Michelinské hvězdy jako tahák na turisty. Dokáže Praha skvělé reklamy využít?

První michelinské hvězdy pro české šéfkuchaře udělené tento týden v prestižním gastronomickém bedekru neznamenají pouze kulinářských úspěch, ale především toto vysoké ocenění představuje skvělou reklamu pro Prahu. Té v poslední době ubývají majetnější turisté. Dokáže pražský turismus další michelinskou příležitost šikovně zužitkovat?

Prestižní ocenění pro české šéfkuchaře

Čeští gourmeti mohou slavit. Oceněním v podobě jedné michelinské hvězdy se od teď může pyšnit pražská restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise sídlící v Haštalské ulici, kterou vede šéfkuchař Oldřich Sahajdák.  Druhou hvězdu tajní michelinští inspektoři udělili restauraci Alcron pod vedením šéfkuchaře Romana Pauluse, která je součástí hotelu Radisson ve Štěpánské ulici.

Vůbec poprvé toto prestižní ocenění dostali čeští šéfkuchaři, výjimku tvoří absolutně první oceněny český šéfkuchař Pavel Pospíšil, který ji však získal v roce 1980 v německém Baden-Badenu. V předchozích letech obhájila třikrát po sobě michelinskou hvězdu restaurace Allegre hotelu Four Seasons, která však s odchodem jejího italského šéfkuchaře za lepší příležitostí do Petrohradu změnila svůj koncept a s prestižním oceněním se musela prozatím rozloučit.

Pozitivní zprávou je i další michelinské ocenění Bib Gourmand, které označuje podniky nabízející „dobré jídlo za dobrou cenu.“ Slovo Bib je odvozeno od slova “Bibendum” označující maskota francouzské společnosti Michelin. Své „Biby“ si z minulého průvodce udržely restaurace Aromi, Divinis, Le Terroir a SaSaZu, nově se tímto titulem můžou chlubit také Sansho a Monastery, která však už před několika měsíci změnila šéfkuchaře a svůj název na Lichfield, a tak toto ocenění přichází poněkud opožděně.

Nejprestižnější ocenění ve svém oboru na světě

Průvodce Michelin začal vydávat André Michelin na přelomu 19. a 20. století jako pomoc řidičům najít slušné ubytování a jídlo při cestách po Francii, původně však pouze v rámci čerpacích pump, pneuservisů a autoopraven. V roce 1929 bedekr změnil svoji barvu z modré na červenou a uděluje hvězdičky a další symboly hotelům a restauracím. Toto ocenění je považováno za neprestižnější na světě (soupeří s průvodcem Gault Millau hodnotící úroveň jídla a pití včetně ingrediencí, ne však luxusnost prostředí).

Princip hodnocení je založen na anonymních a profesionálně vyškolených odbornících, kteří se vrací daný podnik pro udržení kvality bedekru kontrolovat po osmnácti měsících. Pražské restaurace dostaly každá po jedné hvězdičce, která představuje úroveň „velmi dobrá kuchyně ve své kategorii.“ Michelin však může udělit až tři hvězdy. Dvě hvězdy odpovídají „výborné kuchyni, která stojí za objížďku“ a tři hvězdy znamenají „výjimečnou kuchyni, která stojí za zvláštní cestu.“

Michelinské ocenění jako propagace – vyplatí se ale vždy?

Ale i dvě „michelinské jednohvězdičkové“ restaurace a šest „Bibů“ (kterých má teď Praha stejně jako Berlín) mohou do Prahy nalákat majetnější klientelu, která zde není tak početná. V Evropě v rámci gurmánského turismu existují většinou lidé ve zralém věku s nadprůměrnými příjmy, kteří své cesty organizují právě podle michelinského průvodce. Ti si potrpí na vysoké standardy nejen v gastronomii, ale i v ubytování, kde má Praha stále ještě rezervy v podobě menšího počtu čtyř a pětihvězdičkových hotelových kapacit než je tomu jinde v Evropě. Pětihvězdičkové hotely jsou navíc v porovnání se srovnatelnou zahraniční nabídkou často podstatně levnější, což paradoxně některé potenciální klienty odrazuje, protože „levnějšímu“ podniku věří méně.

Michelinovy hvězdičky však pro oceněné restaurace představuje i další ekonomické důsledky. Takto ohodnocený podnik nyní nesmí usnout na vavřínech a stále udržovat, obměňovat a zlepšovat kvalitu svého servisu. Ocenění tak na restauratéry klade v průměru o dvacet procent vyšší náklady, což se promítá i do konečných cen. V minulosti se tak paradoxně stalo, že některý podnik michelinskou hvězdu odmítl právě kvůli následné nutnosti zvýšit náklady a ceny.

Čelit výzvám a nezklamat

Nyní je otázkou, jak dokáže pražský turismus tuto příležitost komunikačně využít a podtrhnout ve směru k zahraniční solventnější klientele. Zatím tyto podniky překvapivě navštěvují z větší části čeští zákazníci. Potenciál vysoce kvalitní české kuchyně, která se vrací k své fine dining tradici z dob první republiky zde alespoň z hlediska nově oceněných podniků existuje.  Praha by měla usilovněji pracovat na přetváření image východoevropské (sice kouzelné) metropole s nižší kvalitou nabízených služeb. Právě Michelin je dobrou šancí jak se začít zapisovat do pamětí turistů jako úspěšná moderní světová metropole, která umí nabídnout i vysoce standardní služby. A když už se podaří nalákat, tak hlavně nezklamat.

Jak citovat tento článek?

LIŠKA, Ondřej. Michelinské hvězdy jako tahák na turisty. Dokáže město skvělé reklamy využít? Markething [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.markething.cz/michelinske-hvezdy-jako-tahak-na-turisty-dokaze-praha-skvele-reklamy-vyuzit