Komunikace
Soudíme a pomáháme jen těm, které si vyberou „správnou” cestu
Konzervativní protipotratová uskupení se s různou mírou úspěšnosti prezentují nejen v USA nebo v Polsku, ale též u nás v ČR. V naší republice nejznámější organizace „Hnutí Pro život“ nachází nové cesty, kudy šířit vzkaz „potraty jsou špatné”. Na podzim roku 2021 získalo pro propagaci své kampaně „Nesoudíme. Pomáháme“ prostor od České pošty – i přesto, že ta má být ze své podstaty státního podniku názorově neutrální.
Pro život i za cenu života?
Důležité je připomenout si, jak se vůbec o problematice protipotratových hnutí bavíme a proč. Hnutí vymezující se proti potratům existují napříč celým světem a jejich úspěšnost závisí na mnoha faktorech. Jedním z nejčastějších je konzervativnost vlády nebo i celé společnosti daného státu, přístup k právům žen a jejich postavení ve společnosti i přístup k poznatkům lékařské vědy. Hlavní úvahou těchto hnutí je, že spojené ženské a mužské pohlavní buňky mají právo na život. A to mnohdy i v případě plodů vzniklých ze znásilnění nebo plodů s genetickými vadami. Tato „pro life” hnutí (česky „pro život”) často opomíjejí nebo zlehčují zdravotní rizika související s donošením dítěte, potenciální ekonomické a psychické dopady na rodiče, kteří dítě nechtějí nebo si jej nemohou dovolit, riziko smrti rodičky při porodu a další problematické aspekty.
Roe vs Wade aneb kde to celé začalo
Zlomovým bodem v rétorice těchto názorových hnutí byla kauza Roe vs Wade, která se odehrála v sedmdesátých letech v USA. Ta rozhodla, že žena má právo ukončit těhotenství až do té doby, než je plod schopný života i mimo dělohu a dokonce i poté, pokud je život těhotné ženy v ohrožení. Hnutí, která se do té doby nazývala „protipotratová” přesídlila k pojmenování „pro život” neboli anglickému „pro-life”, což je výrazně méně pejorativní, i když nese stále stejnou myšlenku.
Norma McCorvey, veřejně známá jako “Jane Roe”, společně s právní zástupkyní Gloriou Allred, napravo, před nejvyšším soudem USA ve Washingtonu D.C. 25.dubna 1989. Greg Gibson / AFP – Getty Images
Především je třeba říci, že mnoho lidí pod spojením „pro život” vidí uskupení, které má za cíl poskytnout matkám, které nemají jinou podporu, prostředky pro výchovu dítěte, jehož život třeba vznikl za nečekaných podmínek. To samo o sobě je samozřejmě činnost žádoucí, je ale potřeba vnímat i druhou stranu příběhu.
Hnutí Pro život, které nesoudí a pomáhá?
Tak se jmenuje nejznámější české protipotratové uskupení v Česku. Jedná se o zapsaný spolek formálně založený již v roce 1992, funguje tedy v nějaké podobě bezmála 30 let. V současné době je předsedou spolku Radim Ucháč. Hlas hnutí je u nás poměrně silně slyšet, především díky podpoře církve nebo jejich samotné komunikaci – organizují veřejně známé akce jako je Pochod pro život. Aktivní jsou i na sociálních sítích: na Facebookovém profilu mají přes sedm a půl tisíc sledujících, na Instagramu těsně přes tisíc.
Svou agendu popisuje hnutí na webu následovně: „Hnutí Pro život ČR usiluje o obnovu společenského respektu ke každému nenarozenému dítěti. Cestu vidí v pomoci těhotným a v obnově společenské zodpovědnosti muže za ženu a dítě. Nevnucujeme zákazy. Nabízíme řešení.” Je pravda, že platforem, které by poskytovaly komplexnější podporu ženám v situaci neplánovaného nebo nechtěného těhotenství, je v Česku poměrně málo. Protlačovat jedinou volbu (v těhotenství pokračovat) je ale v tu chvíli o to více problematické. „Cílená, nebo dokonce systémová pomoc těhotným ženám v těžké sociální situaci u nás prakticky neexistuje. A situace řady matek samoživitelek ukazuje, jak těžké je být matkou, když vám nikdo – ani rodina – nepomáhá. Když víte, do jak velkého marasmu se můžete se svým dítětem dostat, je to pak ještě skutečná volba?” píše Saša Uhlová v článku pro a2larm.
Jsme státní podnik, ale…
Na podzim 2021 navázalo hnutí spolupráci s Českou poštou, která by ze své podstaty státního podniku měla být neutrální a nestranit žádnému názorovému proudu. To ale evidentně neplatí vždy. Na twitterovém účtu Hnutí Pro život otevřeně děkuje Nadaci České pošty za spolupráci, která jim uveřejnila názorový PR rozhovor s koordinátorkou projektu Jaroslavou Trajerovou v listopadovém čísle podnikového časopisu Poštoviny, který vychází v nákladu 35 tisíc výtisků a dostává jej každý zaměstnanec České pošty.
„A především jsme dostali výraznou slevu na obeslání všech domácností v České republice. Těch je více než čtyři miliony. Máme už podepsanou smlouvu a díky mnohým z vás máme pokryty více jak dvě třetiny nákladů na tento ojedinělý počin. Počátkem jara by tak každá domácnost v naší zemi měla dostat dopis o projektu Nesoudíme. Pomáháme!” napsalo hnutí v lednovém newsletteru.
A v čem je největší problém? Nestranný podnik přeci nemůže podporovat tak vyhraněné hnutí a financovat nepřímo jeho aktivity, pokud si chce zachovat tvář. Na tuto společnou aktivitu upozornil jako první Kolektiv115 na svých účtech na sociálních sítích Twitter a Instagram. A i když svou rétoriku vyhání zase do opačného extrému, poukazuje na jádro problému.
Pochod „pro život“
Druhá z nejvýraznější aktivit hnutí, kromě zmíněné kampaně, je Pochod pro život, dříve pořádaný na protest ve stejnou dobu jako duhový průvod Prague Pride. A to proto, že kromě toho, že autoři by rádi viděli přísné omezení potratů, také stojí za „tradiční rodinou”, do které v dnešní době už velké množství lidí nespadá.
Letos už má Pochod pro život svůj termín na konci dubna, duhovému průvodu se tedy o několik měsíců vyhne. Na svůj pochod hnutí zdarma sváží lidi z celé republiky, aby ukázali podporu, které se jim dostává. A u dopravy zdarma nezůstávají – účastníkům se dostane i občerstvení.
Nesoudíme, pomáháme. Ale ne všem.
Zhruba před třemi lety změnilo hnutí poměrně radikálně svou komunikaci. V souvislosti s touto změnou přišlo s kampaní, kterou pojmenovali „Nesoudíme, pomáháme”. Součástí kampaně jsou tištěné materiály jako letáky či rollupy umístěné ve 32 zdravotnických zařízeních, jak uvádí hnutí na webu, a dále 3 reklamní spoty z roku 2019 a 2020, které se v délce pohybují mezi 30 a 45 sekundami. Ty měly být údajně umístěny do kin, což v důsledku koronavirové pandemie bylo odsunuto. Každý videospot shlédlo na sociálních sítích a v multikinech přes 300 tisíc lidí a v prémiových časech je vysílala Česká televize, jak uvádí Hnutí Pro život. Kampaň komentovala v roce 2019 Claire Klingenberg pro Deník Referendum: „Reklamní kampaň, kterou vidíme už pár měsíců po ulicích, je naprosto zavádějící. Působí podobně jako reklamy Člověka v tísni, který opravdu nabízí pomoc bez vedlejší agendy. Plakáty ‚Nesoudíme, pomáháme‘ vytvářejí pocit bezpečné podpory v náročné chvíli a není přitom jasné, že za ní stojí nábožensky motivovaná organizace, pro kterou existuje jen jedno správné řešení.”
Není to jen o letácích
S informační kampaní vystoupili také například na Kongresu českých a slovenských lékařů. Protinázor či alternativa však chyběla, jak to ostatně v komunikaci hnutí bývá. V kontaktu s lékaři je hnutí usilovně, například v roce 2020 adresovali napřímo na dva tisíce českých gynekologů. Ti by ale přece také měli být nestranní a poskytovat ženám lékařskou pomoc bez vedlejší agendy.
V repertoáru hnutí nechybí ani merch: trička se zdánlivě nesouvisejícím textem „Jsem kreativní” a menším dodatkem „Jsem pro život”. I sami podporovatelé se mohou zapojit do šíření povědomí o hnutí pomocí propagačních materiálů, k čemuž samo Hnutí Pro život vybízí na svých stránkách. Hnutí má též vlastní oběžník, který putuje k příznivcům čtyřikrát do roka. Sociální sítě má Hnutí Pro život samozřejmě také. Silnou komunitu má například na Facebooku. Na webu odkazuje kromě něj také na Instagram, Twitter, Youtube kanál a v neposlední řadě ještě na Flickr.
Postinor na Ukrajinu?
Hnutí Pro život neotálelo se vyjádřit ani k situaci na Ukrajině, konkrétně k osvobozeným oblastem, ve kterých je čím dál větší poptávka po takzvaných „pilulkách po” typu Postinor pro Ukrajinky znásilněné ruským okupanty, které v sobě nechtějí nosit jejich dítě.
Příspěvek už pravděpodobně ze svých sociálních sítí po (právoplatně) extrémně negativní odezvě smazali, i tak si ho ale spoustu lidí na všimlo, což vyvolalo živou diskusi na Instagramu nebo Twitteru.
Dostupnost psychologické péče je samozřejmě žádoucí, rozhodně to ale neřeší situaci, ve které je teď její dostání absolutně nereálné a ve které ženy řeší pouze jedno: jak tuhle noční můru přežít a nemuset ve svém těle nosit něco, co vzniklo za tak strašných okolností.
Vlídný rozhovor
Hnutí nabízí těhotným ženám vlídný rozhovor. O něm píše Radim Ucháč, předseda Hnutí Pro život, v posledním newsletteru, který již byl v článku zmíněn: „Vlídný rozhovor s lidmi kolem nás, kteří mají jiný názor, ale jsou ochotni naslouchat, je nenahraditelný.” S tím se nedá než souhlasit. Problém ale nastává v situaci, kdy žena nemá na výběr a je tlačena do jediného „správného” východiska. Debata by ale měla rozhodně být oboustranná, jinak se nikam nedostaneme. Do kontextu je vždy třeba dosadit i lidská (ženská) práva a zdravotní rizika zákazu potratů, které na sebe upozorňují již třeba ve zmíněném Polsku. Zároveň by se k diskusi rozhodně neměly užívat „nestranné” kanály, jakým by měla být Česká pošta.
Nechceme být jako Polsko, i když?
Hnutí Pro život není úplně jednotvárnou organizací. Je to politické a náboženské hnutí, které se snaží i o změny v legislativě. Tyto potenciální i reálné změny jsou velkým zásahem do lidských práv. Scénář, který došel už do pozdějších fází, ve kterých došlo k legislativním změnám a omezení potratů, můžeme pozorovat v sousedním Polsku, ve kterém již vidíme jejich stinnou stránku. Dochází zde totiž mimo jiné k tomu, že kvůli protipotratové politice umírají ženy. Přirovnání k polské situaci se ale Hnutí Pro život vyhýbá.
Potraty nezmizí, ani když je zakážeme
Omezení potratů, zákaz různých forem antikoncepce nebo třeba prosazování sexuální abstinence není bezpečnou a ideální cestou, jak dojít kýženého cíle. Důkazů je pro to dostatek. Potraty se nepřestanou provádět, když je někdo zakáže. Jen se přesunou z nemocnic a od lékařů do rukou samotných žen a do ilegality. Aby k potratům nemuselo docházet, je spíše nutné využít preventivních kroků, jako je kvalitní sexuální výchova, omezení případů znásilnění například zvýšením trestů a destigmatizace těchto otázek.
Jak citovat?
ROHLÍČKOVÁ Františka. Soudíme a pomáhame jen těm, které si vyberou “správnou” cestu. Karolína HÁJKOVÁ, editor. In: Markething [online], 2022. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: markething.cz/soudime-a-pomahame-jen-tem-ktere-si-vyberou-spravnou-cestu
Zdroje
https://a2larm.cz/2019/03/hnuti-pro-zivot-rodicovske-poradenstvi-a-boj-za-cisty-naro/
https://a2larm.cz/2019/03/kdyz-se-zbavite-shluku-bunek-a-mate-traum/
https://www.britannica.com/event/Roe-v-Wade
