Connect with us

Marketing

Čím se liší marketing českých hudebních cen

Reklamní spot, živý koncert, filmový soundtrack, taneční klub, oblíbené rádio nebo třeba i kavárna. S hudbou se setkáváme všichni, téměř všude a téměř pořád. Není divu, že chceme vědět, kdo dělá nejlepší muziku nebo která písnička opravdu stojí za poslech. A jednou z možností, jak se to dozvědět, je sledování výsledků hudebních ocenění. Je ale vyhlášení nejlepších hudebníků daného roku tím jediným důvodem, proč se o hudební ceny zajímat, jak to v tomto odvětví v Česku vlastně chodí a hlavně – proč vůbec hudební ceny vznikly?  

Ani ne před dvěma týdny se v Americe udílely slavné hudební ceny Grammy. A my u nás v Česku naskočíme do dvouměsíčního maratonu postupných hudebních oceňování právě dnes večer. V Praze se předávají ceny Apollo. Možná jste o nich slyšeli, možná ne. Na propagaci si totiž pořadatelé potrpí hlavně ex post. To je pro hudební ceny typické. A víte, v čem se vlastně liší jednotlivá hudební ocenění udělovaná v České republice?

Ceny dle fanoušků

České hudební ceny můžeme rozdělit na ceny udělované odbornou porotou a na ceny, o jejichž vítězi rozhodují diváci, posluchači. Diváckou anketu oblíbenosti dnes vyhlašuje snad každý hudební časopis. Širší veřejnosti jsou ale známy především dvě. Vůbec nejstarší anketou z pohledu hudebních cen, která má dle pořadatelů za cíl „vytvořit co nejobjektivnější obraz obliby zpěvaček, zpěváků a skupin v české populární hudbě“, je Český Slavík, dnes pořádaný produkční agenturou Musica Bohemica, s.r.o. Tou druhou je Žebřík, původní anketa časopisu Report, dnes serveru iReport. Rozdíl mezi nimi není jen ve velikosti. Žebřík je více přizpůsobený svým fanouškům (kteří například chtějí od svých oblíbených hudebníků slyšet během večera více než jednu písničku).

ARVE Error: need id and provider

Letošní upoutávka na slavnostní večer ankety Žebřík

Odbornost nadevše

Jak je to s cenami udílenými vybranou porotou? Nejznámější Andělé se vyhlašují pod taktovkou Akademie populární hudby. Oproti obdobným světovým cenám lpí na průhlednosti hlasování. Přesto (anebo paradoxně právě proto) se hudebním kritikům zdálo, že výsledky nejsou uspokojivé. A proto vznikly ceny Apollo. „Dalším důvodem, proč jsme ceny Apollo založili, byl fakt, že si myslíme, že u nás není úplně jednoduché každý rok vyhlásit tři jména v kategoriích jako zpěvačka roku, zpěvák roku apod. jako to mají nastavené ceny Anděl. Kdyby se dělala například zpěvačka jednou za pět let, tak dejme tomu…“, říká Tomáš Tenkrát, spoluzakladatel ceny Apollo, která má pouze jednu kategorii a jednoho vítěze – za desku roku.

ARVE Error: need id and provider

Zajímavá upoutávka na ceny Anděl z roku 2012

Dalšími cenami udílenými odbornou porotou jsou ceny Vinyla, jejíž stanovy zní: „V ČR dlouhodobě chybí reprezentativní hudební cena, která by byla schopna pojmenovat a ocenit důležité počiny v současné české hudbě“. Obě ocenění (Apollo i Vinyla) se zrodila v roce 2011 a vznikla z podobných důvodů. Apollo má výhodu nejen v tom, že je stanovena jako cena české hudební kritiky, ale i díky tomu, že mediální partnerství jí poskytuje Česká televize, kdežto brněnská Vinyla je hudební cena více nezávislá a alternativní.

Popularita a marketing

A proč vlastně vznikly hudební ceny? Jejich základem je marketing. Honza Vedral, hudební publicista MF Dnes, říká: „Hudební ceny vznikly jako nástroj hudebního průmyslu proto, aby upozornily na desky, které v určitém období vyšly a aby tím podpořily prodej, popř. známost nějakých umělců.“ A takto fungují hudební ceny po celém světě. Například britské ceny Mercury, u kterých se inspirovali pořadatelé cen Apollo, vznikly na podzim, kdy bylo prodejně slabší období, aby upozornily na nějakou desku a podpořily prodej. Samozřejmě, upozorňovat na dobré věci je cílem každé odborné ceny.

ARVE Error: need id and provider

Loňská upoutávka na ceny Apollo, ceny české hudební kritiky

Nabízí se otázka, zda na relativně malou českou hudební scénu není těch ocenění příliš. I na to má odpověď Honza Vedral: „Netroufám si tvrdit, jestli je cen hodně nebo málo, ale myslím si, že pokud, stejně tak jako kapely samotné nebo muzikanti samotní mají své publikum, lidi, které to zajímá, pak tady to místo mají.“ Zajímá to tedy lidi? Je vyhlašování hudebních cen pro diváky atraktivní? Ta atraktivita se, jak Honza Vedral pokračuje, ukazuje zejména v případě Českého Slavíka: „Konkrétně letos výsledky a všechno, co po nich následovalo, patřilo k nejčtenějším článkům na idnes.cz v tom daném období. Častý argument, který slýchávám nebo čtu v diskuzích pod články o Slavících, je ,koho to dneska zajímá?’ – zajímá to neuvěřitelnou spoustu lidí. Je to tradice. Každý se podívá, jestli to letos opět vyhrál Gott. A hlavně v posledních letech se tam dějí zajímavé, organizátory zcela jistě neplánové věci, ať už to bylo vystoupení Daniela Landy a vítězství Tomáše Kluse jako Zlatého Slavíka v roce 2012 anebo bouření se některých oceněných kvůli letošní kauze Řezník. Kolem cen to vytváří vzruch a to je přesně to, co ty ceny potřebují.“

Praha cenám dominuje

Kromě brněnské Vinyly a plzeňského Žebříku jsou ankety záležitostí Prahy. Slavnostní ceremoniály se konají v únoru či březnu, jen Slavík je tradičně v listopadu. Je důležité, kdy se anketa vyhlašuje? Z novinářského hlediska je začátek roku výhodnější, protože vládne takzvaná okurková sezóna. A to nahrává i hudebníkům a kapelám, protože se o nich píše a v období před letními festivaly jim to dodá kýženou publicitu. Dále přichází otázka, zda je potřeba, aby se hudební ceny propagovaly, aby se o ně diváci a posluchači zajímali před i po předávacím večeru. V případě Slavíka a Andělů, kteří jsou vysíláni v televizi, probíhají upoutávky pouze pomocí televizního spotu několik dní před akcí. Videa to nejsou nijak virální, jak by se klidně dalo u takové akce čekat, jedná se pouze o reklamu na daný večer. Třeba jako v případě Slavíka 2013. Spot s Janem Krausem loni na podzim vzbudil poměrně kontroverzní emoce, co si o něm myslíte vy?

ARVE Error: need id and provider

Za poskytnuté komentáře děkuji Tomáši Tenkrátovi a Honzovi Vedralovi.

Zdroje:

www.youtube.com

www.vimeo.com

Zdroj náhledového obrázku:

zeny.tiscali.cz

Jak citovat tento článek:

SÍLEŠOVÁ, Adéla. Čím se liší marketing českých hudebních cen [online]. 2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.markething.cz/cim-se-lisi-marketing-ceskych-hudebnich-cen

Continue Reading

Studetka 1. ročníku Marketingové komunikace a PR na FSV UK. Zajímá se o všechno a zároveň o nic.

More in Marketing

To Top