Komunikace

Nedevalvujme šavlozubého tygra: nadužívání slov dezinformace, fake news, hoax, mýtus, …

Published on 21. února 2021

Dezinformace, hoaxy, mýty, nepravdy, mylné informace. Slova, která jsou v komunikační praxi, na tiskových konferencích vlády, odborníky na státní bezpečnost, neziskovými organizacemi, ale i širokou veřejností stále více skloňována. Bohužel jsou také stále častěji zaměňována, nadužívána a používána nesprávně pro cokoliv, co se komunikujícímu nelíbí nebo nepodporuje jeho světonázor. Nedevalvujme jejich význam a s ním i seriózní debatu nad jejich dopady na naši společnost.

Trumpovské fake news jako hrozba pro demokracii

Fenomén nadužívání pojmů, které označují zkreslené nebo naprosto lživé informace, není specifikem pandemie. Donald Trump označením fake news házel po novinářích i svých odpůrcích, jako by se nechumelilo, v podstatě po celou dobu svého prezidentského vládnutí. „CNN jsou fake news, od CNN otázky nezodpovídám,“ hlásal hrdě na tiskových konferencích.

karikatura Donalda Trump — *GERALD SCARFE –* „*Fake News“, obraz, který Sotheby’s nabízela v aukci s odhadovanou hodnotou mezi* 3 000 – 5 000 librami. /
*Zdroj: https://www.sothebys.com/en/buy/auction/2019/scarfe-at-sothebys-sixty-years-of-being-rude/scarfe-the-2010s-fake-news-donald-trump*

Proč je to problém pro demokracii? Trumpovo využívání slovního spojení „fake news“ je příkladem podrývající propagandy (undermining propaganda). Tu filozof Jason Stanley definuje jako komunikaci, která se hlásí k hodnotě, kterou se ale zároveň snaží podkopat. Trumpovo označování jemu se nehodících otázek a názorů jako „fake news“ má působit jako boj za pravdu a kritické myšlení, nadužívání tohoto slovního spojení ale hodnoty pravdy a kritického myšlení spíše podkopávají.

Trump nejen během své vlády cíleně podkopával důvěru v média i faktické vědecké poznatky, což mimo jiné vede k oslabení důvěry veřejnosti ve zpravodajské instituce, které jsou ve své ideální podobě nástrojem kontrolujícím politickou moc. Přehlédneme-li i fakt, že dlouhodobé podkopávání důvěry v média může výrazně polarizovat společnost a ohrozit demokracii, je tu ještě jeden problém: podpora postfaktického světa a podkopávání důvěry v odborníky.

Mnozí akademici i odborníci se připojují k názoru, že by se spojení „fake news“ mělo nejen z důvodu nejasného významu přestat používat.

https://www.youtube.com/watch?v=2VAym1b8jnY&ab_channel=JohnNelson

Infodemie

S podobným problémem, s kterým se anglofonní svět potýká v rámci spojení „fake news“ se potkává v českém kontextu například slovo „dezinformace“. Kdo tento pojem v minulém roce alespoň jednou nezaznamenal, pravděpodobně nekonzumuje klasická ani online média. Pandemie COVID-19 mnohé dezinformace vynesla na světlo a pomohla jejich rozšíření. Není se čemu divit, lidé více věří mýtům a dezinformacím v době nejistoty a nespokojenosti, a oba tyto pocity se už téměř rok týkají nejen české společnosti. Společně s nedostatečnou mediální gramotností se pak nepravdivá tvrzení šíří rychlostí blesku. Jednalo se ale v minulém roce vždy o dezinformace?

Podcenění šavlozubého tygra

Chceme-li s nepřítelem efektivně bojovat, měli bychom znát alespoň základní vlastnosti, které má. Stejně jako pravěcí lovci přistupovali k lovu jednotlivých zvířat podle toho, kolik měli nohou či jestli se jednalo o šelmy s ostrými zuby, nebo naopak neohrožující býložravce, měli by bojovníci s nepravdivými informacemi zvážit jejich atributy jako původ, účel a vliv. Pokud by pravěký lovec říkal o ještěrce, že se jedná o smrtonosnou šelmu s ostrými zuby, snížil by strach z opravdových šelem a jeho přátelé by pak podcenili přípravu na lov šavlozubého tygra. Nadměrné a nevhodné používání slova „dezinformace“ může vést k podceňování problémům postfaktické společnosti, která si na nás brousí zuby.

To byla dezinformace, nebo vaše vlastní nešikovnost?

O nešikovné zacházení s pojmy nebylo v minulém roce nouze, přesto nad nimi vystupuje jeden aktuální příklad. Kauza vládního influencerského TikToku zarezonovala a ať už je kritika snesená na influencerské duo Aničky Šulcové a Jakuba Gulaba podle vás opodstatněná či nikoliv, zkusme se na jejich snahu podívat z jiného úhlu. Celá kampaň se profilovala jako snaha vyvracet dezinformace o očkování bez nároku na honorář, což by se určitě dalo vnímat jako bohulibá činnost. Prvním problémem je, že výstupy této kampaně mohly lépe zapojit vědecké poznatky z efektivního vyvracení dezinformací. Druhým problémem, který je pro tento článek relevantnější, je fakt, že podle rozhovoru s Martinem Veselovským v DVTV influencerské duo nezná, nebo špatně používá slovo „dezinformace“ a tím pádem devalvuje význam problému, s kterým chtějí bojovat.

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/sulcova-odvedli-jsme-nejlepsi-praci-a-zdarma-na-vlade-byli-z/r~f13c944064b511ebb115ac1f6b220ee8/

„Vznikla velká dezinformace, jak už jsem říkala, že toto video o Strakově akademii je součástí kampaně. Není,“ obhajuje se Šulcová. „Pardon, to byla dezinformace, nebo vaše vlastní nešikovnost, že jste to udělali tak, že to tak prostě vypadalo?“ reaguje Veselovský. „Je to věc, kterou bychom teď už přehodnotili a udělali bychom ji jinak,“ neodpovídá na otázku Gulab. „Tak proč tomu říkáte dezinfromace?“ ptá se dál Veselovský. „Protože to není kampaň…,“ odpovídá Šulcová. „A tomu vy říkáte dezinformace? Dezinformaci přece někdo musí úmyslně šířit,“ klepne hřebíček na hlavičku Veselovský, kterého ale Gulab nenechá domluvit.

Ve videu se tedy influenceři s Veselovským přou o nevhodně předané informaci veřejnosti. Předání bylo způsobené špatným marketingem a timingem, ale rozhodně se nejednalo o dezinformaci. Ačkoliv oceňujeme snahu influencerů pomáhat, ať už altruisticky, nebo s nějakým cílem, a vůbec se na ně nehněváme za částku 500 000 Kč na kampaň, která je na reklamní účely kampaně vlastně poměrně nízká, určitě bychom je odkázali na studium terminologie a efektivního boje s dezinformacemi.

Slovníček pojmů

S pojmy mýtus, dezinformace, hoax a mnoha dalšími je často nakládáno jako se synonymy. Tato slova mají ale více či méně odlišný význam. Často se však na významu neshodnou samotní teoretici komunikace, a je proto poměrně obtížné určit mezi nimi hranice. Nepomáhá ani nejednotný překlad z angličtiny. Následující slovník tak popisuje pouze nejvýznamnější znaky.

Mylná informace (misinformation) – Nepravdivá informace, která se šíří, aniž by vznikla s úmyslem škodit nebo uvést v omyl. Vzniká omylem, nepochopením nebo zjednodušením problematiky.

Dezinformace (disinformation) – Mylné nebo lživé informace, které jsou tvořeny a šířeny záměrně s cílem uvést v omyl. Dezinformace vznikají úmyslně s cílem někoho nebo něco poškodit. Často je jejich vznik motivován ekonomickým nebo politickým ziskem. Například dezinformace o zdravotnictví mohou vznikat s cílem prodeje alternativních postupů léčby nebo přednášek na toto téma.

Falešné zprávy (fake news) – Nepravdivé informace často senzační povahy. Většinou se jedná o mediální výstupy, jako jsou články nebo reportáže. Fake news může spojovat vícero dezinformací dohromady. Fake news vznikají úmyslně. Může se stát, že i seriózní médium může omylem, nebo nedostatečnou rešerší sdílet dezinformaci, ale je dost nepravděpodobné, že bude sdílet celou fake news. Právě slovní spojení “fake news” má široké spektrum definicí.

Hoax – Cílem hoaxu je především vyděsit a šířit paniku. Záměrem je donutit příjemce zprávy iracionálně a unáhleně jednat. Opět je tvořen úmyslně.

Konspirační teorie (conspiracy theory) – „Konspirace“ je synonymem spiknutí nebo tajné dohody. Lidé věřící v konspirace tvrdí, že svět je tvořen a ovládán úzkou skupinou vyvolených lidí. Konspirační teorie mohou obsahovat jednotlivé i mnohé dezinformace. Konspirační teorie nejsou novým termínem a objevují se napříč historií. Nyní je na pojem nahlíženo spíše pejorativně a bývá používán jako zamítnutí tvrzení, které je považováno za směšné nebo neopodstatněné.

Mýtus (myth) – Mýty známe už od dávných dob. V původním slova smyslu se jedná o symbolický popis řádu a smyslu věcí a dějů – například příběhy o vzniku světa, založení města. Mýtus v původním slova smyslu je tedy vysvětlení, které dává smysl světu. Přelomovým obdobím pro mýty bylo období osvícenství, které mnohé mýty vyvrátilo na základě poznání a vědeckých výsledků. I v dnešní době mýtus vysvětluje, často zjednodušeně, procesy a dění ve světě a životě. Mýty ale nutně nemusí znamenat lež nebo nepravdivou informaci a nevznikají s cílem škodit. Je proto škoda používat slovo jako pejorativní výraz pro rozšířenou nepravdu.

Jak citovat tento článek:

HÁJKOVÁ Karolína. Nedevalvujme šavlozubého tygra: nadužívání slov dezinformace, fake news, hoax, mýtus, …. Karolína KUBŮ, editor. In: Markething [online], 2021. ISSN 1805 — 4991. Dostupné z: https://markething.cz/dezinformace-hoax-mytus