupné z: https://markething.cz/cancel-culture
Zdroje:
https://www.merriam-webster.com/dictionary/cancel%20culture
https://www.merriam-webster.com/dictionary/cancel%20culture
https://www.thecut.com/article/what-to-know-about-the-balenciaga-ad-scandal.html
https://www.washingtontimes.com/news/2021/feb/16/top-10-recent-examples-cancel-culture
https://www.ucf.edu/pegasus/is-cancel-culture-effective/
