Komunikace
Korčok versus Pellegrini: kdo se stane příštím slovenským prezidentem?
V prvním kole prezidentských voleb na Slovensku zvítězil diplomat a bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok. Do druhého kola postoupil společně s Petrem Pellegrinim, předsedou slovenského parlamentu a strany HLAS. Jak vypadá prezidentská kampaň a jaká jsou její hlavní témata? Kterému táboru se podaří mobilizovat či demobilizovat více voličů? A jak dopadne druhé kolo? Podívali jsme se na výsledky posledních voleb i dynamiku kampaně.
Překvapivý náskok Korčoka
Prvního kola voleb se zúčastnilo 10 kandidátů, ale největšími favority na vítězství byli jen dva z nich – Ivan Korčok a Peter Pellegrini. Předsedovi strany HLAS přisuzovaly prvenství téměř všechny předvolební průzkumy i volební modely. Nakonec se však podařilo zvítězit Korčokovi, a to s překvapivým ziskem 42, 5 % – tedy o 5,5 % více, než získal jeho soupeř.
Výsledek prvního kola, zdroj: Denník SME
K náskoku přispělo i to, že k volbám přišel vysoký počet voličů – vyšší účast pomohla zejména Korčokovi. Podařilo se mu zmobilizovat velkou část svých voličů, které lovil především z opozičních stran – PS (Progresivní strana Slovenska), SAS (Svoboda a solidarita), Hnutí Slovensko nebo KDH (Křesťanskodemokratické hnutí). Právě podpora poslední jmenované strany se ukázala jako klíčová, zejména při získávání konzervativních voličů.
Naopak Petru Pellegrinovi se nepodařilo ve svůj prospěch přesvědčit velkou část voličů vládní koalice. Mnozí se rozhodli pro Štefana Harabina, bývalého soudce známého svými kontroverzními výroky (např. že Rusko není agresor). Nebo se k volebním urnám vůbec nedostavily a zůstaly doma.
Bratislava versus Slovensko?
Volební mapa ukazuje, že voliči Ivana Korčoka se nacházejí především ve velkých a středně velkých městech, kde s přehledem zvítězil. Dařilo se mu zejména v Bratislavském, Trnavském a Banskobystrickém kraji.
Nadprůměrných výsledků dosáhl i v místech, která jsou tradičními „baštami“ konzervativního KDH, na Oravě a v části východního Slovenska. Tento úspěch lze přičíst hlavně podpoře, kterou mu politici z KDH opakovaně vyjadřovali, a Korčokově profilaci jako umírněného konzervativce. Na tyto voliče může také působit dojmem „tradičního“ a rodinně orientovaného muže – často ho lze vidět po boku jeho manželky. Ta sice nehraje v kampani tak výraznou roli jako partneři kandidátů v české prezidentské kampani, ale kontrastuje s Pellegrinim, který žádnou nemá.
Pellegrini naopak bodoval na východě Slovenska, v menších okresech a v typických baštách SMERu a HLASu. Jedná se zejména o oblast kolem horní Nitry, středního Pováží a části Prešovského a Košického kraje. Podařilo se mu vyhrát více okresů, ale s podstatně menší účastí i počtem obyvatel, co v konečném důsledku nestačilo.
Dělení na Bratislavu a zbytek Slovenska tak zdaleka neplatí – štěpící linie se stále více otevírá zejména mezi venkovem a městem.
Strategie, nebo nuda?
Na začátku ohlášení své kandidatury přišel Korčok s pro mnohé neobvyklým tématem kampaně – vlastenectvím. Vlastenectví či patriotismus je (nejen) ve středoevropském kontextu často běžnou součástí narativů populistických a konzervativních politiků.
Korčok se tak podle vlastních slov pokouší pojem rehabilitovat a navrátit mu jeho původní význam. V úvodu kampaně spustil podcast „Hovorme o vlastenectve“, téma se zároveň často objevuje v jeho komunikaci. Ve stejném stylu byla zvolena i Korčokova vizuální identita, která nenápadně pracuje s barvami slovenské vlajky.
V průběhu kampaně vystřídal několik hesel – „Slušne, ale rázne“, „Za Slovensko, ktoré spája“ a „Slúžiť ľudom, nie politikom“, z nichž se některá objevila i na billboardoch. Symbolem kampaně se staly i jeho brýle, které aktivně využívá, například při znázorňování podpory od voličů.
Druhým zásadním tématem kampaně bylo vymezování se vůči Pellegrinimu a vládě Roberta Fica. Před dvěma měsíci zveřejnil Korčok konfrontační video, v němž přirovnal Pellegriniho k poslušnému pejskovi a „podržtašce“, vytvářející dojem jeho servility vůči Robertu Ficovi.
Vzhledem k menší poznatelnosti vsadil Korčok také na kontaktní kampaň a během několika měsíců objel téměř celé Slovensko. Kampaň si v řadách některých vysloužila přívlastek jako nudná, nezvládnutá i nemastná neslaná. A v mnohém také byla. „Nudnější“ kampaň před prvním kolem ale mohla být i strategie. V kampani je velmi důležité hlavně její načasování. Pokud přijde vrchol příliš rychle, je obtížné jej udržet – na to mimo jiné doplatila i Danuše Nerudová.
Mlčím, teda som
Pellegriniho strategie do prvního kola zase kopírovala strategii HLASu před parlamentními volbami – promlčet se. S výjimkou dvou televizních debat se diskusí s jinými kandidáty neúčastnil. Na sociálních sítích i v médiích se prezentoval převážně svou prací předsedy parlamentu. Kontaktní kampaň až tak nevyužíval, ale zúčastnil se například akcí na oslavu svátku MDŽ organizovanými Jednotou důchodců Slovenska. Jak sám poznamenal v nedávné debatě na RTVS, na kampaň neměl čas.
Vsadil proto zejména na masivní outdoorovou kampaň a svou roli předsedy parlamentu Národní rady, která mu přinesla pozornost médií. Ve sloganech se zaměřil na slova jako klid, hrdost či důstojnost a práci se symbolikou – zejména státními symboly a odpovídající vizuální identitou.
Národní cítění akcentoval během celé kampaně. Před prvním kolem voliči obdrželi časopis, který na titulní stránce citoval Pellegriniho slova nápadně připomínající Trumpův slogan America first – „Slovensko na prvním místě“. V plátku byl zároveň očividným způsobem pošpiněn Ivan Korčok jako „nastrčená figurka“, „kariérista“ či „loutka západních elit“. Pellegrini popřel, že by měl s časopisem dočinění – minimálně to tak však působí.
Kampaň à la Andrej Babiš
Kampaň před druhým kolem bývá často dynamičtější a ostřejší než ta první. To Pellegrini potvrdil již během volební noci prvního kola. Během tiskové konference se pustil do Korčoka, nepřímo ho označil za kandidáta Bruselu, mluvil o zatažení Slovenska do války a o míru. Upustil i od strategie mlčení, která nezafungovala, a naplno se pustil do konfrontační kampaně.
Několik dní po prvním kole se objevily nové billboardy s heslem „Slovensko nepošle na Ukrajinu žiadneho vojaka“. Ty nápadně připomínají kampaň Andreje Babiše před druhým kolem prezidentských voleb.
Stejně jako Babiš vsadil Pellegrini na mobilizaci strachem. Kromě strašení válkou a označování Korčoka za „prezidenta války“ se objevují i tvrzení, že v případě vítězství svrhne vládu a zruší sociální jistoty. Pellegrini útočí zejména prostřednictvím svých poslanců ze strany HLAS. Nadále také živí narativ, že Ivan Korčok je proamerický kandidát elit, médií a nevládních organizací. Viní ho rovněž z bombardování Jugoslávie – tento diskurz šíří také Robert Fico s Andrejem Dankem.
Zasévání strachu může mít silný mobilizační účinek, ale je důležité nepřehánět a odhadnout své (potenciální) voliče. Kampaň Andreje Babiše selhala zejména díky její přemrštěnosti a přílišné hrubosti, která neoslovila českou společnost.
Na Slovensku však může taková kampaň fungovat lépe, téma války tam má větší ohlas. Podle několika průzkumů Slováci nejvíce podporují „mírové“ řešení války na Ukrajině a zároveň se nejvíce obávají, že vojenská podpora zatáhne Slovensko do války. K tomu se přidává i fakt, že většina lidí nezná pravomoci prezidenta a neví, že vyslání vojáků na Ukrajinu není v jeho kompetenci. Tento omyl je posílen i častou asociací prezidenta s vrchním velitelem ozbrojených sil – kterým doopravdy je.
Kampaň à la Petr Pavel
Kampaň Korčoka před druhým kolem naopak zčásti kopíruje kampaň Petra Pavla. Jasným vítězstvím v prvním kole získal momentum a do druhého kola se tak veze na vítězné vlně. Pořádá zejména větší shromáždění a osobní setkání s voliči. Ty mohou mít značný multiplikační efekt a zároveň tím vysílá signál, že za ním stojí masa lidí, což může přesvědčit více nakloněných i nerozhodnutých voličů. Tento dojem a „efekt sněhové koule“ posiluje také sdílením podpůrných videí od celebrit, vlivných osobností, politiků i obyčejných lidí napříč věkovými kategoriemi.
Pokračuje také s tématem vlastenectví a symbolů. Slovenské vlajky se objevují na každém jednotlivém setkání, Korčok sám vyzývá lidi, aby je přinesli. Rovněž se aktivně vyhraňuje vůči Petru Pellegrinimu a dále buduje dojem jeho poslušnosti vůči Ficovi či obsahové „vyprázdněnosti“.
Do kampaně se vždy totiž zásadním způsobem promítá aktuální politická a společenská situace. Poslední měsíce se vláda Roberta Fica rozhodla podniknout mnoho kontroverzních kroků. Pokusili se zmírnit tresty za korupci i znásilnění, klíčové pozice ve státě i kultuře obsazovat nekompetentními osobami či zasahovat do práv veřejnoprávní televize a také zrušili úřad Speciální prokuratury. To vyvolalo vlnu nespokojenosti a protestů, která se projevila nejen ve volební účasti, ale i výsledku Korčoka.
Motivace a mobilizace voličů
Voliči opozičních stran mají proto aktuálně větší důvod se dostavit k volebním urnám a odhlasovat si protipól k aktuální vládě. Naopak elektorát Petra Pellegriniho je v těchto volbách o něco méně disciplinovaný. Analytik NMS Market Research Mikuláš Hanes říká, že voliči SMERu mohou být saturováni z toho, jak vypadá vláda a jak je rozložena moc v zemi, jejich motivace volit je proto menší. Pellegrini nemá jistou podporu ani od všech voličů HLASu – část z nich si přeje, aby zůstal v roli parlamentního politika.
Rozhodující proto bude komu se podaří mobilizovat voliče neúspěšných kandidátů a naopak – komu se podaří demobilizovat potenciální voliče protikandidáta. Pellegrini by potřeboval získat zejména voliče Štefana Harabina, který mu však podporu nevyjádřil. A přílišná snaha zalíbit se těmto silně „pro-národním“ voličům může vést ke ztrátě jeho umírněnějších voličů.
Strategická bude i mobilizace maďarské menšiny – neúspěšný kandidát Krisztián Forró maďarské strany ALIANCE vyjádřil podporu Petru Pellegrinimu, ale ani zde je nemá jistou. Mnoho maďarských voličů Forróa nevolilo, a podle průzkumů lehce preferují Korčoka
Vzhledem k předpokládanému těsnému výsledku i posledních průzkumů mohou kartami zamíchat i zahraniční voliči a jejich volební účast. Na základě minulých voleb lze předpokládat, že by v drtivé většině dali svůj hlas Ivanu Korčokovi.
Atomovka na závěr?
Ačkoli se může zdát, že Korčok je na vítězné trajektorii, ani jeden z kandidátů nemá vzhledem k očekávané blízkosti výsledku nic jistého. Do voleb zbývají dva dni a průběh kampaně může změnit i takzvaná „atomovka“. Termín se začal používat zejména v souvislosti s kroky Igora Matoviče, v tomto kontextu znamená informaci či dezinformaci, která se objeví na poslední chvíli a zásadním způsobem ovlivní volby.
“Atomovka” může zasáhnout oba kandidáty. Nedávno Igor Matovič zveřejnil údajně kompromitující fotografie Petra Pellegriniho. Korčok už byl cílem několika dezinformačních kampaní – vedle neúspěšného pokusu o vytvoření falešného webu se mohou objevit další, sofistikovanější útoky, třeba s využitím technologie deep fake. Jedno je však jisté – čeká nás napínavý závěr voleb.
Jak citovat
BALÁŽOVÁ, Zuzana. Korčok versus Pellegrini: kdo se stane příštím slovenským prezidentem? In: Markething [online], 2024. ISSN 1805 – 4991. THEIN, Filip, editor. Dostupné z: https://markething.cz/korcok-versus-pellegrini-kdo-se-stane-pristim-slovenskym-prezidentem
Zdroje
https://volby.statistics.sk/prez/prez2024/sk
https://dennikn.sk/minuta/3903409
https://domov.sme.sk/c/23300664/pellegrini-vysledky-ukazuju-napinavy-pribeh-do-druheho-kola.html
https://www.facebook.com/watch/?v=1363394264353422
https://volby.sme.sk/prezidentske-volby/2024/vysledky
https://www.facebook.com/watch/?v=1576739096473508
https://www.facebook.com/ivan.korcok/photos_by
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2495164
https://komentare.sme.sk/c/23300678/volby-2024-druhe-kolo-vysledky-analyza-korcok-pellegrini.html
https://dennikn.sk/minuta/3908704
https://dennikn.sk/minuta/3909455
https://www.sme.sk/minuta/23307606/prieskum-agentury-nms-prezidentske-volby-by-vyhral-korcok?ref=mnt