Jazykové okénko
Zavirovaná řeč? Infekční jazyk? Slovní epidemie? (S)koro-komunikace!
Šíří se to během posledních několika měsíců všemi směry. Nový typ koronaviru Covid-19 osídlil mimo všech médií i naše mluvní ústrojí při každodenní konverzaci. Ve všech pádech tím pádem padají nápaditá, víceméně případná a někdy i nakažlivá označení případu nového patogenu jménem koronajazyk.
Jaký vliv má prorůstání našeho reálného světa zákeřným (i když bohužel zdaleka nečíhá jen za keři) neviditelným bacilem na naše vyjadřování? A lze spatřit paralely v obou ekosystémech, jazykovém i virovém?
Rozšíření slovní zásoby
O procesu mutace viru vědci stále diskutují; v jazyce je ale přítomnost změn evidentní. Nekontrolovatelné bujení právě probíhá zejména ve slovní zásobě, v níž amébovitost, měňavkovitost (roztomilé slovo!) bývá vždy nejzřetelnější a nejrychlejší. A tak štandopéde vznikly protilátky v obratech jako koronténa, rouškovník či namadlo (pomůcka k otevírání dveří bez pomoci rukou, kdybyste si nebyli jisti významem), koronoskopie, haranténa, tescoroňák, upchrchlík, nákazník, naroušitel… Jsou jich stovky.
Foto: Martin Daněk, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Až darwinovské pravidlo přirozeného výběru časem ukáže, které z těchto slovních novotvarů (a novotvorů) budou životaschopné a zůstanou trvale v biosféře češtiny a které definitivně vyhynou jako slepá vývojová větev. Kdo z nás si dnes vzpomene na takové lexikální dinosaury jako „julínkovné“, „vuvuzela“ nebo „perokrat“? Tzv. okazionalismy, to jest výrazy příležitostné, jsou pevně spojeny s kontextem a dobou svého vzniku, jež potřebujeme ke správnému porozumění, a slouží tedy spíše pouze nakrátko v určité omezené době. Je ale možné, že některé z „koron“ nám v češtině zůstanou. Doufejme, že jen v jazyce, nikoliv na něm.
Překladatele pro pana premiéra!
Komplikovanější diagnózu, než je neškodná slovotvorná evoluce, představují formulačně toxické projevy z různých příčin, mezi nimiž koronavirus pravděpodobně nefiguruje. V těžších případech doporučujeme užívat mluvnická probiotika:
„Nejsem. Nejsem, pane pane redaktore. Určitě nejsem. Vy žijete v nějakých nějakých drbech a pověsech. Nejsem. Pro mě největší odborník je pan náměstek Prymula. S tým jsem on-line. Stále. A máme novou pověřenou hygieničku, paní paní Rážovou. S tou taky stále stále, no takže já jsem seděl v tom štábu, krizovém štábu ministra zdravotnictví. Tam byli všichni. Náměstek, náměstek, ten, jak se jmenuje ten, co dělá ty dodávky, Vrůbel tam byl. Byl tam ředitel Státního zdravotního ústavu Březovský! To je odborník, ano. Byla tam hlavní hygienička Prahy, paní, paní jak se jmenuje, teď mi to vypadlo. Takže tam byli. Byla tam i krajská hygienička z Ústí. Takže prosím vás, nepodsouvejte mi nějaké věci. Já nic nerozhoduju. My exekuujeme to, co říkají experti, ktorí tomu skutečně rozumí. A pan Prymula před dvěmi týdny říkal, že je to pandemie.“
Uvedený úryvek je pozoruhodný z hlediska fonetického, slovosledného, celkově stylového či z hlediska požadavků na míru oficiálnosti veřejného projevu, z kterýchžto se text očekávané normě spíše vzpírá. Laskavý čtenář dovolí ještě jeden komentář k inkriminovanému pato-logickému textu:
„Andrej Babiš na tiskovkách hovoří podivným mixem češtiny a slovenštiny, inovátorsky až neotřele mění slovosled ve větách tak, aby každá jeho věta byla záhadou a člověk nad ní musel přemýšlet, a zcela revolučně mění některá slovesa za libovolné částice či spojky. Andrej Babiš tak dokazuje, že souvětí lze složit bez sloves i podstatných jmen, a to jen za použití částic, zájmen a přídavných jmen,“ komentuje Reflex.
Koropoezie
Na druhou stranu dnes operativně vznikají za pomocí bakterií poetického kvašení i svébytné formy koropoezie:
Zdroj: Ševela, V. Ve víru viru: poezií proti pandemii. In Ego! Hospodářské noviny, č. 15, ročník VI, 9. 4. 2020, s. 11.
Meta-fóry
Vedle mnoha shora již uvedených metafor a obrazných vyjádření vztahujících téma infekce či nemoci k dalším oblastem lidského konání (za příklady mohou sloužit výrazy jako infekce trhu, ekonomická pandemie, titulek Krvácející americká ekonomika dostane největší finanční injekci v dějinách nebo volněji motivovaná škola v pyžamu) kolují zhusta i mnohé meta-fóry neboli blahodárné a léčebné vitamíny v podobě vtípků využívajících různých typů komiky. Trefně a opět metaforicky o tom jeden z mnoha titulků: „Internet promořily vtipy o koronaviru“:
Zdroj: Kubův fejeton. Humorem proti pandemii
Pamětlivi původu slova epidemie, tedy něčeho, co je „nad lidem“, co nás převyšuje, co je snad i z vůle (zvůle) vyšších sil, ordinujme tento recept:
řádnou dávku dobrého, rozmyslného a zdravého jednání vůči všem potřebným organismům – jazykovým, přírodním i lidským. Užívat setrvale.
Imunizujme se tím před všemožnými nelibými, zánětlivými a chorobnými infekty
(a vůbec i před všemožnými covidioty, cizopasníky a jinými parazity).
Na koro-zdraví!
Zdroje
http://www.vasekladno.cz/kultura/literarni-sloupek/11934-kubuv-fejeton-humorem-proti-pandemii
www.forum24.cz/jak-ministr-hamacek-naprosto-prevalcoval-andreje-babise/
https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/971-krcmova-jazyk-je-zivy-organismus-kteremu-se-neda-poroucet
https://www.hlidacstatu.cz/data/Detail/tiskove-konference-vlady/180333?qs=osobaid%3Aandrej-babis
https://www.hlidacstatu.cz/data/Detail/tiskove-konference-vlady/180333?qs=osobaid%3Aandrej-babis
https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/971-krcmova-jazyk-je-zivy-organismus-kteremu-se-neda-poroucet
www.youtube.com/watch?v=VE0Q2Nw5O1o
Jak citovat tento článek?
KLABÍKOVÁ RÁBOVÁ Tereza. Zavirovaná řeč? Infekční jazyk? Slovní epidemie? (S)koro-komunikace!. In: Markething [online], Karolína KUBŮ, editor. 2020. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: https://markething.cz/koronajazyk