Komunikace
Kvalita, jídlo a Polsko: Jde to dohromady?
Posypová sůl v jídle, zkažené maso nebo oplatky obsahující jed na potkany – to jsou nejznámější kauzy v souvislosti s polským jídlem u nás. Právě tyto, ale i další s sebou samozřejmě přinesly pochybnosti a nedůvěru ze strany českých spotřebitelů. Polsko si to uvědomuje a snaží se zlepšit si pověst – tamější ministerstvo zahraničí zaštítilo kampaň, jež proběhla v létě letošního roku. Cílem bylo přesvědčit zdejší společnost o tom, že jídlo z Polska je nejen kvalitní, ale také čerstvé, tradiční a farmářské. Jenže změnit názor zákazníků není po tolika negativních zkušenostech zrovna snadné.
Kampaň, která odstartovala na začátku června roku 2015 a skončila během září, propagovala v tuzemsku i na Slovensku jídlo, jež pochází z Polska – ve veřejném prostoru se pak objevily printy s hesly ve stylu „Já <3 polské jídlo“ nebo „Svět má chuť na polské jídlo.“ Slogan „500 milionů spotřebitelů v Evropě se nemůže mýlit, svět miluje polské jídlo, vyzkoušejte ho!“ ale vyvolal na sociálních sítích spíš výsměch.
Fotky úst zakusujících se do jahod, jablek nebo pečiva obletěly internet a kampaň probíhala také na Facebooku, kde se objevovaly mimo jiné i pozvánky na různé akce, jako jsou festivaly jídla nebo přímo – Polské dny. Na webových stránkách kampaně (www.polskejidlo.com) ale nenajdete nic jiného než již zmiňovanou sérii vizuálů a odkaz na facebookovou stránku. Žádná fakta nebo informace o tom, v čem je polské jídlo lepší než jiné, tady nehledejte. Přitom právě ty by mohly něco změnit, pouze grafika (ačkoliv povedená) sama o sobě nikoho nepřesvědčí.
Navíc, Češi nezapomínají a některé věci jim budou ještě dlouho ležet v žaludku. Problémy začaly již v únoru roku 2012, když se zjistilo, že polské firmy prodávaly posypovou sůl označenu jako jedlou výrobcům potravin. Hned o měsíc později zadržela polská policie několik tun prášku ze zkažených sušených vajec, ve kterém bylo stonásobně víc bakterií, než je povolené. V listopadu roku 2012 bylo zase z prodeje staženo přes 10 tun zkaženého masa původem z Polska. V lednu roku 2013 oznámila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, že polské oplatky mohou obsahovat jed na potkany. A tak bychom mohli pokračovat s nemrznoucí směsí v zelí, koňským masem vydávaným za hovězí a tak dále.
Letošní kampaň však není první – již v roce 2013 v souvislosti s největšími aférami ohledně polského jídla u nás proběhla podobná akce s názvem „Made in Poland,“ jejímž cílem bylo zlepšení vztahu k Polsku tak, aby ho Češi vnímali v lepším světle. Polské ministerstvo zahraničí si dobře uvědomuje, že právě český trh je v současné době pro polské potravináře třetím největším prodejním cílem v oblasti potravin (hned po Německu a Velké Británii) a že i sebemenší výpadky jsou velmi citelné. Další komplikace si tak Polsko nesmí dovolit. A aby toho nebylo málo, do toho všeho přibylo i loňské ruské embargo. Právě Polsko bylo hned po Litvě druhou nejvíce přímo poškozenou zemí. Spadla cena jablek, hub nebo rajčat a utrpěl i export tradičních sýrů. Rusko představovalo jedno z největších odbytišť pro polské ovoce a zeleninu. Jakýchkoli dalších potíží v souvislosti s exportem se tedy snaží Polsko vyvarovat.
Jenže důvěra v polské výrobky se nezvedá, Češi Polákům nevěří a často sdílejí názor, že produkty vyrobené v Polsku jsou sice levné, ale nekvalitní. Výzkum Médea Research z února roku 2014 týkající se postoje české veřejnosti k polským výrobkům ukazuje, že si 30% české populace myslí, že jsou polské výrobky nekvalitní, závadné, zdraví nebezpečné nebo rizikové. Hlavně kvůli kauzám, které proběhly skrz média, se polským potravinám záměrně vyhýbá 34% Čechů.
O tom, jak těžké je napravit si reputaci, ví své i švédská firma IKEA, která musela na začátku roku 2013 stáhnout z prodeje masové kuličky, protože testy ukázaly, že v nich bylo obsaženo koňské maso. Po měsíci je vrátila zpět na trh a zákazníky aféra od prodeje evidentně neodradila, protože je stále kupují. V současné době můžeme sledovat kauzu okolo piškotů firmy Opavia. Společnost přesunula výrobu do Polska, což s sebou shodou náhod přineslo i zhoršení jejich kvality – vypadají jinak, chutnají jinak, bouří se česká veřejnost. Vlastník Opavie, koncern Mondelēz, tvrdí, že se kvalita piškotů nezhoršila a nepřiznává chybu, ačkoliv jsou Češi přesvědčeni o opaku. České obchody ale hlásí, že prodeje piškotů neklesají. Jenže ke zhoršení kvality produktu došlo po přesunu výroby do Polska, což pověst polských potravin rozhodně nezlepší.
https://www.youtube.com/watch?v=D894sHcDuJ4&app=desktop
Hodnotím pozitivně, že se Polsko ke své situaci staví čelem, k problémům se vyjadřuje, řeší je a svou reputaci se snaží napravit. Obsahově ale kampaň působila málo informativně a ani její rozsah nebyl nijak velký, lidé mimo hlavní město měli tudíž minimální šanci ji vůbec zaregistrovat. Je jasné, že stojíme na začátku dlouhé cesty a že názor české veřejnosti není možné změnit ze dne na den, obzvlášť pokud se jedná o takto známou a v médiích tolikrát propíranou kauzu. Česká republika ale představuje pro Polsko velmi důležitého partnera, a to nejen, co se obchodu týká, polská strana si tedy mohla dát více záležet.
Jak citovat tento článek?
Kalousová, Kristýna. Kvalita, jídlo a Polsko: Jde to dohromady?. Hrivňák Adam, editor. In: Markething [online], 2015. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z http://www.markething.cz/kvalita-jidlo-a-polsko-jde-to-dohromady
Zdroje
https://www.youtube.com/watch?v=D894sHcDuJ4&app=desktop
http://documents.tips/marketing/polske-potraviny-zprava-z-vyzkumu-v2-2.html
http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/polsko-spousti-v-cr-kampan—-made-in-poland-__s288x10134.html
http://www.agricrplus.cz/polsko-doplatilo-na-ruske-sankce-nejvice-ze-zemi-v4
Zdroje obrázků
Zdroj náhledového obrázku: http://polskejidlo.com/#firstPage/8
http://polskejidlo.com/#firstPage/1
http://documents.tips/marketing/polske-potraviny-zprava-z-vyzkumu-v2-2.html
https://www.stream.cz/adost/10007550-tradicni-piskoty-opavia