Connect with us

Kreativita

Když domov není bezpečný: Osvěta v oblasti domácího násilí je stále aktuální

Published on

S problematikou domácího násilí bojují v České republice kampaně veřejného i soukromého sektoru, důležitou roli mají i neziskové organizace a projekty. Přicházejí se slogany jako „Budeš dělat, co ti řeknu!” nebo „Beze mě jsi nula!”. Často však nezůstávají pouze u osvěty – je znát i snaha něco změnit. Lobbingu se v oblasti domácího i sexualizovaného násilí věnuje řada z nich.

Přelom listopadu a prosince je období, kdy se mluví o tématu domácího násilí nejvíce, především pak o násilí na ženách, jehož mezinárodní den připadá na 25. listopadu. Osvětové kampaně ale probíhají celoročně a vznikají z iniciativ veřejných i soukromých subjektů. Pojďme se společně podívat na menší historický exkurz.

Celosvětově důležité téma

Téma domácího násilí a násilí na ženách není vůbec lehké, je ale opravdu důležité ho ve společnosti otevírat. To dokazuje i fakt, že se kampaně na podporu obětí a zvýšení povědomí objevují po celém světě. Od Jihoafrické republiky, přes Turecko, až po Thajsko. A přidává se i Česko. 

Za zmínku stojí například Salvation Army, která v kampani využila internetovou kauzu modro-zlatých (nebo černo-bílých) šatů. Na fotografii zobrazuje ženu s jednou polovinou obličeje perfektně nalíčenou, druhou s modřinami a monoklem. Cílem kampaně bylo ukázat, že podobně jako v šatové kauze, může i domácí násilí být vidět na první pohled, nebo může naopak vypadat jinak, než bychom čekali.

The Dress, kampaň Salvation Army, zdroj: independent.co.uk/news/uk/home-news/the-dress-returns-in-powerful-campaign-against-domestic-violence-for-salvation-army-10091066.html

Jiným příkladem osvěty je památník z Turecka z roku 2019, který vystavěl umělec Vahit Tuna: na zdi Istanbulských domů připevnil 440 párů bot na podpatku. Číslo vyjadřuje, kolik žen bylo za předchozí rok (2018) zavražděno svými partnery či expartnery.

Boty na podpatku, instalace v Istanbulu, zdroj: weforum.org/agenda/2019/10/women-domestic-violence-deaths-turkey/

Dalším příkladem je situace, kdy v Thajsku v roce 2020 pozvala značka kosmetiky Smooth-E reálné oběti domácího násilí do studia, kde se poprvé svěřily svým blízkým. 83 % týraných Thajek se totiž rozhodne skrývat následky make-upem a rodině nic neříct.

Problém se týká i Česka

V Česku se podle výzkumu ke kampani IKEA s domácím násilím potká 47 % žen. Podle stopnasili.cz ho zažije ve vztahu každá třetí studentka. Zároveň má velmi genderový rozměr, v 95 % jsou obětmi ženy. Celá problematika domácího násilí, a potom především násilí na ženách, je součástí tzv. Istanbulské úmluvy, která si klade za cíl potírat domácí násilí a násilí na ženách, stejně jako mu i preventivně předcházet. Jde o mezinárodní smlouvu Rady Evropy, kterou ale Česká republika stále neratifikovala.

Nejvíc se mi líbí, když pláčeš

Jednou z prvních výrazných českých kampaní na podporu boje proti domácímu násilí, starou téměř dvacet let, byla vládní kampaň z roku 2003 podporovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), ve které spojilo síly hned několik neziskových organizací. V rámci kampaně zřídilo MPSV launch webové stránky domacinasili.cz, která funguje dodnes.

Jak uvádí tisková zpráva, kampaň se primárně zaměřovala na mladé lidi ve věku 15-25 let. Součástí kampaně byla i počítačová hra, která končila ve chvíli, kdy se ve vztahu vyskytlo násilí. Samotnou hru doplňovala mediální komunikace deseti neziskových organizací včetně organizace seminářů, konferencí a informačních akcí. Ty byly propagované na stránce stopnasili.cz, která také běží až doposud, projekt koordinovalo občanské sdružení ROSA.

Hra MPSV z kampaně proti domácímu násilí z roku 2003, zdroj: mpsv.cz/documents/20142/837532/061003b.pdf/e64d7fae-e295-1134-8658-9acc9bc21514

ROSA pokračovala v kampani v následujících letech a na svých webových stránkách uvádí: „Ve spolupráci s reklamní agenturou McCann Erickson byla připravena televizní kampaň sestávající ze 4 variant televizního spotu (Šňůra, Schody, Kuchyně, Žehlička), tiskové inzerce a plakátů. V rámci kampaně vznikl i dokumentární snímek „To všechno z lásky“, který přináší autentické výpovědi týraných žen. Snímek byl posléze v roce 2004 několikrát vysílán Českou televizí. V rámci kampaně byl natočen i druhý dokumentární snímek „Jen se dívej“, představující výpovědi tří dětí, které byly svědky domácího násilí. Upozornil tak poprvé na důležitý jev dětí-svědků domácího násilí.” 

MPSV pak o dekádu později navázalo kampaní s názvem „Mlčení bolí”, do které zapojilo řadu veřejně známých osobností Česka, jako jsou Roman Šebrle, Jitka Schneiderová, Robert Záruba nebo Jiří Bartoška. Natočili s nimi krátké videoklipy.

Video z kampaně „Mlčení bolí” s Jiřím Bartoškou

Drtivá většina kampaní se snažila o započetí debaty a dostání tématu do veřejného prostoru, propagaci intervenčních center a jednoduchý návod, jak se zachovat, když se člověk stane obětí domácího násilí, i pokud bude jeho svědkem.

Pod svícnem (je největší tma)

Z aktuálních projektů, které se tématu věnují, jich jen málo mělo tak úspěšný start jako Pod svícnem. Projekt byl založen v letošním roce a za krátkou dobu své existence si stihl vybudovat silné sociální sítě i renomé. „Naše aktivity bych rozdělila na dvě linky. Tou první je komunikace směrem k veřejnosti formou edukace o domácím násilí, co dělat, a to především formou příběhů, s kterými se může čtenář nejlépe ztotožnit. Fungujeme zároveň jako taková velká online podpůrná skupina,” komentuje Michaela Studená, spoluzakladatelka iniciativy. A dodává: „Druhou linkou je změna legislativy. Práce ve výborech a hledání politické podpory, bez níž zákon neprosadíme.”

Projekt pro své aktivity využívá Twitter, Facebook a Instagram (také jako zmíněnou podpůrnou skupinu) a zajímavou platformou je pro ně i TikTok. Ten vybudovala a spravuje studentka MKPR Kristýna Hofmanová. Za zhruba 4 měsíce mají přes milion zhlédnutí, víc než 4 tisíce sledujících a taky spoustu samovolně vzniklých diskuzí v komentářích. O projektu si více můžete přečíst na MediaGuru.

Sociální sítě jako primární kanál

Téma domácího násilí a násilí na ženách vídáme na sociálních sítích čím dál více. Níže přinášíme krátký seznam několika platforem, iniciativ a osobností, které se oblasti věnují.

1. K Twitterovým „klasikám” můžeme zařadit například Lucii Hrdou, právničku a advokátku věnující se problematice sexualizovaného i domácího násilí. Zároveň je jednou ze zakladatelek iniciativy BezTrestu, která se věnuje především praxi soudů a reálným rozsudkům v této oblasti.

Twitterový příspěvěk Beztrestu

2. Na Instagramu a Facebooku existuje profil „Mlč zlato”, který se obecně věnuje násilí, nejenom tomu domácímu. Jejich primárním obsahem jsou komentáře „ze dna internetu”.

Instagramový příspěvek Mlč zlato

3. To po tom je spolek zabývající se následky sexualizovaného násilí a podporou obětí, který především sdílí příběhy lidí, kteří se s násilím setkali.

Instagramový příspěvěk To po tom

4. BeatSexism je světový projekt s pobočkou i v České republice, věnuje se převážně osvětě a tématu sexismu ve společnosti, občas ale narazí také na téma sexualizovaného a domácího násilí.

Instagramový příspěvěk Beatsexism

5. Již etablovaným projektem je v Česku Konsent, který se primárně věnuje sexualizovanému násilí. Jeho činností je osvěta, ale i lobbing.

Instagramový příspěvěk Konsent

Domov má být bezpečným místem

Tématu domácího násilí  se v rámci CSR věnují i mnohé firmy. Například nábytkářský gigant IKEA přišel v době pandemie s kampaní „Za bezpečný domov”. Jednalo se o období, kdy se mluvilo o zvyšujícím se riziku násilí z důvodu nucených izolací a karantén způsobených pandemií covid-19. Kampaň je ale dlouhodobá a IKEA v ní pokračuje i nadále. Probíhá formou sponzoringu nevládních organizací, čímž zajišťuje chod bezplatného poradenství i poskytování jiných služeb obětem. Do projektu spadá kromě mediální prezentace a propagace i organizace terapeutických skupin nebo například poskytnutí vybavení a nábytku krizovým bytům, jichž mohou využít ženy s dětmi, které chtějí odejít od násilného partnera.

V osvětové kampani vznikly i videospoty o tom, co je domácí násilí, jak ho rozpoznat, ale i o stereotypech a předsudcích, které panují kolem odchodu oběti od násilníka. První spot zveřejnili se startem kampaně před dvěma lety, stojí za ním agentura Triad.

Kampaň IKEA

Druhý spot pak následoval o rok později, zároveň ke kampani vznikla nová microsite, kde se čtenář dozví i základní doporučení jako kde hledat pomoc nebo prvních pár kroků pro oběti. Zároveň nabízí i návod pro přátele a blízké, kteří mají pocit nebo vědí o tom, že se někdo z jejich okolí v těžké situaci nachází. IKEA spolupracuje s koalicí NeNa a Univerzitou Karlovou. Švédská společnost se obecně hlubších témat v kampaních nebojí, ve Švédsku už například mluvili o rozvodech, téma násilí pak adresovali v roce 2017 v Itálii.

Kromě IKEA se v Česku tématu věnují také další subjekty. Jednou z kampaní letošního roku je „Abuse is not love” v podání proFem, centra pro oběti domácího a sexuálního násilí, ve spolupráci s YSL Beauty. Sestává z edukace o varovných signálech ve vztahu, YSL Beauty navíc školí své zaměstnance, aby porozuměli násilnému chování a věděli, kde hledat pomoc. A v neposlední řadě je součástí kampaně také financování výzkumů, které jsou důležitým podkladem pro prevenci.

Z médií stojí za zmínku série článků, kterou tématu věnovaly před dvěma lety Seznam Zprávy: „Říkej tomu Femicida”.

Vizuál z kampaně Abuse is not Love ve spolupráci proFem

Nezapomínejme na muže

Drtivou většinou obětí jsou sice ženy, pokud je však obětí muž, má navíc ještě jiné překážky, které mnohdy stojí na genderových stereotypech a stigmatizaci.  

Kampaně na podporu mužských obětí běží například v britském Walesu, kde se údajně obětí fyzického či psychického domácího násilí stane každý šestý muž. V současné době probíhají například kampaně #HearMeOut nebo #DontDismissIt, která pomocí letáků oslovuje muže v okolí sportovních center, posiloven a barbershopů. Názvy obou kampaní narážejí na obrovský problém, který se týká mužů-obětí. Mohou mít pocit, že linky pomoci a centra jsou určeny ženám, a tak se nesvěří nebo se neodváží je oslovit. Kampaně mimo jiné vysvětlují, že pokud žena svého muže ovládá, diktuje mu, kam smí a nesmí jít, nebo co má a nemá dělat, může se jednat o násilný vztah. 

Kampaně jsou potřeba, ale nestačí

Kampaní v oblasti domácího násilí nebylo málo, osvěta je ale z pohledu dat, na která upozorňují všechny zmíněné projekty, stále potřeba. A nejenom osvěta. Situaci okomentovala Michaela Studená, spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem: „O domácím násilí se hodně mluví, ale málo koná. A post na fejsíčku to nespasí.“ 

Pokud se domácí násilí týká i Vás nebo máte v okolí někoho, u koho máte podezření, že je obětí násilí jiného člověka, ozvěte se na kteroukoli z výše uvedených linek.

Jak citovat?

ROHLÍČKOVÁ Františka. Když domov není bezpečný: Osvěta v oblasti domácího násilí je stále aktuální. Karolína HÁJKOVÁ, editor. In: Markething [online], 2022. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: markething.cz/kdyz-domov-neni-bezpecny

Zdroje

Continue Reading
Related Topics:, , , , , , , ,

Studentka 1. ročníku magisterské žurnalistiky, absolventka MKPR. Když ve volném čase nečte knížky nebo Twitter, stará se o pokojovky. Většinou neúspěšně.

More in Kreativita

To Top