Komunikace
Růžová daň: opravdu ženy platí vyšší ceny než muži?
Slyšeli jste někdy o růžové dani (pink tax)? Nejedná se o reálnou daň, ale o diskriminační cenovou politiku, kvůli které produkty určené pro ženy stojí více než ty pro muže. Růžová žiletka nebo cyklistická helma s „typicky holčičími“ motivy tak stojí více než jejich pánské varianty. Speciální roli má v problematice pak tzv. tamponová daň. Týká se toto téma i Češek?
Růžová daň, známější ve svém anglickém překladu pink tax, poukazuje na typ cenové diskriminace produktů určených pro ženy, které jsou dražší než jejich mužské prototypy. Nejedná se tedy o daň v pravém slova smyslu, ale o rozdíl v ceně dvou obdobných produktů, kdy ten určený ženám je dražší. Název si růžová daň vysloužila na základě častého využívání růžové barvy na obalech produktů pro ženy.
Jít s dcerou na kolo vyjde dráž než jít se synem
V roce 2015 vyšla studie From Cradle to Cane: The Cost of Being a Female Consumer, která se zabývala rozdíly v cenách produktů pro ženy. Tato často citovaná studie zmiňuje konkrétní vyčíslení finančních dopadů růžové daně, kdy ženy už v roce 1994 platily o 1 351 dolarů ročně více než muži. Zabývá se i aktuálními případy z pěti odvětví: hračky a doplňky, dětské oblečení, oblečení pro dospělé, produkty osobní péče a produkty pro seniory/domácí zdravotní péči.
Ze studie vyšlo, že ve všech kategoriích platí muži méně než ženy, průměrně o 7 %. Přičemž hračky pro dcery vycházely v době výzkumu newyorské rodiče o 13 % dráž než obdobné vybavení pro syny. Tento cenový rozdíl se v různé výšce objevoval napříč věkem.
„Růžová daň neexistuje, ženy jen víc nakupují“
Dovolíte-li si ve společnosti říct, že se vám nelíbí platit růžovou daň, můžete se setkat s názorem, že nic takového neexistuje, že jen ženy nakupují více věcí, a tak více utrácí. Tento argument v první řadě rozhodně neplatí pro všechna odvětví, ale je pravda, že v rámci kosmetiky, kde je růžová daň často skloňována, ženy nakupují přibližně dvakrát tolik produktů oproti mužům. Nejedná se ale o vůbec relevantní informaci, protože růžová daň neporovnává množství produktů, které ženy a muži nakupují pro konkrétní potřebu, ale cenu za jednotku. Jinými slovy, porovnáváme šampon pro ženy se šamponem pro muže, nikoliv sadu produktů používaných pro péči o vlasy.
Tvrdší chloupky a náročnější šití
Existují samozřejmě argumenty, které vyšší ceny dámských produktů obhajují.
Argumenty se týkají například symbolu růžových daní: žiletek. Právě u žiletek je v USA cenový rozdíl markantní. Zastánci vyšších cen dámských žiletek poukazují na to, že ženy potřebují komfortnější rukojeť, lubrikační pásky a oblou hlavici, aby si lépe mohly holit nejrůznější záhyby těla nebo na to, že úhel čepelí u pánských žiletek zvládne i tvrdší chloupky na tváři, ale na holení nohou a podpaží se nehodí. Zda jsou tyto argumenty dostatečné pro odůvodnění o několik procent vyšší ceny, necháme na vás. Nezapomínejme, ale že počet mužů, kteří si „chlapáckými“ žiletkami na tvrdé vousy holí i jiná místa, roste! V roce 2018 si podle Telegraphu už téměř polovina mladých mužů kromě obličeje holila i podpaží. Možná tento trend povede ke vzniku speciálních mužských žiletek nebo sjednocení s těmi ženskými?
Podobná je argumentace u oblečení. Oblíbený je například argument, který odkazuje na rozdíl ve střihu oblečení. Ženská trička jsou údajně náročnější na ušití než pánská, a proto musí být cena logicky vyšší.
Nejen produkty, ale i růžové služby
Abychom nevycházeli jen z jedné newyorské studie a nezaměřovali se pouze na produkty, můžeme zmínit i výzkum z října 2021 od pojišťovací společnosti Jerry, která přinesla zajímavé výsledky. Mimo jiné z nich podle Forbesu vychází, že ženy platí za vlastnictví auta o 142 $ ročně více než muži nebo také platí o 22,94 $ více než muži za opravu auta. U pojištění je situace o něco složitější, přesto ve 36 amerických státech platí ženy více za pojištění auta než jejich mužské protějšky.
Dlouhé vlasy, krátký rozum? V tom případě si ženy za rozum připlatí
S rčením spojujícím dlouhé vlasy s nižší inteligencí se setkáváme už v Kosmově kronice, kde bylo podle pověsti použito jako argument proti Libuši jako důvod, proč by měli vládnout muži. Vládcem se tak stal Přemysl Oráč. Během minulého režimu se pořekadlo otočilo spíše proti mužům, jejichž lokny měly být ideologickým odbojem proti režimu. Pokud by na tomto pořekadlu bylo něco pravdy, vyšla by pomyslná honba za rozumem v moderní době ženy více než muže, a to i v České republice.
Proti rozdílným cenám krátkých střihů pro ženy a muže se staví pražský Barberette. „Barbershop, který otevírá své dveře všem? V Barberette platí za střih a péči všichni stejně. První provozovnu otevřela Klára Váňová roku 2012 v Londýně a od té doby bojuje na mediální, nadnárodní a především osobní úrovni za rovnoprávný přístup a férové ceny,“ dočteme se na webu gendrově neutrálního barbershopu.
Zbavme se růžové daně hlásá kampaň Ax The Pink Tax
European Wax Center (EWC) je značka, která poprvé spustila svou kampaň #AxThePinkTax v roce 2018 s cílem zvýšit povědomí o růžové dani. Kampaň získala několik ocenění a pokračovala i v roce 2019. Na absurdní navýšení cen ženských produktů kromě klasických marketingových nástrojů poukazoval také například streetart nebo wild posting.
Tamponové daně
V kontextu růžové daně, která ve skutečnosti reálnou daní není, je také často zmiňována tzv. tamponová daň. Jedná se opět o neoficiální název, který poukazuje na problematiku vysokého zdanění dámských hygienických potřeb. „Věděli jste, že ještě minulý rok byste v Německu za lanýže zaplatili o 12 % nižší daň než za dámskou intimní hygienu? V případě luxusních výrobků, mezi které se do roku 2019 řadily i tampony, činila daň 19 %. Přibližně půlka populace si ale během svého života tento „luxus“ pravidelně musí dopřávat,“ popisujeme v rozsáhlejším článku o tomto tématu.
Evropský parlament doporučil členským státům snížit daň z těchto produktů na 5 %. Běžná daň z přidané hodnoty v ČR činí 21 %, ale některých položek, které web kupnisila.cz označuje za naprosté nutnosti bývá snížena na 10 nebo 15 procent. Ve shrnující tabulce těchto produktů na stejném webu ale dámské hygienické pomůcky nefigurují. V České republice je tak daň na tyto produkty stále vyšší než například u točeného piva konzumovaného v restauračním zařízení.
Česká republika bez růžové?
A jaká je situace u nás? Na základě základního porovnání nabízených produktů ve dvou českých oblíbených online obchodech, nelze říct, že by v České republice existovaly markantní rozdíly v cenách dámských a pánských produktů. Dva online obchody ale nejsou reprezentativním vzorkem a rozhodně na základě jejich zběžného prohlédnutí nelze říct, že se růžová daň Česka netýká. Rozsáhlý a kvalitně provedený výzkum srovnávající ceny dámských a pánských produktů v České republice se autorce nepodařilo dohledat. Sice nemáme kompletní data, ale minimálně na příkladu rozdílných cen v kadeřnictvích vidíme, že jistá míra problému se u nás vyskytuje. Možná by proto téma stálo za to více prozkoumat i v naší zemi.
Jak citovat?
HÁJKOVÁ. Karolína. Růžová daň: opravdu ženy platí vyšší ceny než muži?. Filip Thein, editor. In: Markething [online], 2022. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: markething.cz/ruzova-dan
Zdroje:
https://www1.nyc.gov/assets/dca/downloads/pdf/partners/Study-of-Gender-Pricing-in-NYC.pdf
https://journals.sagepub.com/doi/10.1509/jmr.13.0291
http://www.summerschneider.com/ax-the-pink-tax-1
https://www.investopedia.com/pink-tax-5095458
https://www.kupnisila.cz/sazby-dph/
https://www.vox.com/2015/12/23/10657762/women-products-cost-more
https://www.lifesavvy.com/193/is-there-really-a-difference-between-mens-and-womens-razors/
https://www.telegraph.co.uk/news/2018/11/09/half-young-men-now-shave-armpits-survey-mintel-suggests/
