Patří prsa na oblohu?

V posledních dnech se objevily různé články a komentáře kritizující méně či více pikantní kampaně některých aerolinek. Je to tím, že se k nahotě liberální evropská společnost stává americky prudérnější? Nebo od leteckých dopravců očekáváme i v komunikaci mimořádnou serióznost a vysokou úroveň jako třeba od bank a jakýkoli náznak sexuálního podtextu nás v této branži pobuřuje?

Kritice v podobném duchu neunikly ani státní České aerolinie v článku Elišky Kubešové na Markething.cz, kde byl aerolince vyčítán nemravný způsob valentýnské kampaně „Milujte se na neobvyklých místech,“ určené pro český trh a využívající motiv rudé podprsenky. Když se soustředím pouze na erotický nádech vizuálu, musím říct, že je oproti konkurenci pikantní opravdu jen lehce a hranice výrazně nepřekračuje, či jak píše sama autorka, působí spíše komicky.

Holky z kalendáře

Zato nedávno s mnohem větším erotickým kalibrem pobouřila irská nízkonákladová společnost Ryanair. Největší evropský lowcost jako každý rok i letos vydal kalendář se svými spoře oděnými letuškami ve vyzývavých pózách. Ten byl okamžitě lidmi rozebrán, ale i tak stačil rozvířit diskuse v celé Evropě. Britský úřad pro dohled nad reklamním trhem (ASA) posléze zakázal jejich odvážnou reklamu, která byla otištěna v několika velkých britských denících, kde na kalendář a „hot fares and crew“ láká dívka měsíce února oblečená do sexy spodního prádla. Nepobouřila (polo)nahota jako taková, ale umocněný sexuální podtext, který z reklamního sdělení vyzařuje. ASA po přijetí petice jedenácti tisíc Britů usoudila, že Ryanair ponižuje své zaměstnankyně na sexuální objekty. Ten se marně bránil slovy, že se letušky přihlásily dobrovolně a do kalendáře byly vybrány z osmi set uchazeček. Nepomohl ani argument, že aerolinka použije peníze vybrané z prodeje kalendáře na dětskou charitu. Nezbývá než konstatovat, že tyto „holky z kalendáře“ (oproti filmovým nahatým babičkám) Británii příliš neokouzlily.

Nemravové na světovém nebi

Pokud by chtěly ČSA opravdu šokovat a pobouřit veřejnost nějakou větší nemravností, měly by se kromě již zmiňovaného Ryanairu inspirovat třeba u amerických Southwest Airlines, které v roce 2009 létaly Boingem 737 zvenčí přelakovaným na fotku ležící modelky v bikinách v rámci promo spolupráce se Sports Illustrated Swimsuit 2009.

Šokovat se dá nahatě i jinak. Aerolinky Air New Zealand, taktéž v roce 2009, vzbudily poprask, když své video s předletovou bezpečnostní instruktáží natočily se zaměstnanci, kteří měli na sobě pouze uniformy namalované henou. Kromě záměru pobavit a odlišit se od běžných nudných instruktáží v závěru spotu podtrhli svůj „dress code“ claimem, že Air New Zealand nemají co skrývat, čímž naráželi na skryté poplatky za různé služby u konkurence.

A pro změnu ruské Avianova Airlines v roce 2010 přišly se spotem, kde letušky v bikinách umývaly letadlo. Dopravce si vysloužil nálepku jako nyní Ryanair, že své zaměstnankyně ponižuje na pouhé sexuální objekty.

Někdo má rád holky, jiný zase vdolky

Valentýnské osmělení ČSA bych tedy neviděl tak nestoudným v porovnání s tím, co si dovolí jiní. Nízkonákladoví dopravci si v závislosti na své cílové skupině dovolují více, zatímco klasičtí síťoví dopravci se až na výjimky drží spíše zpátky. Obecně je ale vidět, že od komunikace leteckých společností stále většina zákazníků požaduje větší serióznost oproti jiným odvětvím v dopravě. Například Jančurovy stewardky oděné do bikin v rámci promo jízd Student Agency tolik pozdvižených obočí nezpůsobily. Ale jak všichni dobře víme, s erotickými motivy se v rámci správné komunikace musí umět pracovat a mezi tím, co je ještě v mezích a co už je nevkusné a lascivní, je pouze tenká hranice. Každý z nás ji má samozřejmě jinde, což by se měly nejen aerolinky snažit dobře rozpoznávat.

Ondřej Liška, student třetího ročníku Marketingové komunikace a PR na Univerzitě Karlově.

LIŠKA, Ondřej. Patří prsa na oblohu? Markething [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.markething.cz/patri-prsa-na-oblohu