Zálohovaná identita, digitální učitel nebo robotický doktor: nejdůležitější trendy technologického vývoje, které znějí jako sci-fi

Vaše zálohovaná identita, roboti, co umějí cítit bolest, nebo digitální učitelé – mentoři, které stvořila umělá inteligence. Co z toho je sci-fi, a co už skutečnost? O tom se bavili přední vynálezci, futurologové, ale také lékaři nebo inženýři na konferenci SingularityU v Praze.

To, co bylo včera sci-fi, se zítra může stát běžnou realitou.

Společenský sál neorenesančního paláce na Žofíně zdobí mohutné lustry, štukové ozdoby včetně květin a andělíčků na stěnách, a dubové parkety na podlaze. Na dvou plátnech na pódiu se ale promítají obrázky vesmíru, robotických rukou, operací řízených počítačem nebo samořiditelných aut. Vizuálně to nemůže být větší rozdíl. Ve zdobených sálech paláce si ale lidé o to víc uvědomují, že to, co bylo před stopadesáti lety považováno za moderní nebo nadčasové, můžeme zakrátko považovat za nostalgickou historii. Dva dny, 2. a 3. října 2023, se zde již potřetí konala globální konference SingularityU, která představuje ty nejnovější trendy ve vědeckém a technologickém vývoji lidstva, a ukazuje i cestu vpřed. To, co bylo včera sci-fi, se zítra může stát běžnou realitou. „Nejlepší způsob, jak předpovídat budoucnost, je vytvářet ji,“ říká zakladatel tohoto summitu a inovátor Peter Diamandis.

Petera jsme proto mohli na obrazovce vidět hned dvakrát: stvořil svého digitálního avatara, do kterého nahrál všechny svoje minulé texty, rozhovory a myšlenky. Umělá inteligence na základě jazykového generativního modelu vytvořila Diamandisovu kopii, a Diamandis si tak mohl popovídat sám se sebou. Dost se ale zarazil, když se mu avatar představil jako Peter Diamandis. „Ty nejsi Peter Diamandis, to jsem já. Jestli ti to nevadí, budu ti říkat PeterBot,“ překvapeně reagoval na své digitální dvojče.

Peter Diamandis a jeho digitální dvojče na konferenci SingularityU. Poznáte, který je ten pravý?

Foto: Denisa Hejlová

„Za chvíli to může být běžná věc. Lidé, kteří dnes trpí například nemocí ALS (amyotrofickou laterální sklerózou), si nahrávají svojí digitální stopu tak, aby mohli třeba pro své příbuzné a blízké zachovat obraz svojí osobnosti předtím, než jim třeba nemoc znemožní mluvit,“ vysvětlila neurovědkyně Divya Chander. „Říkáme tomu „organic back-up“, je to vaše zálohované „já“. Na rozdíl od fotoalba nebo videa z dětství ale s digitálním avatarem můžete vést konverzaci, která simuluje vaše myšlenky v době, kdy jste se „zálohovali“.

Naplnění Čapkovy vize?

Od vynálezu slova „robot“ Josefem a Karlem Čapkem přitom uplynulo jenom něco málo přes sto let. Čapkovu hru R.U.R. (Rossum’s Universal Robots) o továrně na roboty znají na světě všichni, kdo se o budoucnost zajímají. Roboti, kteří ve hře měli nejprve jenom ulehčovat lidem práci, se později naučí cítit emoce a uvědomí si, že jsou lepší než lidé, a tak se je rozhodnou vyvraždit. Různé pohledy a diskuze o tom, zda po sto letech už přichází naplnění Čapkovy vize, se prolínaly celou konferencí. Téměř všichni se shodovali na tom, že je potřeba s umělou inteligencí zacházet s určitou obezřetností, ale zároveň se nebránit ji prozkoumávat.

Počátky regulace

V březnu letošního roku podepsali stovky akademiků i podnikatelů petici, která požadovala, aby se vývoj umělé inteligence na chvíli pozastavil. Jedním ze signatářů byl naprosto paradoxně i Elon Musk, jehož firma xAI se přitom vývoji umělé inteligence věnuje. Téměř všichni speakeři na Singularity tuto aktivitu odsoudili jako nerealistickou – vývoj by se tak nejspíše akorát přesunul do ilegality. Zároveň ale určitě budeme potřebovat formulovat nová pravidla a musíme se připravit i na nová geopolitické rozložení sil na světě. Evropská unie prosazuje první regulaci umělé inteligence. Řada podnikatelů, ale i vědců se ale obává, že tím vývoj umělé inteligence v Evropě může výrazně omezit a odsunout nás tak do kategorie zemí, které jsou pouhou výrobní linkou, která AI montuje, ale nevynalézá, jak varoval profesor a podnikatel Michal Pěchouček z ČVUT.

Nová forma moderní války

Tim Marshall, americký odborník na geopolitiku, zdůraznil, že nové bitevní pole představuje samotný vesmír, kde jednotlivé mocnosti soupeří o to, kdo například bude moci jednou těžit nerostné suroviny na měsíci nebo kdo ovládne satelity, kroužící kolem Země a poskytující například internetové připojení. Jak ukázal boj o Starlink, který spadá pod Muskovo impérium, a který Musk nejprve Ukrajině poskytnul, ale postupně povypínal, digitální technologie jsou naprosto nedílnou součástí moderních válek.

Kyberútoky na vojenské i civilní cíle jsou dnes stejnými zbraněmi, jako stíhačky nebo tanky. Součástí boje v digitálním prostoru jsou i dezinformace, a teď nemyslíme jen tak nějaké povídačky, ale profesionálně používané informační prostředky, které naplňují klasické propagandistické cíle, jako zmást protivníka, rozptýlit pozornost nebo vzbudit pochyby. Zároveň se ale i proti nim dá bojovat novými způsoby: český student Matyáš Boháček například vyvinul i pod záštitou FSV UK aplikaci Verifee, která dokáže identifikovat, které části zpráv nemusejí být pravdivé. Jak ale Matyáš zdůraznil – rozhodnutí, zda jim mají věřit, zůstává stále na lidech.

Asistent nebo nepřítel?

Umělá inteligence nemá podle futurologů lidi trumfnout, ale pomoci jim ve svém profesním a osobním rozvoji. Podle expertky na vzdělávání Jos Dirkx má mít každé dítě v Koreji do roku 2025 svého osobního AI tutora, průvodce, který mu pomůže rozvinout svůj osobní potenciál v učení. Zatím jsme víceméně ve stadiu generativní umělé inteligence. V další fázi evoluce je interaktivní umělá inteligence, která bude schopná s člověkem vést mnohem pokročilejší dialog – jako virtuální asistent, sekretářka nebo osobní tutor. Nejvyšší fází bude potom autonomní, můžeme říct „ta pravá“ umělá inteligence, která se bude umět sama rozhodovat a fungovat i bez lidských příkazů.

Některé věci jsou stále pro roboty a umělou inteligenci překvapivě složité, jako třeba naložit myčku nebo řídit auto v italském provozu. Některé senzomotorické dovednosti jsou tak pro člověka poměrně snadné, ale roboti se jím učí složitěji – říká se tomu Moravcův paradox, a to nikoliv podle moderátora a pedagoga FSV UK Václava Moravce, který se AI také věnuje, ale podle skupiny vědců, vedené odborníkem na robotiku Hansem Moravcem v 80. letech 20. století. Docent Matěj Hoffmann z Českého vysokého učení technického (ČVUT) proto mluvil o tom, jak je důležité, aby se roboti učili vnímat prostor, podobně jako lidé mají hmat. A kdyby jejich elektronická kůže uměla vnímat bolest, pomohlo by to robotům i k tomu, aby byli příště opatrnější. „Chci, aby se roboti naučili interagovat s lidmi přirozeně a bezpečně,“ říká Matěj Hoffmann.

Na konferenci nesměl chybět ani kosmický inženýr a popularizátor vědy Jan Lukačevič, který bude i hostem v semináři Komunikace vědy na Strategické komunikaci, FSV UK. „Je naprosto zásadní, aby si důležitost vědy uvědomovala i vláda a chtěla ji podporovat,“ říká Lukačevič.

SingularityU nám ukázala, že po sto letech od toho, kdy Čapkové vynalezli slovo robot, už dneska roboty běžně používáme ve svém každodenním životě – na stavbách, v továrnách, v nemocnicích na operačních sálech. Povídáme si se Siri nebo s ChatGPT. Když reklamujeme zboží přes počítač. Málokdo pozná, zda je na druhé straně chatu živý člověk, nebo chatbot. Někteří roboti už začínají mít i lidské rysy. Schopnost vnímat bolest a empatii bude dalším z nich. Už dnes chatbot s umělou inteligencí v některých konverzacích s pacienty skóruje lépe, než lékaři. O to horší je ale fakt, že někdy je trumfne i v empatii. Roboti v medicíně pomáhají i při řadě složitých operací včetně operace mozku, jak na SingularityU představil neurochirurg profesor David Netuka. Co ale víme určitě, že chatbot vám rozhodně první pomoc neposkytne ani zlomenou nohu neošetří. Zatím.

JAK CITOVAT?

HEJLOVÁ, Denisa. Zálohovaná identita, digitální učitel nebo robotický doktor: nejdůležitější trendy technologického vývoje, které znějí jako sci-fi. ČAPKOVÁ, Ema, editor. In: Markething [online], 2023. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: https://markething.cz/singularityu2023