Desatero správného píáristy

 V oboru public relations se pohybuji již víc než čtyři roky. Ale až jedno agenturní zaměstnání mi dalo do profesního života opravdu spoustu užitečných rad a zkušeností, se kterými jsem se do té doby nesetkala. A protože jsem od přírody nesobecký tvor, ráda bych se o ně podělila. Takže jsem na základě svých praktických zkušeností připravila desatero každého „správného“ píáristy. I píáristky.

1. Volejte novinářům co nejdřív po akci (tisková konference, rozeslání tiskové zprávy), nejlépe ještě ten den, ať je pořádně naštvete a nic vám neotisknou. Nikdy.
2. Vyvíjejte na novináře nátlak, ať vám článek otiskne. Vydírejte ho za použití všech zákeřných zbraní! A nezapomeňte mu připomenout, že jste za něj minule zaplatili kafe, takže vám to otištění článku prostě dluží.
3. Ke klientovi se chovejte naprosto podlézavě, pěstujte nepřehlédnutelný řitní alpinismus a odkývejte i ten největší nesmysl, hlavně když zaplatí. To je jedno, že z toho nic nebude, maximálně tak z ostudy kabát pro agenturu. Jen proboha žádné profesionální chování a konzultační služby na úrovni.
4. Buďte produktivní – co nejčastěji pište a rozesílejte zcela nepodstatné a nudné tiskové informace, protože každý novinář se po nich hned vrhne a bude je chtít stůj co stůj otisknout v několika po sobě jdoucích vydáních. A hlavně nezapomeňte recyklovat. Co nevyšlo minule, může zajímat novináře o měsíc později a vy navíc budete bez práce! A novináři si toho ani nevšimnou.
5. Všechny tiskové zprávy posílejte na celý media list bez rozlišení typu novináře i zaměření média ve vztahu k tématu, přece i v takové Elle musí ocenit, že jogurt za 4 koruny má novou příchuť.
6. Při jakémkoliv náznaku blížící se pseudokrize totálně panikařte, protože v klidu se ještě nikdy nic nevyřešilo. Je důležité zburcovat všechny lidi na straně klienta, z agentury a taky samozřejmě ty nejloajálnější novináře, aby byli ve střehu i o víkendu, 24 hodin denně. Protože jako vždycky se stane jedno velké NIC.
7. Ignorujte nové komunikační kanály, zejména sociální sítě. K čemu proboha jsou? Je na nich jenom většina cílových skupin většiny společností, takže naprosto není důvod být s touto komunitou v kontaktu prostřednictvím nejrychlejších a také nejoblíbenějších komunikačních kanálů.
8. Nevzdělávejte se, není to totiž pro váš obor absolutně důležité. Navíc změny jsou tak občasné a nepodstatné. Stačí si jenom najít teplé místečko v nějaké agentuře, kde vás nikdo nebude kontrolovat, protože tomu moc nerozumí, zaháčkovat si klienta s brutálním měsíčním fee a pak už si jen můžete několik let stagnovat až do důchodu. Co na tom, že klienti se chtějí taky vyvíjet a reagovat na nejnovější trendy. Vám přece stačí ten jeden konzervativní, který drží oddělení v černých číslech.
9. Nečtěte tematická média, nesledujte novinky a trendy v oboru a hlavně, ať vás nenapadne sledovat reklamy! Je to ztráta času, protože vy přece pracujete v PR, a to s reklamou nemá naprosto nic společného. Co na tom, že PR kampaně se dost často odvíjí od těch reklamních. A ještě jedna profesionální rada na závěr – pěkně se tím pochlubte klientům, budou mít určitě velkou radost.
10. Svoji firmu pořádně vytěžte! Když už musíte trávit otravné minuty (v některých případech i hodiny, záleží na šikovnosti a rozsahu) nad vyúčtováními, tak ať z toho taky něco máte! Kdo pozná, že tahle večeře za pár tisíc byla soukromá a ne pracovní? Za všechny svoje nákupy si berte účtenky a pak jen na vyúčtování doplňte, že jste z nákupu vlastnoručně připravovali večeři pro novináře/klienty a můžete vesele účtovat. Ani netušíte, jak moc se tím dá ušetřit. No a já, popravdě, vlastně taky ne.
11. Zlaté jedenácté pravidlo navíc – vzdychejte a neustále všem tvrďte, že se to na vás valí a hrne ze všech stran. Co na tom, že pro každého jiného ta stejná situace znamená, že má normální množství práce na osmihodinovou pracovní dobu? Kdo to přece ví?

Nakonec perlička od zkušeného harcovníka, který vyznává všechny výše uvedené body. Zajisté udělá radost všem začínajícím PR profesionálům. Nezáleží na tom, jaký má člověk rozhled, jestli se dále vzdělává, sleduje trendy a čte odbornou literaturu, nejdůležitější je to, jak dlouho se v oboru pohybuje…

A závěrečné poučení? Nic není tak tragické, jak to na první pohled vypadá. Co se zdá jako peklo na zemi, je nejlepší školou života. Rukama tohoto PR „guru“ prošla řada mladých a nezkušených pracovníků, přesto to na nich nezanechalo žádné vážné následky a jejich počáteční nadšení pro obor jim zůstalo. Naopak, všichni si odnesli nezapomenutelné zážitky a vskutku neocenitelné zkušenosti. Snad ani nemusím dodávat, že všichni do jednoho odešli za lepším. PR zdar!

Lucie Sáblíková

Absolventka oboru Marketingová komunikace a PR na FSV UK se čtyřletou praxí v oboru. Po agenturní zkušenosti zakotvila na klientské straně na pozici Specialista komunikace a PR. Zajímá se o public relations všeho druhu a sportovní marketing.

Foto Dreamstime