Jak má církev komunikovat?

Česká republika je mezi světovými zeměmi rekordmanem v počtu nevěřících a církev u nás ztrácí společenský význam. “V Česku je víc homosexuálů než věřících”, vyjádřil se k této situaci publicista Štěpán Kotrba na konferenci “Jak má církev komunikovat?” pořádanou Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. Kde je chyba? V komunikaci. Konkrétně v jejím pojetí, které zůstalo ve středověku.

Podle dva roky starého průzkumu mezi studenty si pouhých 9 % myslí, že církev je důvěryhodná. V rozmezí 9-24 % se pak pohybují výroky, že církev omezuje svobodu; míjí se potřebami; učí pravidla, která nedodržuje a jde jí pouze o majetek. Víra v Boha prošla zátěžovou zkouškou v období komunismu a jak je vidět z grafu níže ne příliš úspěšně. A počet věřících stále klesá.

Porovnání počtu věřících mezi studenty v rámci římskokatolické, českobratrské evangelické a československé husitské církve v průběhu 60 let.
Zdroj: PhDr. Dana Hamplová, Ph.D., Scott Friderich KAM 2011 www.kam.cz/pruzkum-religiozity-mezi-studenty.html

Kde hledat chybu?

Štěpán Kotrba, publicista a bývalý redaktor Britských listů, vidí nedostatky ve stylu, jakým se církev snaží komunikovat, neboť ten se od středověku nezměnil. Stále se diskutuje o základních pojmech a komunikují se středověké omyly a dogmata. Podle jeho slov je “římská církev dnes vnímána jako strnulá hierarchická instituce, mocensky a centralisticky řízená vypočítavým managementem, odcizeným od života společnosti, nikoliv jako komunita – společenství sobě rovných, vedené rabím – přirozenou autoritou.” Za největší nepřátele komunikace víry pak považuje zisk a odmítnutí morálního rámce, vědu a technologie.

Vít Kurfurst z agentury Czech PR vidí nedostatky v obrazu církve, jaký poskytují veřejnosti média. Pokud už se církev ve sdělovacích prostředcích objeví, tak pouze v souvislosti s církevními restitucemi nebo s papežem. Z církve se vytratily zajímavé tváře, které by byly na veřejnosti vidět a měly témata. V současnosti církev témata nenastoluje, pouze se s těmi již diskutovanými dostává do konfliktu. Církev je tedy vnímána spíše jako alternativní centrum sociální pomoci a místo toho, aby se dožadovala odpovědí na různá prohlášení například od levicových stran či od prezidenta, snaží se před médii a společností ospravedlňovat. Zajímavým postřehem Víta Kurfursta byl také fakt, že se téměř nemluví o sesterských řádech, které se v médiích objevily v souvislosti s péčí o Miloše Zemana, přestože ty bratrské jsou veřejnosti známé.

zdroj: www.parlamentnilisty.cz

Jeden z nepřátel církve, výše zmíněná technologie, také přebírá božskou vševědoucnost. Proč by se smrtelník měl každý večer modlit, ptát se Boha a čekat na odpověď, když Google mu ji prozradí do 5 vteřin. Reklamní texty, ve kterých se nejrůznější náboženské pojmy objevují poměrně často, mají na klesající důvěryhodnosti církve jistě svůj podíl.

Atheist Bus Campaign. zdroj: telegraph.co.uk

Jaká jsou východiska?

Církev by měla navázat užší spolupráci s médii, a to zejména s těmi veřejnoprávními

Na konferenci se několikrát otevřelo v diskuzi téma, že kněží neumějí s médii komunikovat. Mons. Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference (ČNB), v této diskuzi poznamenal, že kněz musí být dokonalý v tolika věcech (musí být psychologem, sociologem, ekonomem, učitelem náboženství, muzikantem, někdy zedníkem), že je nereálné, aby byl ještě mediální hvězdou. A primární je, aby byl schopen naslouchat než výborně mediálně komunikovat.

Církev by měla prezentovat pozitivní projekty související s restitucemi majetku

“Církev od začátku podceňuje význam komunikace. Dosud nedokázala vysvětlit, jak nabité jmění využije ve službě společnosti. Profesionální poradenství by ji pomohlo zefektivnit komunikaci s médii a ovládat diskurs. Zatím jedná pouze reaktivně a situaci rozhodně nemá pod kontrolou.”, říká Václav Pláteník, absolvent marketingové komunikace a PR, který svou bakalářskou práci věnoval právě komunikaci církve.

Hledání zajímavých lidi zevnitř církve a přizpůsobení se dynamice měnícího se světa komunikace

Webové stránky jsou základem, který by neměl chybět žádnému subjektu, jenž bez komunikace s lidmi nemá možnost fungovat. Stejně důležitými se stávají sociální sítě, které v každodenním životě využívá stále více lidí. Jejich existence je jedna věc a jejich aktivita je věc druhá, ta podstatnější. Alena Ouředníková, mluvčí Biskupství plzeňského, přiznala, že jejich webové stránky nejsou příliš kvalitní, neboť finance jsou potřeba jinde. Stejně tak nemají k dispozici člověka, který by se sociálním sítím věnoval efektivně a komunikoval s mladými lidmi. Znovu tak zaznělo téma, že pokud kněz zastává několik funkcí, nemůže být ještě navíc IT specialistou a social media managerem.

Konference na půdě Hollaru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

“Brkaz nám na shromku četl z Nováče”

Proměnami komunikace mezi věřícími i nevěřícími se na konferenci zabývala  PhDr. Tereza Klabíková Rábová, přednášející z katedry marketingové komunikace na FSV UK. Dříve typicky náboženské pojmy již v dnešní době svého vyššího smyslu dávno pozbyly. Patří mezi ně například křest, zpověď, legendární, ikona, celebrita nebo kultovní. Zmíněné pojmy se dnes používají častěji v souvislosti s bulvárními kauzami, spíš než s náboženstvím. Častěji se tak křtí nová deska známé kapely spíše než novorozenec, zpovídá se opilá Iveta Bartošová v Blesku spíše než hříšník u zpovědi v kostele a kultovní je nový film s Batmanem spíše než uctívané božstvo.

Věřící ale nezůstávají pozadu a náboženské pojmy si přetvářejí do moderního slangu. Konkrétně třeba “Brkaz nám na shromku četl z Nováče” tak v překladu znamená, že “Bratr kazatel nám na bohoslužbě četl z Nového zákona”. Třešničkou na dortu mezi výrazy jako myšižrant, kaťák nebo cébéčko (církev bratrská) je pak zvolání “Hodil jsem to nahoru”, jež má v církevním slangu význam “Pomodlil jsem se”.

Tomuto tématu bude v blízké době věnován ještě jeden článek s příklady, jak církev v dnešní době komunikuje úspěšně, a to jak u nás tak ve světě. Bude se věnovat sociálním sítím, papeži Františkovi a TV Noe.

Jak citovat tento článek?

MARKOVÁ, Daniela . Jak má církev komunikovat? Markething [online]. 13. listopadu 2013 [cit. 2012-11-13]. ISSN 1805-4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/jak-má-cirkev-komunikovat