Udržitelnost: diskuze u kulatého stolu na FSV UK

Udržitelnost je jedno z nejskloňovanějších slov poslední doby. Ve firmách, institucích, školách i v rámci široké veřejnosti se povědomí o udržitelnosti šíří poměrně rychle a vcelku nenápadně nahrazuje zažitý pojem společenské odpovědnosti. Při bližším pohledu na věcný obsah výrazu udržitelnost zjistíme, že ono nahrazení je zcela na místě. Od dobrovolné činnosti, která byla často nahodilá a dotýkala se pouze jedné vybrané oblasti, se subjekty přesouvají ke strategickému uvažování o tom, co při svých aktivitách mohou dělat lépe pro přírodu a společnost s ohledem na předmět svého působení.

Souhrnně pod konceptem udržitelnosti můžeme chápat proces uspokojování lidských potřeb dnešní generace při současném zachování přírodních zdrojů pro generace další tak, aby nebyla ohrožena ani jejich životní úroveň. Je to tedy komplexní problematika, a proto je udržitelnost, a tedy i udržitelné podnikání postaveno na třech pilířích, na nichž panuje všeobecná shoda – people, planet, profit.

Jak si firmy vybírají udržitelnost

Pro to, aby si každý občan mohl udělat konkrétnější představu o tom, co je pro ten který pilíř klíčové, můžeme použít tzv. SDGs cíle (Sustainable development goals ), které OSN stanovila již v roce 2015. Ty lze s nadsázkou přirovnat ke katalogu produktů, ze kterého si může firma vybírat a rozhodnout se, které cíle a následné podcíle jsou pro ni, s ohledem na předmět podnikání, důležité a kterým se bude věnovat.

To, aby byly jednotlivé kroky skutečně naplňovány, bude v následujících letech zajišťovat tzv. nefinanční reporting, na který se mnohé firmy připravují již dnes. Ačkoliv dle dat z každoroční soutěže Top odpovědná firma roku je nositelem udržitelnosti ve firmě vedení, v praxi je často vidět to, že trend jde spíše směrem bottom-up a otevírají jej zejména mladší zaměstnanci. 

Kulatý stůl udržitelnosti na FSV UK

Jedná se o nepřekvapivý trend, patrný i na našem institutu (IKSŽ), kde se stále více studentů zajímá o greenwashing, green marketing a udržitelnost. I proto se na začátku října uskutečnil na naší fakultě kulatý stůl na téma SDG a udržitelnost. O tom, že je to téma, které láká, svědčí i fakt, že se zde sešli nejen zástupci z jednotlivých institutů naší fakulty, ale i odborníci z praxe, kteří se tématem udržitelnosti zabývají dlouhodobě.

První vystoupení Kateřiny Jurkovičové z platformy Byznys pro společnost věnované společenské odpovědnosti versus udržitelnosti rezonovalo mezi všemi přítomnými. Ještě intenzivnější diskusi rozpoutala studie o vnímání udržitelnosti českými spotřebiteli, kterou představila zástupkyně IPSOS Tereza Horáková. O tom, že média sama svou činností produkují velkou uhlíkovou stopu, hovořil Marek Vácha z Fuse. Média jsou mj. také prostorem, v němž se často dostává hlasu greenwashingu, o čemž pohovořil Albert Schandl z CIRA Advisory. Zprostředkoval tak informace, které jsme se studenty nabyli minulý akademický rok, když jsme zpracovávali Manuál udržitelné komunikace.

V tomto kontextu nesmí samozřejmě chybět aspoň krátká zmínka o ESG, tedy o tom, jak nefinančně reportovat, což je hlavní téma Dana Heuera stojícím za Změnou k lepšímu a společností Fair Venture. Přechodovým můstkem mezi praktickou a akademickou sférou byla Petra Toušl Procházková, která působí na Západočeské univerzitě a zároveň je součástí Asociace odpovědných podniků.

Odborníci z Fakulty sociálních věd UK se pak věnovali detailněji dílčím problémům, které těsně souvisejí se zmíněnými cíli SDGs. Například Eliška Ullrichová z IMS hovořila o vodě, její potřebě a zároveň plýtváním v Evropských státech. Naopak Jakub Tesař z IPS hovořil o slow travellingu a překážkách, na které člověk může narazit, pokud se rozhodne pro tento druh dopravy. Dal tak podnět k tomu, jak slow travelling podporovat a vylepšovat i v akademickém prostředí.

Milan Ščasný z IES představil témata, kterými se on a jeho kolegové zabývají optikou ekonomického výzkumu a na nichž je evidentní, že ekonomický zřetel nemůže být při řešení udržitelných otázek druhořadý. Paleta projektů byla opravdu pestrá a velmi zajímavá. Za ISS zde vystoupila Dominika Matějovcová, jejímž tématem byla udržitelná móda. Její výzkum jako jeden z mála odhaluje skutečný přístup českých zákazníků k fast fashion. Posledním hostem pak byl David Klimeš z IKSŽ, který se zamýšlel nad dlouhodobými a krátkodobými trendy v odpovědnosti a udržitelnosti a jejich veřejné komunikaci.

Stane se z udržitelnosti jen plytká fráze?

Do budoucna bude téma udržitelnosti ještě důležitější a jako příslovečná červená nit se bude linout naším pracovním i osobním životem. Bude součástí reklam, součástí naší každodenní komunikace a organizace, firmy i instituce díky svému udržitelného podnikání budou hodnoceni na celosvětové úrovni. Budou detailně řešit svůj dodavatelský řetězec, uhlíkovou stopu a (ne)šetrnost k přírodě a ke svým stakeholderům. V plodné diskusi zaznělo, že klíčovým momentem ve vztahu k udržitelnosti je vzdělání a výzkum. Berme tedy udržitelnost nejen jako frekventovaný výraz, ale zejména jako zásadní celospolečenskou výzvu. Prostor pro smysluplné změny se otevírá právě teď. 

Jak citovat?

KOUDELKOVÁ, Petra. KLABÍKOVÁ RÁBOVÁ, Tereza. Udržitelnost: diskuze u kulatého stolu na FSV UK. Filip Thein, editor. In: Markething [online], 2022. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: https://markething.cz/udrzitelnost-kulaty-stul-fsv