Hudební videoklip jako reklama na školu: 7 příkladů absolutních propadáků i dobře zvládnutých kampaní

V českém středním a vysokém školství lze už delší dobu sledovat zajímavý trend. Čím dál více škol se snaží uchazeče nalákat pomocí videokampaní. Zřejmě vidí poměrně vysokou hodnotu a šanci stát se virálními i přes nízkou produkční cenu.

Často vznikají videa šířená pouze na sociálních sítích, která se ale potýkají s omezeným rozpočtem, respektive velmi ekonomickým provedením i absencí originálního nápadu. Náborová videa jsou tedy mnohdy spíše přehlídkou vtipného bizáru než úspěšnou snahou nalákat mladé ke studiu na dané škole.

Ze záhadného důvodu jsou nejčastější formou náborových videí škol hudební klipy. Jejich autoři si pravděpodobně říkají, že hudba je to, co mladé zajímá a na co uslyší. Český internet se ne tak dávno bavil na účet Vyšší odborné školy a Střední školy ve Varnsdorfu. Rapující ředitel a další dva zaměstnanci školy vystupující pod ironickými přezdívkami CuteKatty a Jay G nijak zvláštně neposilují dobré jméno školy, ba naopak mediální zájem upozornil i na to, že ředitel školy Petr Jakubec je podezřelý ze šikany svých zaměstnanců. Jeho nepříliš přesvědčivé prohlášení na konci videa o tom, že řídit školu dokáže lépe než rapovat, tím pádem vyvolává dost pochybností. A to už je co říct.

Brněnští rappeři oslavují české ručičky

Když už se škola rozhodne pro nahrání vlastní písně, měli by mít její zástupci na paměti, že budou jen těžko dobývat žebříčky hitparád, tím spíše pokud se rozhodnou pro vlastní produkci. Najít rovnováhu mezi nadsázkou a nevkusem ale není vůbec lehké. Přesto lze za rozumný rozpočet nahrát píseň, za kterou nebude škola terčem kritiky.

Povedlo se to například Střední škole stavebních řemesel z Brna-Bosonoh. Jejich klip si na nic nehraje, je na poměry podobných videí středních škol nápaditě natočen i zpracován, a ani text písně nepůsobí, jako by ho napsal vrátný během přestávky na oběd.

Střední škola na video také odkazuje pomocí vizuálů na svých stránkách. Tento přesah dokazuje jistý náznak sjednocení komunikace a tvorby strategie.

Studium na obchodní akademii a a střední odborné škole cestovního ruchu v Chocni je jedna velká party. Alespoň to vyplývá z hudebního klipu, který tato škola natočila. Video je důkazem, že ani trendy využití dronů vždy nevede ke kvalitnímu a úspěšnému výsledku. Jedno se ale autorům tohoto rapového songu upřít nedá. Málokdo dokáže s takovým sebevědomím zrýmovat třeba slovní spojení „kurzy rekvalifikace“ a „místo v bance“.

Skrytý talent techniků

Úplně největší dosah mělo z hudebních klipů škol na českém internetu video brněnského VUT. Kampaň kolem skladby Miluji tě mé VUT, jež nasbírala za necelých 5 let své existence bezmála 900 tisíc zhlédnutí, už jsme na našem webu před několika lety chválili. Od té doby se stále mezi českými školami nenašel hudební klip, který by byl podobně úspěšný. Každopádně je to opět důkaz toho, že pokud to škola se svým náborovým videem myslí vážně, neměla by se ostýchat oslovit profesionály.

Brněnské Vysoké učení technické se později několikrát pokoušelo na nebývalý úspěch navázat. Ve videu Vlk z VUT kupříkladu také nalezneme spoustu narážek na popkulturní motivy, toto ani žádné jiné video nicméně podobného úspěchu jako zmíněná píseň nedosáhlo.

Podobně jako brněnské VUT sáhla po profesionální produkci i Vysoká škola báňská v Ostravě, na rozdíl od Moravanů však Slezané vsadili především na obsazení celebrity. V klipu zpívá herec Michal Kavalčík známý také jako Ruda z Ostravy. I to je ovšem prvek, který vyžaduje především dostatečné místo v rozpočtu. Z klipu je znát profesionalita, jediným problémem ale může být paradoxně právě postava Rudy z Ostravy. Kavalčík si za svoji kariéru vybudoval dost výraznou image, která je s vysokoškolským prostředím v poměrně velkém rozporu. Dost lidí za ním stále vidí svérázného frajera v džínové bundě, který nejde daleko pro sprosté slovo. Dívat se na Kavalčíka jak propaguje vysokou školu je tedy podobné, jako kdybychom sledovali Luďka Sobotu v hlavní roli filmového thrilleru.

Slovenský Ivo Jahelka

V seznamu nechybí ani naši sousedé ze Slovenska. Vysoká škola ve Sládkovičove se stejně jako ostatní zmíněné školy rozhodla zhudebnit poslání své instituce. Nevinný nápad však ani v tomto případě nedopadl příliš šťastně. Přezpívaná melodie Petera Klimenta působí ve vznešeném právnickém kontextu přinejmenším směšně, a to i přes to, že na ní spolupracoval známý slovenský právník a zpěvák Vladimír Čečot. Vysoká škola si skladbu nadělila k 5. výročí založení fakulty ve formě CD, které kromě samotné hymny obsahuje také její karaoke verzi, studentskou hymnu Gaudeamus Igitur a její obal zdobí tváře vyučujících a vedení školy. Zájemci si desku mohou na internetu koupit za necelých 5 eur. Je nutné, aby se mladí studenti museli stydět za „hymnu“, která se hodí spíše na televizní stanice typu TV Šlágr?

To nejhorší nakonec

Pokud vám žádný z uvedených příkladů nepřišel znepokojující, po zhlédnutí posledního veledíla to už jistě platit nebude. Nepochází sice z dílny žádné školy, ale stojí za ním Svaz školkařů ČR, který se podle svých slov potýká s nedostatkem studentů středních zahradnických škol. Video zřejmě nepotřebuje komentář. Snad jen zmiňme, že jeho vznik sponzoroval Olomoucký kraj, potažmo daňoví poplatníci.

https://www.youtube.com/watch?v=d_BIvgT9xkA

Ukazuje se, že většina škol se snaží předvést doslova hodně muziky za málo peněz. V českém školství, hlavně tedy v tom veřejném, není dostatek peněz na spoustu důležitějších věcí, než je sebepropagace a právem je to na pokusech škol vidět. Dokazuje to i fakt, že většina důstojných děl pochází od velkých univerzit s vysokými rozpočty.

Na otázku, proč se ostatní školy s takovou oblibou pouštějí do něčeho, co neumí, nelze jednoznačně odpovědět. Poučka o negativní reklamě, která je také reklamou, se na školství tak úplně vztáhnout nedá. Škola je něco, co může mít stejně jako jakákoliv jiná značka pozitivní i negativní reputaci. Rozdíl je ale v tom, že si značku školy ponesou studenti ve svých životopisech už navždy. Absolventi plzeňských práv by mohli vyprávět.

Jak citovat tento článek?

NOVOTNÝ, Jan. Hudební videoklip jako reklama na školu: 7 příkladů absolutních propadáků i dobře zvládnutých kampaní. Ondřej DOSKOČIL, editor. In: Markething [online],  2018.  ISSN 1805 – 4991. Dostupné z http://www.markething.cz/hudebni-videoklip-jako-reklama-skolu

Zdroje:

https://usti.idnes.cz/klip-nabor-vyssi-odborna-skola-a-stredni-skola-varnsdorf-reakce-socialni-site-1xg-/usti-zpravy.aspx?c=A171123_160244_usti-zpravy_vac2

https://www.soubosonohy.cz