Komunikace

Volební cirkus komunálního zmatku

Published on 6. října 2018

Už jsou tady zas. Komunální volby s sebou přinášejí pravidelnou dávku humoru, špatné grafiky a ještě horšího marketingu. Dámy a pánové, představujeme vám výběr toho nejšťavnatějšího, co jsme během letošních kampaní zachytili.

Rapper ze Šalingradu

Povíme vám příběh muže. Tím mužem bude Petr (po)Vokřál. Pohádka to není, ale i tak čtěte dál. Písničky mají čeští voliči rádi, a to ať už se jedná o Ivanovu harmoniku nebo Feriho erekci. V komunálkách tak nesměla chybět pořádná radniční vypalovačka.

No, a zatímco jeho kolegové lákají seniorky k popelnicím, náš hrdina MC Petr (po)Vokřál se rozhodl napsat Song jak Brno, kde jeho tanec jako by z oka vypadl reklamě na českou Škodovku. A že byste na video čekali jen čistý hejt? Právě naopak – internet Petra zbožňuje. Myslím, že mluvím za celou redakci, když napíšu: „Petře chceme víc!“

Inkluze podle ČSSD aneb narkoman do každé školy

Inkluze v českých školách je bezpochyby žhavým tématem, které se od jeho mediálního zviditelnění v roce 2016 neustále probírá. Každý politik na to má jasný názor, a to od vysokých státních funkcionářů, až po kandidáta ČSSD Karla Šplíhala. Ten si totiž vykládá problematiku vzdělávání žáků se speciálními potřebami velmi originálně.

Narkomany do škol

Mělník v rytmu Juden Mord

Mělník, Mělník. Město, kde se Vltava vlévá do Labe. Město dlouhé historie a skvělého vína. Město Mělnických patriotů.

Jejich kampaň spočívá v zahlcování největších facebookových skupin, kde se slušní občané Mělníka sdružují při pravidelných rituálech, jako je soutěž o masáž zdarma nebo psaní stížností na opilého starostu (stane se), který autem naboural městský úřad (mělo by se stávat méně často).

Přiblížit si kampaň můžeme v následujících bodech:

Zaprvé: propagační fotografie

Fotografie kandidátů

Zleva: Petr Šťastný – má rád pohodové lidi a breakdance, ve svém milovaném městě vyrůstá pomalu 35 let (a hodlá tady vyrůstat dál), Martin Aubrecht – lídr Mělnických patriotů, člen Dělnické strany sociální spravedlnosti, jeho koníčkem je fitness a na Mělníku nehodlá dopustit zřízení center pro imiganty z afrických nebo muslimských zemí; Václav Mráz – jako bývalého vrcholového atleta se ho hluboce dotýká současný stav sportovního stadionu Podolí, který hodlá opravit pomocí dotací EU, ze které by nejraději vystoupil; Miroslav Šulc – chce podpořit vznik nových bytů a domů pro pracující rodiny s dětmi. Abrakadabra. Vznikl byt. Vznikl dům pro rodinu s dětmi.

Zadruhé: grafické schopnosti Patriotů (ceníme, že si kandidát dělá grafiku sám, obviously)

Výše zmiňovaný Petr Šťastný svou kampaň staví mimo jiné na své lásce k tanečnímu stylu breakdance. Chce ukázat, že se krutých mělnických gangsterů jen tak nezalekne. Bohužel zatím asi ještě neví, že odhalený pupík a zlomený krk není zrovna to, co donutí voliče zakřížkovat políčko před jeho jménem. Grafické zpracování zveřejněného propagačního materiálu ale prokazuje jeho um v Malování, což volič bezpochyby ocení.

Tenhle vám komunálem zatočí

Aby srdce voliče po(V)okřálo, dovolili si Mělničtí patrioti i rozkošný meme o zbraních a heroinu s batoletem v pozadí. Protože dělat promo zemské domobraně sto let starým memem by přeci jen mohlo fungovat!

Nazlobené mimino

A borec nakonec: uniklá interní komunikace

Ajajaj

Nedávno na internet unikl výřez ze soukromé konverzace několika Mělnických patriotů. Podle všeho se mají obyvatelé Mělníka na co těšit. Místo starosty bude führer, místo vlajky města hákový kříž a každé ráno bude do rozhlasu vyhrávat Juden Mord. Ať už je Aubrechtův sen vyvěsit hákáč nad radnicí pravdivý, nebo ne, tak jeho vyjádření ve veřejných diskuzích jsou bohužel stejně skutečná jako Gottovi slavíci.

Ajajajajaaaaj

A tohle už nezachrání ani sebelepší příručka krizové komunikace. Teď mohou občané Mělníka jen doufat, že po volbách nezačnou pravidelné budíčky z rozhlasu a nezavřou všemi oblíbený multikulti kebab, který v nouzových situacích nakrmil nejeden hladový krk.

ANO plní koblihy… ale bez náplně

Plníme sliby, jako plníme naše koblihy. No možná tak přesně ten slogan nezní, ale pointa zůstává stejná. „Máme solidní náplň,“ hlásají. Věřili byste ale politikovi, který vám nabídne marmeládovou koblihu bez marmelády?

Dietní koblihy?

Všechny tyhle řídím po telefonu

Že je ANO stranou jednoho muže se šušká už delší dobu, ale konečně nám to potvrdil Andrej sám. Tedy ne přímo nám, protože redakci se bohužel ještě jeho číslo sehnat nepodařilo, ale troufáme si tvrdit, že to na billboardech po celé republice dává dostatečně najevo. I v té nejmenší Horní Dolní na vás dnes kouká usměvavý obličej Velkého Bratra vedle jeho oblíbeného budoucího starosty, kterému na sebe dal – jak jinak – telefonní číslo. Stačí zavolat a hodný strejda za vás problémy vyřeší!

Thumbs up za nás rozhodně děčínské ODS, která se voličům rozhodla sdělit, že jejich kandidát sice má na Petra Fialu číslo, ale proč by s ním měl řešit děčínské problémy?

Proč to ale ten Andrej vlastně dělá? Hnutí ANO bez Andreje Babiše totiž neznamená vůbec nic. Značka Andrej Babiš je tak silná, že definuje celé hnutí. On je hnutí. Jeden baron vládne všem, jeden jim všem káže (přes telefon samozřejmě). Zjednodušeně – volič vidí Babiše a v hlavě mu okamžitě sepne: „Ano, tomu věřím, proč bych ANO nevolil i v komunálkách?

Každopádně děkujeme, Andreji, za nejlepší meme voleb, zasloužíš si ho!

Všechny tyhle řídím po telefonu!

Za Babiše kandiduje i Thanos

Anarchie podle ODS

ODS během kampaně přišla s několika claimy. „Zpovykaní Pražáci volí ODS“ bylo vtipné a odráželo to aktuální situaci. „Bolševická vládo, Praha není stádo“ se nám aspoň rýmovalo. Ale co má tohle znamenat? Strana Občanských demokratů se rozhodla svou kampaň zakončit brutální protipirátskou mediální masáží.

„Hele, Véno, ten kluk má dredy, co kdyby to byl jakože Ivan Bartoš, to je dobrý, ne?“

Nejen claimy, ale i celá vizuální identita kampaně totiž dává najevo, se kterou z konkurenčních stran mají občanští demokraté největší problém. Spící člověk v noční tramvaji a dívka vandalizující volební plakáty. To vše doplněné claimem ve stylu připomínajícím pirátskou vizuální identitu.

„Když vám někdo řekne, že je pravicový a že volil ODS a teď bude volit Piráty, tak mi to nedává smysl… To je stejné, jako by řekl, že volil KDU-ČSL a teď bude volit komunisty,“ komentovala kampaň 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.

Naskytá se otázka určitých morálních hranic

Tady někdo nezvládl copy

Ovšem zásadní otázka stejně zní: „Čeho se tím snažila ODS docílit?“ Vzhledem k tomu, že cílová skupina obou stran je už od základu jiná – zatímco Piráti cílí na liberální voliče, kterým moc nezáleží na tradiční dělení levice/pravice, občanští demokraté se snaží o konzervativní pravicové voliče. Ostatně naši domněnku potvrzuje následující graf (zveřejněný před volbami do PSP 2017). Snaží se tedy demokraté zacílit na potenciální voliče SPD, známé jejich odporem k Pirátům, nebo mají skutečně průzkumy na to, že jejich voliči v jejich tradiční stranu ztratili víru a začali odcházet k Pirátům?

Graf voleb do PSP

Senátní kulturní vložka

Město bláznů Erina Kováče si brousí lokty na komanče

Jak citovat tento článek?

VANČO, Ondřej. Volební cirkus komunálního zmatku Karolína KUBŮ spoluautor. Martin PAVLOVIĆ, Adam KILBERGER editor. In: Markething [online], 2017 [cit. 2017-11-18]. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: https://markething.cz/volebni-cirkus-komunalniho-zmatku