Média na sociálních sítích: Nehoníme návštěvnost, negenerujeme zisk

Pokládáme za samozřejmost, že k nám doputují informace o aktuálním politickém dění, sněhové kalamitě v Praze nebo titulu mistryně světa Evy Samkové. Jenže jak se k nám tyto zprávy dostávají? Jejich cesta ke čtenářům prošla s příchodem nových technologií, Facebooků, Instagramů a Twitterů mnoha změnami. Právě o přítomnosti médií na sociálních sítích se mluvilo v rámci přednáškového cyklu Hosté na Hollaru ve středu 30. ledna na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Debatovali redaktor ČT24 Ondřej Topinka, šéf sociálních sítí Seznam Zpráv a Televize Seznam Filip Vích a šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.

Článek vznikl pro web Studenta.cz.

Málokoho by to asi napadlo, ale sociálním sítím se v redakcích českých médií nikdo nechtěl věnovat. „Konkrétně u ranního vysílání se se sítěmi spíše nepracovalo. Kdo měl login na Facebook, dostal kompletní administrátorská práva a sdílel, co se mu líbilo,“ popisoval Topinka ještě poměrně nedávnou situaci na ČT24. Podle něj měli podobný problém třeba i v BBC Breakfast.

Nejde o zisk, ale komunitu

I přes snahy redakcí o zlepšení pravidelnosti a systematičnosti přispívání na sociálních sítích ale Topinka podotýkal: „Nehoníme návštěvnost, negenerujeme zisk a některé příspěvky často z Facebooku ani nikam nevedou.“ Jak Slížek připomenul, o peníze stejně primárně jít nemůže, protože když jich není dostatek, první se škrtá právě v tomto oddělení, a to nejen v novinařině. Nemluvě o algoritmech – ty snižují dosah příspěvků, pokud se nezasponzorují. V Seznam Zprávách proto za primární cíl Instagramu určili tvoření komunity, jak kolem celého média, tak i jednotlivých pořadů.

https://www.instagram.com/p/BtdMh4Qlgje/

Zároveň se „posty“ fanoušků využívají přímo k doplnění zpravodajství. „Třeba kolegové z redakce Počasí mají fixní řadu šesti jmen, které natočí, jak je zrovna u nich,“ poučil přítomné Topinka o fungování aplikace iReportér. Přes tu může kdokoliv vyfotit, či natočit, co se okolo něj děje a poslat do ČT. „Je na to řada nástrojů, které jsou volně dostupné – od Street view, po programy, které vám zjistí, jestli už ta fotka nebyla použitá,“ doplnil Vích ještě způsob, jakým divácké příspěvky ověřují.

Jak se můžete jmenovat Topinka?

„Snažíme se jít cestou vyvracení hoaxů, factcheckingu, snažíme se tvořit vlastní obsah, vlastní zpravodajství, které je zajímavé i pro naší generaci,“ zmínil další využití sociálních sítí Filip Vích. V Seznamu vytvořil i takzvaný Tým Sherlock, kde nepravdy vyvracejí, snaží se fakty konfrontovat i hatery v komentářích, ti se objevují napříč médii.

https://www.instagram.com/p/BtGv05KFdzw/

„Většina nenávisti bývá k obsahu zpráv. Buď ve formě zpracování, protože je tu silný trend, že ČT lže, nebo: Jak si ten a ten může dovolit říct to a to a proč to vysíláte,“ vysvětlil Topinka. „Můj evergreen (v komentářích, pozn. redakce) byl: Jak se můžete jmenovat Topinka, to si děláte srandu,“ smál se redaktor ČT24.

Hlavně slušnost

Ač to nemusí vypadat tak vážně – vždyť komentáře prostě k sociálním sítím patří – poslední dobou se mluví o zavedení zákonu, co by ukládal mazání extrémních názorů. Za ty se podle Slížka většina nevhodných debatujících schovává: „Pravdou ale je, že nesdílejí názory, ale faktické výroky, které se nezakládají na pravdě.“ Všichni se shodli na tom, že možnost vyjádřit se mají mít všichni, avšak v mezích slušnosti – žádné urážky, ani výhružky smrtí.

Oproti dobám psaných titulů, kdy nehrály takovou roli rychlost ani interakce s čtenáři, se změnilo mnoho. Z publika zazněla i otázka, zda to budou sociální sítě, díky nimž novinařina jako taková zanikne, což shrnul Slížek: „Myslím, že se žurnalistika mění a musí se s tímto vypořádat. Nevíme ale, jestli náhodou sociální sítě nejsou jen slepá vývojová linie a v budoucnu se nenajde něco jiného.“

Diskusi moderoval Jan Dlouhý, student 2. ročníku Žurnalistiky na FSV UK. Fotografie: Nikol Mudrová

O akci

Hosté na Hollaru je cyklus diskusních přednášek, jejichž cílem je přiblížit studentům fungování teorie v praxi. Organizátoři z řad studentů zvou na půdu IKSŽ FSV UK zajímavé hosty, kteří se věnují médiím nebo se média věnují jim. Host nejprve představí sebe a svou práci, případně vytyčí témata jemu blízká. Díky tomu se studenti dozví, čemu se v profesním životě věnuje a jak svou práci dělá. Po úvodu následuje moderátorem řízená diskuse s publikem. Přednášky pořádají Markething.cz a Studenti IKSŽ.