Jak jsme zabili hudbu a dostali přesně to, co jsme chtěli

Hudební průmysl má dnes k dispozici nejdostupnější, nejpřesnější a největší množství dat o posluchačích ve své historii. Zdrojem jsou hudební aplikace, které patří k nejstahovanějším a nejpoužívanějším na mobilních zařízeních. Jejich čísla nelžou a ukazuje se, že lidé jsou předvídatelní. Proč máme všichni svůj podíl na ohraných playlistech v rádiu?

Jednoduchá matematika

Právě skončivší Vánoce podle odhadů posunuly počet smartphonů k jedné a třem čtvrtinám miliardy. Osm set milionů uživatelů používá iTunes (ať už dobrovolně nebo z donucení). SoundCloud má 200 milionů posluchačů, Spotify poté 40 milionů uživatelů (z toho 10 milionů platících, kteří dali sbohem všudypřítomným reklamám).

Shazam a SoundHound, aplikace, které vám určí, co za písničku právě hrají v hospodě, kde sedíte s přáteli, přihodí dalších 700 milionů uživatelů. Půl miliardy z nich na kontě Shazamu dokonce přispělo ke vzniku nového slovesa. Písničky už nehledáme, ale shazamujeme.

Co pak mají všechny zmíněné aplikace společné? Sbírají data. O tom, co posloucháme, kde to posloucháme, kdy to posloucháme, kolikrát to posloucháme, co hledáme nebo co si ukládáme. To vše vede k revoluci v hudebním průmyslu – příští hity už nevybírají hudební producenti, ale vybíráme si je sami. Bohužel.

Shazam efekt

Budoucí popularitu písně předpovídají nejlépe právě data z aplikace Shazam. Vychází se z prostého předpokladu, že když hledáte název písničky, kterou právě slyšíte, tak se vám asi líbí. Analytici ze Shazamu tvrdí, že umí odhadnout příští hit i několik měsíců dřív než si podmaní hitparády (a o rok dříve, než Evropu 2).

Shazam svá data navíc spojil i s mapou, takže vidíte, kde je co populární a můžete vidět, odkud se písnička šíří, a které metropole již dobyl. Hudební vydavatelství tak například na zkoušku vypustí svého příštího adepta na platinovou desku v malém lokálním rádiu a sledují žebříček vyhledávání v daném místě.

Shazam navíc bere útokem další segmenty. Jeho unikátní vyhledávací algoritmus už umí kromě písniček nacházet i reklamy. K čemu je to dobré? Aplikace identifikuje reklamu na novou pánskou kolínskou Leoš Mareš a k linku na YouTube přihodí i odkaz na internetový obchod, kde si vůni můžete koupit. Navíc se speciální slevou protože jste uživatel Shazamu.

Sibyly

Data z iTunes nebo Spotify poté používají promotéři koncertních šňůr a doporučí interpretovi, co ze své tvorby by na své příští zastávce rozhodně vynechat neměl a co si může nechat od cesty. Na internetu je tedy k dispozici moře dat o hudebních preferencích celého lidstva, stačí jen zalovit.

To přesně udělali analytici ve společnostech Next Big Sound nebo iHeartMedia. První jmenovaná hledá na internetu zmínky o hudebních projektech a podle síly této digitální stopy předpovídá příští hvězdy éteru. Úspěšnost? Dvacet procent.

iHeartMedia poté rozehrává ještě větší hru. Spolupracuje s firmou Nielsen Audio, která analyzuje, kdy posluchači přeladí rádiovou stanici, aby tak zjistili, kterých písniček má už veřejnost dost (říkejme tomu například Danza Kuduro-efekt). Esem v rukávu iHM je ale její dceřiná společnost HitPredictor, která předpovídá hity. Doopravdy.

Vox populi

V loňském roce uhádla 48 z 50 nejhranějších songů v rádiích. Jak? Díky algoritmu, který hledá v písních pasáže, které se nám líbí. Jenže jaké se nám líbí? Hlavně ty, které už známe. To vše vede k tomu, že další nálož hudby, kterou budou vydavatelství tlačit do rádií, bude stejná, jako ta, která tam už je.

Lidský mozek je naprogramovaný tak, aby se mu líbilo to, co už zná. Proto v 90 % případů posloucháme hudbu, kterou už známe. Přidejte k tomu přirozenou zvědavost zjistit, co se líbí ostatním a výsledkem je, že nejhranější playlisty hudebních aplikací jsou žebříčky TOP hitů. Analytici vybírají příští hity podle současných a uzavřený kruh je na světě.

Když se dá hudba dohromady s internetem, nabízí se lidstvu možnosti, které byly ještě před dvěma dekádami nepředstavitelné. Každý má na dosah ruky zařízení, které mu prakticky okamžitě může přehrát doslova cokoliv. Škoda, že chceme poslouchat pořád to samé.

Zdroje:

Zdroj náhledového obrázku: http://host2post.com/server13/blogfiles/950-Music-Therapeutic-Method-Relax-Bed-Sun-Headphones-Music-Player-Underwear-Sexy.jpg

http://www.emarketer.com/Article/Smartphone-Users-Worldwide-Will-Total-175-Billion-2014/1010536

http://www.shazam.com/company

http://www.theatlantic.com/magazine/archive/2014/12/the-shazam-effect/382237/?single_page=true

http://blogs.imediaconnection.com/blog/2011/12/16/the-rise-of-shazamable-ads-in-2012/

Jak citovat tento článek:

ROMAŇÁK, Adam. Jak jsme zabili hudbu a dostali přesně to, co jsme chtěli Markething [online].  5. ledna 2015 [cit.2015-01-05]. ISSN 1805-4991. Dostupné z: www.markething.cz/jak-jsme-zabili-hudbu-a-dostali-presne-to-co-jsme-chteli