David Eiselt z Cestujlevne.com: pro mě nikdy nebylo tím stěžejním prodávat

Zakladatel nejúspěšnějšího cestovatelského serveru Cestujlevne.com David Eiselt už od roku 2012 radí nejen začínajícím, ale i zkušenějším cestovatelům. Snaží se je přimět, aby cestovali na vlastní pěst bez cestovních kanceláří. Na upřímném a důvěrném principu postavil i svůj business. Sám říká, že by nedoporučil žádnou letenku, kterou by sám nevyužil. Motto projektu zní: „Pomáháme vám plnit si cestovatelské sny.“

Můžete nejdříve představit projekt Cestujlevne.com?
Cestujlevne.com je portál, pomocí něhož se snažíme nabádat lidi k individuálnímu cestování. Nejenom zůstávat u nabídek cestovních kanceláří, ale aby lidé trošku koukali po světě vlastníma očima a ne očima průvodce. A také aby se trošku začali snažit sami přemýšlet o financích. Pokud člověk někam chce cestovat, začne přemýšlet, jestli mu ty „komplikace“ za to stojí. Potom se většinou dostáváme i k drastickému cenovému rozdílu. Lidé poté neváhají a začnou cestovat úplně jiným způsobem. Okusí to jednou a už se jinam nevrací. Člověk se vrátí z cest, kdy sám musí být aktivní a přemýšlet nad tím, kudy půjde, jakým metrem pojede a kde vystoupí, začne ho to bavit, začne si uvědomovat, že ten život není tak jednoduchý – z práce do práce, ze školy do školy a domů.

Co byl původní impuls k založení tohoto projektu?

Existovaly desítky podobných webů s tímto zaměřením, ale všechny byly zaměřeny na leteckou tematiku – letenka odsud sem, cena a tím to končilo. Já jsem věděl, že tento přístup je jen pro zkušené cestovatele. Říkal jsem si, proč se nezaměřit na segment těch, kteří začínají. Také jsem začínal, také jsem věděl, že jsou nějaké problémy. Nedokázal jsem je vyřešit a musel jsem studovat nebo vůbec přicházet na to, jak věci fungují, jak koupit letenku. Řešil jsem, jestli je to vážně levné. Musel jsem ztratit zábranu nedůvěřivosti. Poté jsem si řekl, že by to mohlo být fajn a vydal jsem se touto cestou. Začal jsem chápat, že to funguje i trochu jinak, nejenom na způsob blogu, že můžu někomu radit, ale že se na tom dá i příjemně přivydělávat, a začal jsem nad tím přemýšlet i z pohledu businessu.

I dnes osobně odpovídáte na otázky a komentáře svých čtenářům. Vybudoval jste projekt a získal desetitisíce zájemců pomocí osobního přístupu a důvěry?

Když lidé poprvé vidí někde letenku po Evropě třeba za 300 Kč, tak si řeknou „tam bude nějaký háček nebo chyták“. Člověk má jistou část nedůvěřivosti, zavře stránku a jde pryč. Když odpovím osobně, vidí tam fotku, poradím mu, že takto několik lidí letělo, můžu mu dát svůj osobní názor. Píšu ho v první osobě, ne jako firma, ale jako David, který cestuje a radí ostatním. Tak se trošku důvěra zvyšuje, a v okamžiku kdy mi tam čtenáři, kteří v minulosti využili doporučení na letenky od nás, napíší, že vše proběhlo v pořádku a byli spokojeni, nedůvěra je pryč. Lidé potom snadno propadnou tomuto kouzlu.

Sám jsem letěl do New Yorku za 5 800 Kč. Když jsem se poté vrátil, nikdo v okolí mi nevěřil..

Přesně tak..

Cestujlevne.com

Jak se staví letecké společnosti k Vašemu serveru? Jaký máte vztah?

My jako server přímo s leteckými společnostmi nekomunikujeme. Akčních letenkářů, jako jsme my, může v každém letadle sedět 10 – 20. Letadlo má kapacitu 200 – 300 míst. Toto slabé procento, dá se říct, vymizí. Tolik nezasáhne leteckou společnost. Nikdy se nestane, že by celé letadlo letělo za směšnou částku.

Chtěly s Vámi některé aerolinky navázat partnerství či spolupráci?

Obecně spíše low-costy. Nejmenovaná aerolinka chtěla otevřít novou linku z Istanbulu do Prahy a chtěla tuto informaci dostat mezi lidi, tak nás oslovili. Jsou tu i další aerolinky, ale spíše bych řekl lokálnějšího typu. Pro aerolinky je tu obrovský potenciál něčeho dosáhnout, Cestujlevne.com je nejčtenější cestovatelský portál na českém trhu.

Jste v pozici, kdy máte možnost ovlivnit rozhodnutí velké části poměrně úzkého segmentu lidí, kteří se chystají utratit i desetitisíce korun na Vaše doporučení. Máte nějakou vizi, jak s tímto potenciálem pracovat?

Potenciál je tu velký. Otázkou je, jak ho uchopit. Pro mě nikdy nebylo tím stěžejním prodávat. Pro mě bylo vždy hlavní pomáhat, to je obrovský rozdíl. To znamená, že pokud za mnou přijdou aerolinky s tím, že potřebují prodat letenky, a také už přišly, a ty letenky neměly nic společného s mojí vlastní ideou, tak jsem je odmítl. Ačkoliv bych z toho samozřejmě měl nějaký finanční příjem, není to cesta, kterou bych chtěl jít. Pro mě je vždycky opravdu nejdůležitější povzbudit lidi k tomu, aby sami začali fungovat v cestovním ruchu, a této ideje se budu ještě pár let držet. Stále jsou lidi, kteří tomu moc nepodlehli.

Na webu tvrdíte, že fungujete na bázi affiliate partnerství, ale nedoporučíte letenky, které byste sám nevyužil..

Affiliate je od začátku nedílnou součástí, kterou financujeme běh serveru. Poté jsou tu reklamy, které nám mohou generovat 30 % veškerých příjmů. I kdybychom se soustředili jen na letenky, které by nám nevydělávaly, tak návštěvnost nás dokáže udržet při životě.

Je to udržitelný model do budoucna?

Zatím nemám důvod tento model měnit. Plánujeme však do budoucna nové funkce, aby člověk věděl, že když přijde na Cestujlevně, tak tam najde rezervační možnosti pro letenky, hotely, auta, pojištění – udělat ucelenější kompakt.

Chcete tedy cestovatelům radit ještě více..

Když se dnes lidí zeptám, o čem je Cestujlevně, tak řeknou „o letenkách“. Ano, proč ne, na 90 % obsahu je o letenkách. Vesměs to ale není letenka, kterou já nabízím. Já dávám zážitek z cesty, který se pojí s tou letenkou, s tím kde člověk bydlel a co navštívil. A s tím je potřeba do budoucna pracovat, aby to cestovatelé mohli potom trošku obsahově vrátit i zpátky.

Obrátila se na Vás už velká aerolinka, že by přímo pro Vás udělala nabídku? Přeci jen komunikujete k velkému procentu poměrně úzkého segmentu..

Český trh je tak strašně malý segment, že se jim příliš nevyplatí tady moc investovat. Pokud by se na mě měla obrátit velká společnost, řekněme British Airways, tak se podívají, o jakých letenkách jsem psal a řeknou „tak tady s tím člověkem nechceme mít nic společného, protože ten nám prodává ty letenky extra levně“. Ano, já mám možnost říct desítkám tisíc lidí, s touto leteckou společností můžete letět sem a tam. Na druhou stranu jsem limitován cenou, nemůžu prodávat za jejich standardní ceny, když prodám letenku za extrémně nízkou cenu, tak jim, dá se říci, způsobím škodu.

David Eiselt

Jak funguje hledání levných letenek

Obecně se cena letenky skládá ze tří položek: pevná cena letenky, odletový a příletový poplatek a cca 70 % ceny palivový poplatek, do něhož se připočítávají různé sumy. Na základě tohoto špatně naceněného palivového poplatku vznikají chyby. Aerolinka někde udělá chybu a palivový poplatek si třeba úplně zapomene připočítat. To znamená, že místo 12 000 Kč letíme za 3 000 Kč. Další možností je, že palivový poplatek vzniká na základě složitých výpočtů a algoritmů a někdy se to nepovede. Můžeme toho někdy lehce dosáhnout, i když jen změníme místo odletu či příletu.

Také můžeme přidávat lety.  Řekněme přelet mezi Havajskými ostrovy. K té letence přidáme klasickou letenku Praha – New York. Systém provede vystavení letenky v rámci malého přeletu a má k sobě připojenou i tu dlouhou Praha – New York. Systém určí, že malá letecká společnost bude počítat palivový příplatek, ta však nikdy nepočítala s transkontinentálními lety, vystaví si svůj malý tisícikorunový poplatek a ten další už ignoruje. Na základě kombinace dvou letenek se zbavíme největšího nákladu, který potřebujeme odstranit.

Jak se k tomu staví letecké společnosti?

Snaží se s tím bojovat, pokud se chyba objeví ve velkém množství, potom se snaží chybu opravit co nejdříve. V dnešní době se obecně bavíme o méně než 1 % cestovatelů. V obrovském množství letů aerolinka téměř nemá šanci zjistit, kdo za kolik letí. Aerolinky prodají i více než tisíc letenek za hodinu. V tomto množství se objeví jeden cestující, který letí za špatnou cenu. To znamená, že máme jedno promile a aerolinka to nezjistí.

Je tento fenomén natolik nezávažný, že se tím aerolinky vůbec nezabývají?

Když se objeví na všech blozích po celém světě nějaká chyba, je to natolik velký problém, že už se tím někdo začne rychle zabývat. Už to není jedno promile nebo méně, ale už jsou to procenta.

Cestujlevne.com se však nezabývá jen chybovými tarify..

Obecně je krásné využití low-costů, kde chyby téměř neexistují. Jedná se spíše o zajímavé promo akce. Pokud máte členství, je možné zakoupit třeba i 20 letenek po 1 euru. Není to chyba, je to oficiální promo akce.

Co se dá dělat, když aerolinka oznámí zrušení letenky kvůli chybnému tarifu? Má na to právo?

Snaha zrušit letenku probíhá jen u extrémně levných chybných tarifů. Za celou dobu provozu toto proběhlo zhruba třikrát. Jednou se to stalo z toho důvodu, že kdyby aerolinka lety uznala, tak by zkrachovala. Jednalo se o malou aerolinku z Karibiku, která operuje dvě linky.

Dalším případem byl prodej letenek do Indie z celé Evropy za 5 000 Kč (normální cena 12 000 Kč). Problém byl v počtu kupujících, bylo jich hodně. Celá Evropa se chystala do Indie. Globálně byly zrušeny letenky, s tím, že vše bylo nelegální. Šlo jim doslova o krk, tak šly za hranu zákona. 90 % lidí přijalo vrácení peněz. Zbylých 10 % si letenky vybojovalo, měli na ně právo. Což je případ i nyní, kdy společnost British Airways prodávala letenky do 1. třídy o 100 000 Kč levněji než standardně. Proběhl ale celý obchod tak, jak má. Nebyl důvod k pochybnostem. Český zákoník se kupujících zastává, prodejce nemá samozřejmě nárok na chybu. Když vznikne kupní smlouva, tak platí. Samozřejmě se společnost pokusila lety zrušit, okamžitě 30 % lidí hodilo věc za hlavu. Zbytek to nyní zkouší právní cestou. Letenky se prodaly v Čechách, problém se tedy řídí českým zákoníkem, a ten je samozřejmě na straně zákazníka. British Airways by měly letenky uznat. Aerolinky nemohou zrušit zpětně již vystavené letenky. Cenotvorba je tak dynamická, že žádný zákazník nemůže vědět, co je chyba a co ne. Error fare však na webu zní lépe než levná letenka, lidé se toho chytnou. Je to skvělý marketingový tah.

Začínal jste s pomocí sociálních sítí, jak pro Vás byly důležité?

Řekl bych, že úplně nejvíce. A vůbec se to nezměnilo od té doby.

Co nastalo při omezení dosahu příspěvků?

Prakticky jsem to uvítal. Omezení dosahu příspěvků probíhá stále. Jsou nové a nové výpočty, jak omezit dosah příspěvků na Facebooku. Stále je to jen o tom, že Facebook se snaží vyfiltrovat z toho množství příspěvků ty dobré. Nelze to dělat jinak, než rapidně snížit obsah a zkoumat, jak na něj lidé reagují. Principem je, že když publikuji příspěvek, Facebook ho ukáže prvnímu tisíci uživatelů a zkoumá, jak reagují. Pokud reagují dobře, uvolní ho dalšímu tisíci a takto testuje obsah, až dojde k nějakému závěru, kde uzná, že už to stačí. Po značném zásahu Facebooku jsem se pohyboval zhruba na 30 – 40 % dosahu z mé skupiny 88 000 lidí. Po dalším zásahu mé příspěvky spadly o 5 %. Nicméně jsem stále vysoce nad průměrem, který je 7 %, pokud se nepletu. Obecně moje komunita na Facebooku reaguje velmi dobře a jsem za to rád. Tento týden se nám podařilo odpálit dva příspěvky, které měly dosah vyšší než naši skupinu, což je u cestovního ruchu extrém.

V této oblasti je důležitá rychlost, tarify se rychle mění a opravují. Nepůsobí to tedy ale i opačně? Volají čtenáři do aerolinek a portálů s letenkami, aby chybové tarify ověřili?

Většinou volají u extrémně levných tarifů. Než se však někam dovolají a někdo problém začne řešit, tak je to v podstatě stejné, jako kdyby si toho někdo v salesu všiml sám.

Dnes už jsme spíše dosáhli toho, že lidé nevolají na aerolinku, ale spíše kontaktují nás, aby zjistili, jak to je. A to je ve své podstatě to, čeho jsem chtěl docílit. Když člověk potřebuje poradit s cestováním, tak může přijít tam, kde má jistotu, dostane objektivní názor a přesně to, co potřebuje znát.

David Eiselt

Jak komunikují České aerolinie?

České aerolinky se marketingem vracejí deset let zpátky. A to do fáze, kdy jsme měli legislativně povoleno, či spíše nebylo zakázáno uveřejňovat cenu letenek bez poplatků. Dnes ČSA ukazují cenu s poplatkem, ale ukazují cenu za jednosměrnou cestu, a ta cena je vázaná koupí zpáteční cesty. Zpáteční letenka do Říma vyjde na 3 000 Kč. Poletím tedy jen do Říma, problém je však v tom, že jednosměrný tarif je úplně jinak naceněný, bude stát například 6 000 Kč. ČSA nám prezentují cenu, za kterou letenku reálně nejde nikdy koupit. Inzerují jednosměrnou cenu v případě nákupu zpáteční letenky.

Zahraniční aerolinky by si takovou reklamu nedovolily?

Vídám jednosměrné tarify v reklamě u aerolinek, které dokáží nabídnout jednosměrný tarif. Jdeme na web dané aerolinky a můžeme si opravdu koupit letenky za zmíněnou cenu a je jedno, jestli je jednosměrná nebo zpáteční.

Troufám si tvrdit, že se ve většině případů v inzerci bavíme o zpátečních cenách. To znamená, že tento model, který ČSA prezentují „leťte do Kodaně za 1 500 Kč“, je nesmysl, protože za tu cenu letenku opravdu nejde koupit.

ČSA

Ve společnosti panuje názor, že letiště Praha je oproti okolním zemím jednoduše drahé, dokážete vysvětlit proč?

Existuje několik pohledů. Můžeme se bavit o tom, proč nízkonákladové aerolinky nechtějí létat do Prahy. Každé letiště má stanovený odletový poplatek a případně ještě další vstupy. Letiště Praha má necelých 600 Kč odletovou taxu. Pokud se podíváme do Německa, je tam odletová taxa minimálně
1 000 Kč. To znamená, že letiště Praha je levnější oproti ostatním destinacím. Na druhou stranu, pokud se podíváme do Polska, tam budou ceny ještě o něco nižší.

Spíše si myslím, že lidi zajímá konečná cena letenky, která je z Prahy nabízena než z Mnichova či Vídně a služby, které si na letišti pořídí. Bavíme-li se o konečné ceně letenky, poté je Praha dražší kvůli tomu, že chybí nabídka a poptávka. Máme velmi slabou poptávku po pravidelných letech. Pravidelně se dá létat jedině do Velké Británie za prací a tak dále. Další destinace jsou spíše okrajové, chybí tu ustálený proud, který by dokázal přilákat více aerolinek a tím snížit cenu. Máme pár aerolinek, které nemají příliš potřebu mezi sebou soupeřit a nabízejí vyšší ceny.

Další věcí je vůbec představa toho, že když si chceme dát na letišti pivo, zaplatíme 150 Kč za půllitr piva. To je potom problém, a je to problém vedení letiště Praha. Hodně cestuji, vnímám to tak, že když ve Španělsku jdu do centra, dám si jídlo levnější než na okraji města. Obchody se snaží mezi sebou konkurovat a nabídnout dobrou službu a dobrou cenu. V Praze je to vnímáno tak, že je tu turista, tak mu nebudeme dávat kvalitu, ale spíš když má peníze – jede ze zahraničí, tak ho co nejvíce „oškubeme“. Samozřejmě se toto děje i na letištích. A kdo využívá pražské letiště? Ze 70 % jsou to Češi a ti na takové ceny nejsou zvyklí. Z toho plyne, že nejdou do obchodu. A když tam náhodou jdou, tak se diví, že mají gulášovou polévku za stovku. Musím se však zastat letiště, které se to posledních pár měsíců snaží řešit. Možná nastanou nějaké změny. Uvidíme, nechme se překvapit. Obecně je pro laika letiště Praha dražší než ostatní letiště.

Má Praha potenciál, aby zde vzniklo další letiště se zaměřením na low-cost?

Potenciál tu samozřejmě je. Otevře se například letiště Vodochody, přijde Ryan Air, Wizz Air a začnou létat do každé vesnice po Evropě a vznikne to, že se začnou přebíjet nízkými cenami. Nízké ceny vyvolají poptávku. V okamžiku, kdy si po roce řeknou „ano, ukázali jsme, že umíme létat a je na čase vydělávat“, přijde na řadu fáze zvednutí ceny letenek, ale poptávka klesne. Poptávka byla jen uměle vytvořena podnákladovou nabídkou. Z dlouhodobého hlediska si myslím, že tu není šance, aby se uživila jakákoliv nízkonákladová varianta, než jak to funguje dodnes.

Dle mého názoru je optimální varianta, když přesáhneme kapacity, které však stále máme, vybudování další runwaye na letišti v Praze. Tím pádem rapidně naroste kapacita možnosti odbavení. Myslím, že během léta by tak letiště uspokojilo poptávku, kterou je Česká republika schopna nabídnout.

Když se podíváme na maďarský Wizz Air, vidíme úspěšnou firmu, která létá po celé Evropě. Je vůbec možné, aby vznikl další podobný model v Česku, případně v Evropě?

Potenciál na to v Česku není. Přijde-li nová aerolinka, tak komu může nabídnout ty nové destinace? Jen těm lidem, kteří tam poletí na víkend. Chybí tu poptávka po jedné pracovní destinaci, která vytvoří proud – přesný příklad s Londýnem, všichni létají za prací. Máme tady celoročně silnou poptávku do Londýna. Proto mají téměř všichni dopravci Anglii. Ale aby tady mohlo vzniknout něco… Aerolinkám se nevyplatí vůbec do Prahy hrnout. Otázkou je, s čím přijde Volotea. Posledních pár týdnů se snaží expandovat. Ta by mohla být odpovědí na tuto otázku. Zatím přesně expanduje jen do turistických destinací, a ty nemohou aerolinku uživit, aby se dlouhodobě linka vyplatila.

Existuje v oblasti létání věrnost ke značce?

Lidé jsou dnes ochotni si připlatit za služby. Neradi mění svoje návyky. Drastický cenový rozdíl samozřejmě hraje roli. Musíte se však hodně snažit, aby lidé změnili svůj návyk a vyzkoušeli něco jiného. Říkám lidem, leťte na Srí Lanku za 11 000 Kč s Fly Dubai, nepustíte si sice film, který byl minulý měsíc v kině a dostanete trochu jiné jídlo. Lidé však stejně řeknou, že poletí za 14 000 Kč s Emirates, protože s nimi letěli minulý rok a byli spokojení.

Emirates mají věrné zákazníky, předpokládám..

Mají hodně dobře zvládnutý marketing. V tom smyslu, že se jedná o něco nadpřirozeného. Obecně je jejich produkt snadno srovnatelný s kteroukoliv aerolinkou z arabských lokalit – z Gulfu. Emirates ale nejvíce zapracovaly na marketingu a udělaly z té značky něco víc – prestiž, které se drží dodnes. Lidé to zjistili a dnes už se nepotřebují koukat jinam. Z mého pohledu Emirates nejsou tím, za co se vydávají. V hodnocení aerolinek mají 4*. Je tu dalších devět aerolinek, které mají hvězdiček pět. Například ze zálivu Qatar Airlines nebo z Číny Hainan Airlines, které mimochodem dokázaly na přímé lince nabídnout konkurenceschopné ceny.

Spousta lidí považuje Emirates za nejlepší aerolinku na světě. Prodávají tedy zážitek?

U nás určitě. Asi bych to taky takto řekl. Nastoupím-li do letadla, prostor je větší než u evropských aerolinek, jídlo je taky dobré, horký ubrousek, filmy jsou super. Nezažil jsem však lepší zábavní systém, než mají Emirates. Mají vždy nejaktuálnější filmy, které běží v kinech, ty si můžete pustit v letadle.

Emirates

Turkish Airlines se prezentují jako nejlepší evropská aerolinka. Je to pravda?

Nevyvracel bych jim to. Myslím, že za ty služby si to zaslouží. Nejenom, že jsou nejlepší aerolinkou Evropy, ale už je to, tuším, pošesté v řadě. Asi jim to můžeme věřit.

Jací jsou Češi cestovatelé? Naučili se cestovat levně?

Už ano. Když jsem začínal, padaly otázky typu „je to za zpáteční cenu“, „jsou poplatky v ceně“. To jsou nejčastější věci, které jsem musel vysvětlovat. Dnes už to je „já jsem tu letenku nestihl koupit.“ Z nedůvěřivé otázky jsem začal lidi formovat na tu chtivou otázku – „já už tomu důvěřuji a chci to“ a „jak to mám udělat“. Dříve to bývalo „hele tady je nějakej podraz, radši ruce pryč“. Ze strany společnosti přišla změna vnímání této otázky, lidé už tomu důvěřují a chtějí levně cestovat. Dneska už se ví, že se může cestovat i jinak.

Jaký je ideální plán cesty nebo itinerář?

Mám vždy jeden větší cíl. Na přelomu listopadu a prosince poletím z Benátek do Kuala Lumpur. Byl dobrý tarif, cena 5 000 Kč. To je můj hlavní bod. Další bod potom přichází před nákupem letenky – můžu někde přestupovat a můžu přestupovat tak, abych se podíval i do města? Začnu zkoumat složitější cestu, abych z toho měl víc. Mám tedy 18 hodin v Abú Dhabí, podívám se na mešitu Sheikh Zayeda a můžeme pokračovat dále. Přidal jsem pár hodin navíc do cesty, ale využiji je. Další věcí je, že mám odlet z Benátek – jak to udělat zajímavě? Přiletíme o den dříve, podíváme se do Benátek a procestujeme ostrovy. Uvažoval jsem i nad tím, proč neletět do Bergama, projít si centrum a pokračovat za 1 euro do Benátek nebo Verony. Stojí to jen pár euro navíc a pár dní do itineráře. Pro mě je vždy komplikovanější itinerář lepší itinerář.

Když pomineme Sky Europe, což je projekt, který stojí poněkud stranou mimo levné letenky, kam jste se nejlevněji podíval?

Jen zpětně k předešlému tématu. Sky Europe je přesným úkazem toho, proč nemůže low-cost existovat v Praze nebo Bratislavě a tak dále. Vyvolali poptávku tím, že měli extrémně nízké ceny. Všichni létali se Sky Europe. V okamžiku, kdy chtěli začít trošku vydělávat, zvýšili cenu a spadla poptávka, nebyl zájem cestujících, aerolinka zkrachovala.

Destinací však bylo hodně. Například teď pojedu s kamarádem na jednodenní výlet Praha – Toulouse, Bordeaux – Praha za 2 eura plus TGV přejezd mezi městy za 15 euro. Máme celodenní výlet za cca 500 Kč, takový francouzský nádech. Polsko jsem prolétával po 60 korunách za letenku. Malajsie za 5 000 Kč i s přípoji mi přijde také dobrá. Vždy dáváme na web jen letenky, které bychom sami využili, já však využívám jen opravdu ty nejzajímavější kousky. Držím se toho, že je jedno kam a je jedno kdy. Samozřejmě k tomu je potřeba mít i prostor časový, ten naštěstí díky tomu, že dokážu pracovat online odkudkoliv, mám.

Děkuji za rozhovor.

Já děkuji za pozvání.

Jak citovat tento článek?

SÝKORA, Ondřej. David Eiselt z Cestujlevne.com: pro mě nikdy nebylo tím stěžejním prodávat. Markething [online]. 31. října 2015 [cit. 2015-09-28] ISSN 1805-4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/david-eiselt-z-cestujlevne-com-pro-me-nikdy-nebylo-tim-stezejnim-prodavat

Zdroje fotografií:

Ondřej Sýkora / Markething.cz
Wikipedia CC