Neděsme se sci-fi scénářů a vzdělávejme se v oblasti AI, říká profesor Krištoufek

Jak vypadá umělá inteligence? Ovlivní váš život a práci? Kam se ubírá její výzkum a jaká praktická využití můžeme očekávat v příštích letech? Na tyto otázky se snaží odpovědět bezplatný kurz Elements of AI, který je nyní díky spolku prg.ai dostupný i v češtině. O tom, proč je potřeba se v umělé inteligenci vzdělávat, jak AI proměňuje sociální vědy a jak může Česku umělá inteligence pomoct, jsme se pobavili s profesorem z IES FSV UK a za FSV také garantem meziuniverzitního programu prg.ai Minor Ladislavem Krištoufkem.

Proč by se měli lidé zajímat o umělou inteligenci?

O umělou inteligenci bychom se měli zajímat, protože nás obklopuje. Téměř všude. Dost často si toho ani nejsme vědomi. Lidé by se o AI měli zajímat, aby věděli, co to vůbec znamená, kde se s ní mohou setkat a jakým způsobem funguje, protože do budoucna nás bude obklopovat více a více. Je dobré vědět, co nás může čekat a jestli jsou s AI spojena nějaká rizika, nebo jestli naopak ta rizika, která se vyskytují v různé sci-fi literatuře, nejsou přemrštěná a jak moc se blíží realitě. Je dobré si na to udělat vlastní informovaný názor. A samozřejmě, jak jinak si udělat lepší názor, než tím, že se v daném směru budeme vzdělávat?

Co všechno okolo nás umělá inteligence mění?

Mění celkově prostor, ve kterém se lidé pohybují a jak se rozhodují. Je to od malých věcí, kdy s vámi komunikuje chatbot na nějakém fóru a ani si toho nemusíte být vědomi, až po komplikované věci, jako jsou samořiditelná auta. Obecně se jedná o velice široký pojem. Rozhodně bychom měli předejít tomu, aby si lidé představovali umělou inteligenci pouze jako nějakého humanoidního robota, který lidem bere práci a je pro nás nějakým způsobem rizikový, ohrožující naši existenci a podobně. Je také dobré si uvědomit rozdíl mezi termíny umělá inteligence a strojové učení. Aktuálně se hodně používá termín umělá inteligence, protože je to více „sexy“, ale ve skutečnosti se často jedná o strojové učení, což znamená primárně algoritmizaci procesů, učení se na datech a tím pádem i celkové zefektivnění.

Vzhledem k tomu, že se bavíme v rámci Fakulty sociálních věd, by mě také zajímalo, jak se umělá inteligence projeví v sociálních vědách a v komunikaci?

V sociálních vědách a komunikaci už se umělá inteligence samozřejmě projevuje, komunikace je právě jedno z odvětví, kde to vidíme nejvýrazněji, hned vedle ekonomie a byznysu. Mnoho zpráv je již generováno algoritmy skrze strojové učení jazyka a textů.

Zároveň jde například o sběr dat a informací o náladách, nebo o tom, jak pozitivně nebo negativně je něco míněno. To jsou standardní analýzy například tweetů nebo příspěvků na ostatních sociálních sítích, které automaticky posuzují náladu ve společnosti. To může být zajímavé například pro politické strany, pro které je velmi nákladné platit lidi, kteří budou scrollovat Facebookem a u každého příspěvku dají plus nebo minus. Algoritmus je tohle schopen zvládnout velice rychle, efektivně a levně. Zároveň je schopen načíst metadata, která jsou za tím přispěvatelem. Takže je schopen poznat, jestli se jedná třeba o bota. To by byl člověk také schopen dělat, ale za výrazně větších nákladů.

Jak se projevuje AI v marketingovém prostředí?

Velká část marketingu, alespoň z mého pohledu ekonoma, je aktuálně algoritmizována. Je sledováno, jakým způsobem se chováte na internetu, a podle toho je na vás cílená reklama. Ale nemusí jít jenom o internet. Stačí věrnostní karta ve vašem oblíbeném obchodu, kde za nějaké body, které reálně často vůbec nevyužijete, dáváte svoje základní údaje a dodáváte tok dat o vašich nákupech. Pak vám může do mailu hezky chodit reklama cílená specificky pro vás či spíše pro skupiny lidí s podobnými charakteristikami. To všechno také dělá „robot.“ Obojí to může působit jako zneužívání, což do jisté míry může být pravda, ale vede to k výraznému zefektivnění, a to jak ze strany marketéra, tak i z druhé strany, tedy u vás. I když z vlastních zkušeností cítíme, že i v této relativně jednoduché činnosti je ještě kus cesty před námi.

Jedním z cílů Elements of AI a celkově i prg.ai je zvýšit povědomí o umělé inteligenci v České republice. Jak je na tom aktuálně Česko ve světovém či evropském měřítku?

Koukal jsem na různé žebříčky a nejsme na tom moc dobře. Což znamená, že tam v podstatě nejsme, nebo minimálně nejsme v horních patrech, která se standardně reportují. Tím spíše mají smysl aktivity jako je zavedení Elements of AI nebo samotná iniciativa prg.ai. Prostor pro zlepšení je výrazný a doufám, že se to do budoucna podaří. Všichni totiž pořád mluvíme o tom, jak by se česká ekonomika měla dostat z pasti podprůměrně placené práce a zaměření na umělou inteligenci je jedna z cest. Nejde to ze dne na den, ale někde se začít musí.

A jak můžeme začít?

Rozhodně ne tím, že se z nás všech najednou stanou programátoři. Ono to ani tak nejde. Ne všichni mohou být programátory. Ale už jen pochopení principu, základní povědomí o nějaké logické struktuře, o algoritmizaci, o tom, jak procesy fungují, že i na základě jednoduchých pravidel lze poskládat komplexnější systémy – už jenom transformace přemýšlení může velmi pomoct. Člověku se ukážou nové směry a nové cesty a může se dál rozvíjet. Máme spoustu možností, a právě Elements of AI mohou sloužit jako první krok k tomu zjistit, zda to člověka baví, nebo jestli mu to přijde zajímavé. A nemusí se jednat pouze o studenty vysokých škol, platí to pro všechny.

V čem vidíte největší přínosy AI a co jsou naopak hrozby, které s sebou nese?

Jako největší přínos vidím zefektivnění. Můžeme například velice levně automatizovat jednoduché procesy, které nemusí dělat lidé. Rizika jsou do velké míry na úrovni spekulací. Já se nebojím nějakých scénářů z Terminátora, I Robot nebo něčeho takového. Spíš se bojím nedostatečného testování daných procedur. To znamená, že si musíme dát pozor, aby implementace těch datových, algoritmizovaných procesů byla zvážena a velmi poctivě otestována, než se vypustí do světa. Nemusíme se rovnou bavit o tom, že nás ovládnou nějací roboti, což je opravdu spíše sci-fi. Může to být spíš neefektivita, která pak může způsobovat nepříjemnosti, nebo může mít nějaké nepříjemné následky na lidských životech a podobně. To není obava nebo riziko, které by bylo specifické pro umělou inteligenci, ale je to riziko specifické v podstatě pro všechno. Je potřeba poctivá příprava, poctivé testování a pečlivá implementace.

Na Univerzitě Karlově a ČVUT probíhá meziuniverzitní program prg.ai Minor zaměřený na zvýšení mezioborovosti studentů umělé inteligence. O co se jedná?

Program prg.ai je spolupráce čtyř fakult – na ČVUT je to FEL a FIT a na Univerzitě Karlově FSV a MFF. Myšlenka je taková, že studenti z dané fakulty či univerzity mají možnost poznat odlišné přístupy k umělé inteligenci. Zejména když si vyjmenujeme tyto čtyři fakulty, tak pochopíme, jaké tyto přístupy k AI mohou být. Od inženýringu přes více teoretické koncepty až k těm společenskovědním, což jsou hlavně etická a bezpečnostní témata. Iniciativa prg.ai Minor je novum v tom, že podobná spolupráce mezi univerzitami v minulosti nefungovala. Je to zajímavý projekt i proto, že jsou tyto univerzity a fakulty částečnými konkurenty, přesto se rozhodly spolupracovat.

Čím je prg.ai Minor prospěšný pro studenty FSV?

Myšlenkou bylo rozšířit studentům obzory, díky čemuž budou mít absolventi něco navíc oproti svým kolegům. Pro studenty naší fakulty je přínosné především přiblížit se více těm technickým aspektům. Studenti FSV mají díky programu přístup k předmětům ČVUT (předměty MFF mohou studenti FSV plnit standardně v rámci univerzitní prostupnosti studia), které jsou velmi aplikované a prakticky zaměřené. Jsou tam samozřejmě nějaká omezení. Nebudeme si nalhávat, že by každý student z FSV byl připraven naskočit do programovacího předmětu na ČVUT. Student by měl mít určité základní předpoklady, nějaké zkušenosti s programováním, aby to dávalo smysl a nebylo to jen prázdné zapsání předmětů, následné vylekání se a návrat zpátky. Právě Elements of AI mohou být tím vhodným prvním krokem k přípravě na prg.ai Minor.

Prof. PhDr. Ladislav Krištoufek Ph.D. je proděkanem pro studijní záležitosti na Fakultě sociálních věd UK a na Institutu ekonomických studií vyučuje ekonometrii a data science. Zároveň působí jako garant prg.ai Minor za FSV UK. Jedná se o nejmladšího jmenovaného profesora v humanitních a společenskovědních oborech v moderní historii na Univerzitě Karlově a podle Stanfordské univerzity patří mezi 2 % nejcitovanějších vědců světa. 

Jak citovat tento článek?

PLAČKOVÁ Laura. Neděsme se sci-fi scénářů a vzdělávejme se v oblasti AI, říká profesor Krištoufek. Štěpán SUKDOL, editor. In: Markething [online], 2021 [cit. 2021-03-31].  ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: https://markething.cz/ladislav-kristoufek-o-umele-inteligenci