Čínské novoroční předsevzetí? Co nejvíc kreditů!

Zatímco Evropa si zvyká na potvrzování kolonek se souhlasem o GDPR, Čínská lidová republika se v oblasti osobní svobody občanů vydala úplně opačným směrem. Již brzy totiž naplno spustí tzv. systém sociálního kreditu – velice efektivní nástroj sloužící ke shromažďování informací o chování občanů.

Fakt, že Čínská lidová republika velmi intenzivně zasahuje do života a svobod svých občanů, není žádná novinka. Po letech příprav a testů ale Čína od roku 2020 pozvedne svou pomyslnou hru na Velkého bratra na mnohem vyšší úroveň. K ruce si k tomu vezme moderní kamery i internet a bude sledovat obyvatele země 24 hodin denně.

Stát bude mít kompletní přístup k online chování svých občanů – k jejich nákupům, nezaplaceným účtům nebo obsahu na sociálních sítích. Zároveň začne naplno využívat v Číně hojně rozšířených CCTV kamer, které jsou schopny rozpoznat identitu všech osob v záběru. V praxi to znamená, že stát bude mít veškeré informace o tom, s kým se jeho obyvatelé vídají, o čem mluví, jaká místa navštěvují či jak důsledně platí své účty. Pouhým sledováním ale velkolepý čínský plán nekončí.

Díky 200 milionům moderních kamer oku Velkého čínského bratra nikdo neunikne.

Číslo místo charakteru

Na základě nasbíraných informací bude každému Číňanovi vygenerováno číselné skóre – sociální kredit. Jeho výška má za cíl určovat důvěryhodnost svého držitele. V případě, že bude člověk dodržovat zákony, platit včas účty a bude mluvit pouze s lidmi, kteří nejsou odpůrci tamního režimu, bude jeho skóre vysoké. Pokud naopak nebude respektovat legislativu či vládu, jeho sociální kredit se sníží. Na hodnocení bude mít vliv právě již zmiňované chování na sociálních sítích, ale i hospodaření s penězi, trestní rejstřík, zdraví, nakoupené produkty (například nadměrná konzumace alkoholu či nezdravých potravin má výšku kreditu snižovat), okruh přátel a podobně. Konkrétní algoritmus, podle kterého se bude hodnota kreditu vypočítávat, ale není znám. Doposud byl systém v testovací fázi, takže se do něj mohli lidé zapojit dobrovolně. Se začátkem roku 2020 se ale účast v novém vládním projektu stane povinností.

Zatímco za přispívání peněz na charitu či velebení vlády člověk body získá, šířením pomluv nebo podváděním v online hrách zase body ztratí.

Aby Čína motivovala své občany k udržování co nejvyššího osobního skóre, přichystala sofistikovaný systém výhod pro všechny, kteří se chovají podle jejích představ. Osoby s vysokým kreditem tak například nebudou muset platit zálohy v hotelech a autopůjčovnách, získají levnější půjčky či pro ně bude snazší dosáhnout kvalitního vzdělání. Vznikla dokonce již první internetová seznamka, která zvýhodňuje právě uživatele s vyšším sociálním skóre.

Na všechny občany, kteří však nezapadají do škatulky ukázkového čínského občana, a jejich kredit je tedy nízký, čekají nepříjemné následky. Ty mohou mít mnoho podob, ale vždy se stejným jmenovatelem – veřejným hanobením. Fotografie zkompromitovaných osob se tak objevují na obřích LED obrazovkách ve velkých městech, ve vysíláních lokálních televizních stanic nebo jim dokonce může být přidělen speciální vyzváněcí tón. Nejvíce obávaným trestem ale stále zůstává zákaz cestování, a to jak vnitrostátního, tak zahraničního. Jen do března letošního roku bylo “nedůvěryhodným občanům” v testovací fázi systému stornováno na 20,5 milionů letenek a 6 milionů vlakových lístků.

Co nás nezabije, to nás posílí

Navzdory všem kontroverzím převážná část Číňanů se zavedením systému souhlasí. Vidí v něm možnost, jak zefektivnit státní správu a zvýšit jeho bezpečnost i ekonomickou prosperitu. Nový systém navíc umožňuje dlouhodobě se vyvarovat podvodníků a nekvalitních služeb. Občané jsou často nabádáni k tomu, aby výšku svého kreditu sdíleli s přáteli. Z čísla se tak rychle stává indikátor společenského statusu a strategická komunikace tak byla z vládní strany provedena na výbornou.

Z více než dvou tisíc dotazovaných čínských občanů se zavedením systému sociálního kreditu souhlasí 80 % z nich.

Díky systému sociálního kreditu si Čína pojistila nejen mnohem svědomitější chování svých občanů, ale hlavně získala mocný nástroj, skrze který může ovládat všechny nepohodlné obyvatele a nepřátele státu. Když totiž bude těmto osobám sociální kredit konstantně uměle snižovat, znemožní jim například možnost vycestovat, bude pro ně víceméně nemožné sehnat práci a hrozí jim naprostá společenská ostrakizace. Krizovou skupinou se v této oblasti stávají hlavně novináři s protistranickou minulostí nebo učitelé.

Na to, jak bude čínský systém fungovat naplno si budeme muset ještě malou chvíli počkat. Do té doby zbývá tak akorát čas na rychlé připomenutí Orwellova románu 1984 či dystopického seriálu Black Mirror.

Jak citovat tento článek?

VAŠATOVÁ Anna. Čínské novoroční předsevzetí? Co nejvíc kreditů!. Martin HONC, editor. In: Markething [online], 2019. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: https://markething.cz/systemsocialnihokreditu.

Zdroje:

1. https://www.abc.net.au/news/2018-09-18/china-social-credit-a-model-citizen-in-a-digital-dictatorship/10200278
2. CHEN, Yu-jie, Ching-fu LIN a Han-wei LIU. Rule of Trust: The Power and Perils of China’s Social Credit Megaproject. In: Columbia Journal of Asian Law [online]. 2018, 32(1), 1–36. ISSN 10948449.
3.  https://www.freedomonthenet.org/country/china/freedom-on-the-net/2019
4. https://www.youtube.com/watch?v=0cGB8dCDf3c
5. https://www.telegraph.co.uk/news/2018/03/24/chinas-social-credit-system-bans-millions-travelling/
6. https://www.bbc.com/news/world-asia-china-34592186
7. KOSTKA, Genia. China’s social credit systems and public opinion; Explaining high levels of approval. In: New Media & Society. 2019, 21(7), 1565–1593.
8. KOTRBATÝ, Adam, ÚŠELA, Jan. V žebříčku největších firem už Čína poráží Evropu. Sílí v umělé inteligenci, ale i v dohledu nad občany. In: Hospodářské noviny. 2019, 13.
9. LINDNER, Tomáš. Krásný čínský svět. In: Respekt. 2018, 40.
10. https://www.youtube.com/watch?v=NXyzpMDtpSE
11. https://www.chinadaily.com.cn/china/2017-07/30/content_30295804.htm

Zdroje obrázků:

1. Mary Wolff, Kairos
2. Washington Post
3. visualcapitalist.com
4. KOSTKA, Genia. China’s social credit systems and public opinion; Explaining high levels of approval. In: New Media & Society. 2019, 21(7), 1565–1593.