Komunikace
S Martinem Šonkou na křídlech RedBullu
Český letec Martin Šonka se drží na čtvrté příčce nejrychlejšího motoristického závodu světa. Na závodech Air Race v Rakousku jsme se ho zeptali nejen na to, jaké to je být vrcholovým letcem, ale i jak vypadá vztah závodníka se sponzorem.
Původem rakouská firma Red Bull dává křídla mnoha adrenalinovým sportovcům po celém světě a není tedy divu, že se jeden z osmi leteckých rychlostních závodů Air Race koná právě na úpatí Alp ve městě Spielberg. A jak tento závod vlastně ve zkratce funguje? Celá akce obvykle trvá dva dny. První den probíhá kvalifikace závodníků a závod nižší skupiny letců a den následující samotný závod. Hlavním cílem letců není jen zaletět nejlepší čas ze všech čtrnácti závodníků světové špičky, ale také nepřekročit daný rychlostní limit, nevyletět z trasy a prolétnout ve správné výšce mezi všemi pylony.
První den závodu byla kvůli nepřízni počasí zrušena kvalifikace, nám ale vysvitla příležitost dostat se i bez označení “press” k letcům, a navíc jsme se díky dešti nemuseli probojovávat skrz davy fanoušků. Jaké je to vlastně žít jako profesionální letec jsme se zeptali Pete McLeo, který létá za společnost Garmin. Zjistili jsme, že profesionální závodník stráví na závodech více jak 200 dní v roce a že nejnáročnější nejsou přesuny, ale nestálost a změny. Jeden den jste v Dubaji a druhý na závodech v Americe. Naším hlavním cílem byl samozřejmě český letec Martin Šonka, kterého jsme se zeptali na pár otázek týkajících se nejen samotného Air Race, ale i toho, jak je organizovaný vztah mezi závodníky a sponzory.
V prvé řadě, jak se stát letcem Air Race?
Nejdřív ze všeho musíte začít lítat. Potom musíte začít lítat akrobacii a dostat se do nejvyšší a nejnáročnější kategorie tzv. Unlimited, podle výkonnosti letadel a náročnosti prvků. V téhle kategorii se musíte pravidelně umisťovat vysoko v žebříčcích na mistrovství světa a potom vás buď někdo osloví – závod má své hledače talentů – nebo se sem jde dostat přes žádosti a životopisy. Když se to povede, postoupíte do užšího výběru tzv. Challengů. Létání Air Race je v mnoha věcech podobné akrobacii. Hlavní rozdíl je, že na těchto závodech jde především o rychlost.
Kolik lidí tvoří váš tým?
To záleží. Tým, který jezdí po všech závodech tvoří obvykle 5 až 6 lidí a na to je potom nabalená spousta dalších. Další s námi například spolupracují doma na vývoji součástek pro letadlo.
Znamená to tedy, že si každý tým vyvíjí svoje vlastní unikátní součástky?
Ano, ale nevyvíjí si vlastní letadlo. Není to stejné jako v automobilových závodech, kde jsou pravidla daná organizátorem pro danou kategorii. U nás všechno podléhá striktním leteckým pravidlům. Takže člověk nemůže přijít s něčím, co si sám postavil doma v garáži a jít závodit. Musí to být certifikované letadlo od výrobce letadel. Proto tady na závodech není 14 různých typů letadel. Na světě existují tak tři čtyři výrobci, ale víceméně se tu používají dva základní typy, protože jsou prostě nejrychlejší.
Vidím na vašem letadle logo společnosti Agrofert. Je to váš jediný sponzor?
Samozřejmě jich máme víc, ale Agrofert je největší.
A jakým způsobem vás vlastně sponzorují?
Vztah s Agrofertem je bohužel takový, že jsme ho nezískali my, ale organizátor závodu. Naše smlouva je totiž postavená tak, že když nemáme na letadle svého sponzora a organizátor závodu jej najde, pak mu my musíme poskytnout prostor. Sponzor tedy dává peníze organizátorovi závodu a my z toho nemáme vůbec nic.
Společnost Red Bull jako pořadatel závodu sponzoruje všechny letce?
To ne. Já jsem sportovcem sponzorovaným Red Bullem, ale pro leteckou akrobacii a airshow. V Air Race nemám s Red Bullem v podstatě nic společného – bohužel, protože je to dobrý sponzor. Tady má pod křídly dva týmy. Ale Red Bull je samozřejmě i hlavním partnerem celého závodu, takže bez něj by ani nevznikl. Samozřejmě do toho teď postupně vstupují i další sponzoři.
Ve skutečnosti však nejde při Red Bull Air Race jen o samotné závodění, ale i o obrovskou show pod záštitou červeného býka. Akce působila skoro jako jedna velký přehlídka portfolia sportovců značky Red Bull. K tomu všemu se navíc přidal i propracovaný merch Red Bullu, který čítal kromě známého energetického nápoje také pláštěnky nebo hořkou čokoládu. Hořko-sladkou příchuť pro nás má i celý koncept. Co stálo za vznikem celého, uznáváme neskutečného a zábavného, projektu? Byla to touha podpořit adrenalinový sport? Nebo jen uměle vytvořená show, která má v konečném výsledku jen přinést více peněz do firmy? To se asi nikdy nedozvíme, ať tak nebo tak, pokud někdy budete mít šanci na Red Bull Air Race vyrazit, rozhodně neváhejte, protože to, co uvidíte, nemá ve světě obdoby.
Jak citovat tento článek?
FLÉGLOVÁ Radka, ŠEDIVÝ Petr. S Martinem Šonkou na křídlech RedBullu [online]. 2015. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/s-martinem-sonkou-na-kridlech-redbullu
Všechen obrazový materiál fotil Petr Šedivý.