Komunikace
Když umělá inteligence tvoří umění
O umění vytvářeném umělou inteligencí (AI – artificial intelligence) jsme mohli slýchat už v posledních letech. Lidé, kteří se o tuto oblast zajímají, již měli možnost prohlédnout si obraz, přečíst si báseň nebo si třeba poslechnout skladbu, kterou vytvořila nebo pomohla vytvořit umělá inteligence. V Česku ale nedávno vznikl projekt, který umění tvořené umělou inteligencí posunul zase o kousek dál. Tentokrát totiž AI dostala za úkol napsat divadelní hru.
Umělá inteligence tvořící umění je stále poměrně nový fenomén. Ale o technologiích a jejich možnostech i rizicích lidé přemýšlejí už velmi dlouho. Minulý rok uplynulo sto let od vydání díla, které bylo v tomto ohledu významné a mimo jiné přineslo celému světu dnes běžně používané slovo robot. Ano, jedná se o drama R.U.R. od Karla Čapka z roku 1920, které vybízí k zamyšlení nad možnými negativními vlivy technologií na lidstvo. Právě u příležitosti stého výročí vzniku této hry vznikl projekt THEAITRE, který si klade za cíl zjistit, zda robot dokáže napsat divadelní hru, a vzbudit debatu o možnostech dnešních technologií. Prvním výstupem této spolupráce Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Švandova divadla, DAMU a organizací CEE Hacks je nakonec skutečně divadelní inscenace s výstižným názvem AI: Když robot píše hru.
Tvůrci projektu zadali vždy první dvě repliky každé scény a zbytek nechali vygenerovat umělou inteligenci, a to v angličtině. Počítač načetl osm milionů jiných dokumentů, na jejichž základě následně navrhl nejpravděpodobnější pokračování zadaných replik a sestavil tak vlastní originální text. Potom byl text strojově přeložen do češtiny. Takto vzniklo padesát dialogů, z nichž si nakonec divadelníci vybrali osm, které dávají dohromady ucelený příběh připomínající absurdní drama. Objevila se různá vulgární místa, ale i aktuální motivy například o zavřených divadlech. V debatě po premiéře hry zaznělo, že umělá inteligence psala jednotlivé dialogy, spíše než scénu, nebo dokonce celou hru jako celek. Autoři to popisují tak, že jí chybí obrazová představivost a také komplexnější schopnost práce se situací. Pro umělou inteligenci byla problematická práce s různými podtexty, kdy si postava například může myslet něco jiného, než říká. Zároveň pro ni bylo těžké vygenerovat dialog mezi více než dvěma postavami. Pro celý projekt je ale toto pouze začátek a příští rok by měla mít premiéru další hra napsaná umělou inteligencí.
AI: Když robot píše hru je první divadelní hrou na světě, kterou napsala umělá inteligence. Jak ale již bylo nastíněno, není to zdaleka první dílo, které AI vytvořila. Z těch nejzajímavějších můžeme zmínit například sci-fi film, jehož scénář, včetně pokynů pro herce, kompletně napsal počítač už v roce 2016. Jedná se o film Sunspring, devítiminutový sci-fi snímek, při jehož generování umělá inteligence čerpala ze scénářů mnoha jiných filmů, jako například Krotitelé duchů, Pátý element nebo Interstellar. Pro příklady ale nemusíme chodit jen do zahraničí. Z dalších českých projektů můžeme jmenovat třeba Digitálního spisovatele, sérii pěti povídek různých žánrů, které napsala v minulém roce AI a pro Český rozhlas je namluvili známí herci. V rámci tohoto experimentu dostal počítač po zadání první věty za úkol napsat příběhy s vlastními hrdiny i zápletkou na základě již existujících děl.
Ani Čapek by si možná nepomyslel, že technologie začne působit v oblastech různých druhů umění a že by mu mohla být dokonce jakousi konkurencí v psaní dramat. Umění je přeci spojeno s ryze lidskými vlastnostmi, jako jsou kreativita a emoce, a nikoli se stroji a roboty. I když kdo ví. Čapek na konci své hry R.U.R. přiřkl robotům dokonce cit jednoho k druhému. Třeba by ho to sto let od premiéry jeho hry naopak vůbec nepřekvapilo. Jak by se na to dnes díval, už se nedozvíme, ale otázka, jestli technologie jednou lidstvo nebude ovládat více než lidstvo technologii, zůstává stále aktuální. Nemusí se totiž jednat o doslovné ovládnutí nebo vzpouru, které popisuje Čapek. Stačí si vzpomenout, jak často se například algoritmům sociálních sítí úspěšně daří nás u telefonu nebo počítače udržet daleko déle, než chceme. V kontextu tohoto článku jsou ale na místě spíš otázky: Co budeme jako lidé dělat, když za nás časem technologie přeberou činnosti i v oblastech ještě do nedávna spojovaných výhradně s lidskou kreativitou? A v extrémnějším případě: K čemu jako lidé potom budeme? Samozřejmě můžeme mít i pozitivnější pohled a zaměřit se spíše na to, co vše nám nové technologie a umělá inteligence mohou přinést. A na to, že dnes dokážou produkovat i umění, se dívat spíše jako na něco nového a zajímavého.
Odkaz na budoucnost člověka a stroje se vyskytl i na konci zmiňované divadelní inscenace AI: Když robot píše hru. Konec této hry nabízí více možných interpretací a několik jich zaznělo i v debatě, která následovala po premiéře. Podle zakladatele projektu v závěru inscenace nevyhrál ani stroj, ani člověk, ale oba společně kráčí do budoucnosti. Technologie zkrátka přináší a vždy přinášely nové možnosti i hrozby a je do značné míry na lidech, jak s nimi naloží. Jisté je jen to, že nás v dalších letech čekají minimálně další zajímavá díla vytvořená umělou inteligencí.
Jak citovat tento článek?
CYPRIÁNOVÁ, Barbora. Když umělá inteligence tvoří umění. Martin KOSTELECKÝ, editor. In: Markething [online], 2021. [cit. 2021-04-08]. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://markething.cz/kdyz-umela-inteligence-tvori-umeni
ZDROJE:
