Komunikace
Česká divadla na internetu
V naší republice je divadelní marketing pořád spíše v začátcích a podle toho také vypadá většinová online komunikace divadel. Webové stránky a účet na Facebooku, na kterém se s větší či menší frekvencí objevují informace ohledně nových her, zrušených představení a pro oživení nějaká fotka ze zkoušky. Což není špatné, je to… tradiční. Tradice k divadlům patří, ale proč nekomunikují trochu originálněji?
Internet používá v dnešní době už více než 70 % Čechů a nejen značky, ale například i neziskové organizace či vládní instituce již pochopily, že kdo není k vyhledání on-line, jakoby nebyl. I přes to kulturní instituce často dávají přednost klasickým “offline” formám propagace. Rozhodli jsme se proto zmapovat, jak se česká divadla snaží proniknout do světa internetové komunikace a především sociálních médií.
Facebook je základ
Pokud odhlédneme od tradičních webových stránek, které má téměř každé divadlo, jako základní kanál pro udržení aktivní komunikace s fanoušky je v Česku využíván Facebook. A Češi o divadelní novinky na největší sociální síti na světě rozhodně mají zájem, avšak ne všechna divadla komunikují pravidelně a ideálně. Aktivnější divadla v rámci komunikace na sociálních sítích na nich zpravidla mají také více fanoušků. Pokud nepočítáme stránku Divadlo Járy Cimrmana, kterou nespravuje osoba pověřena Žižkovským divadlem Járy Cimrmana, je nejoblíbenější divadlo na českém Facebooku Divadlo Karlín. To se aktuálně pyšní více než deseti tisíci obdivovateli.
Důležitý je především obsah. Uživatelé rádi sledují nejen novinky, ale i zákulisní informace a perličky. Počet fanoušků závisí právě na kvalitě obsahu a ne například na počtu obyvatel města. To dokazuje Slovácké divadlo v Uherském Hradišti. Tomu na Facebooku fandí téměř 8 400 lidí, kteří obsah aktivně komentují a sdílejí. Vzhledem k tomu, že jejich domovské město má cca 25 000 obyvatel, jde o působivé číslo. Stejně jako například Městské divadlo Zlín, komunikuje minimálně jednou denně a kromě příspěvků týkajících se premiér nebo rozhovorů si můžete prohlížet fotky ze zákulisí i soukromých akcí divadla. Dozvíte se třeba, kdo má nového psa nebo kdo dělá nejlepší langoše.
Dalším příkladem je profil Švandova divadla, který se v rámci propagace inscenace Hřebíčková s Onufrákovou lehce meditují aneb Děvky od Arbesa zaplnil fotkami z dětství těchto dvou představitelek. Fanoušci mají hádat o kterou z hereček jde, případně ji vůbec najít na obrázku.
YouTube, blogy, flash mob
Známější česká divadla mají většinou také vlastní kanál na Youtube. Velká část z nich jej ale moc nevyužívá. Dochází k situacím, kdy nevypustí žádné video i řadu měsíců. Zajímavý je například Youtube kanál Hudebního divadla Karlín. Přestože na Youtube je registrováno pouze pět měsíců, už teď má nejvíce odběratelů z ČR. Jejich videa jsou osobitě vtipná, dávají možnost nahlédnout do procesu příprav inscenací nebo konkurzů. Na svém profilu píší: “Divadlo je především zábava, bavte se s námi” a je vidět, že se baví.
Výše zmíněná divadla v Uherském Hradišti a Zlíně jsou v tvorbě videoobsahu také kreativní. Tato divadla jsou jediná u nás, která se rozhodla propagovat pomocí “divadelního” flash mobu. Ačkoliv nejde o tradiční hromadné taneční kreace, jedná se rozhodně o originální prvek, který instituce odlišuje.
Jednou z dalších možností, bohužel málo využívanou, je blog. Světlou výjimku tvoří v tomto případě Činohra Národního divadla. Na její blog píší jak herci, tak režiséři, inspicienti a další. Mohli jsme se tak dočíst vlastní vyjádření aktérů k různým událostem, třeba jak umělecký šéf činohry Michal Dočekal vidí aktuální měsíc ve “svém” souboru, nebo komentář Richarda Krajča o tom, proč opustil minulé léto Národní divadlo.
Nutno podotknout, že divadla se snaží být aktivní i na jiných sociálních sítích kromě Facebooku. Avšak ta, která mají svůj profil na Twitteru či Instagramu, trpí nedostatkem sledujících – počty sledujících se pohybují v desítkách, maximálně stovkách. Na českém Twitteru se mezi prvními objevilo Divadlo Archa, které je zároveň jediným českým divadlem s větším počtem sledujících na této síti (881 uživatelů). Toto divadlo se však na rozdíl od množství ostatních profiluje poměrně moderně a alternativně, a na Twitteru se setkává se skupinou podobně smýšlejících mladých aktivních lidí, kteří Twitter aktivně využívají.
Má to smysl?
I v on-line světě tradičnější styl komunikace k divadlům tak nějak patří. Ostatně i divadla v jiných zemích komunikují podobně, avšak pro daleko větší publika. Proč zahraniční divadla mají více fanoušků než ta u nás? Když odhlédneme od vyšších počtů obyvatel, lze to připisovat také větší oblibě sociálních sítí. Většinou jde totiž spíše o výraznější sledovanost na Twitteru či Instagramu.
V kontextu České republiky se zatím zdá, že sociální sítě s výjimkou Facebooku nemají v komunikaci českých divadel moc velkou šanci. Věková skupina 30+, která divadla navštěvuje nejčastěji, tyto zdroje informací nemusí tak často využívat, a proto jde na sítích momentálně spíše o přilákání mladého diváka. A ti jsou zoufale potřeba. Proto má aktivita a kreativita divadel na internetu a především na sociálních sítích smysl. Komunikace s náštěvníky tam, kde se každodenně pohybují, může pomoci přivést do divadel i mladou generaci, která si k divadlu zatím nachází cestu.
Zdroje
www.facebook.com/divadlo.zlin?fref=ts
www.facebook.com/pages/Slov%C3%A1ck%C3%A9-divadlo/40399285921
cs.wikipedia.org/wiki/Flash_mob
www.youtube.com/watch?v=J7KgK0MzZAw
www.facebook.com/svandovodivadlo?ref=br_rs
www.cinohrand.cz/75-blog
http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/061004-14-r_2014
Náhledový snímek:
www.flickr.com/photos/theodevil/7209009160
Jak citovat tento článek?
POUZAROVÁ, Jana. Česká divadla na internetu. In: Markething.cz [online]. 3. 12. 2014. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.markething.cz/ceska-divadla-na-internetu