Brutálně negativní blondýna Karol Hošek

Blog Vývařovna se za dva roky existence stal českou internetovou stálicí. Kromě tematického zaměření zaujal především ostrým vtipem autorek a negativními recenzemi. „Jsme jediným upřímným  blogem mezi foodblogy. Píšeme o místech, kde lidé skutečně jedí – tím jsme zaplnily mezeru na trhu,“ říká jedna z autorek blogu Karol Hošek. S ní jsme mluvili i o síle negativních názorů a o tom, jak na nich lze vydělat.

V roce 2011, kdy Vývařovna vznikla, jsi studovala anglistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Co tě vedlo k tomu blogovat zrovna o jídle?

Nemám čas, takže jsem chtěla blogovat o něčem, s čím se bez ohledu na svůj program setkávám každý den. Vzhledem k tomu, že 1 000 věcí, co mě serou bylo již obsazené, padlo to na jídlo. Navíc jsme s mými spoluautorkami Hannah a Pakočkou zaplnily díru na trhu: Všechny ostatní foodblogy píšou o jídle, které jí 10 % Čechů. My píšeme o jídle, které jí 90 % populace. To dává smysl, ne?

Proslulý koláčový graf

Byla to vaše platforma jak se realizovat, vypovídat, nebo jste to zakládali za účelem byznysu a zviditelnění?

Zpočátku tu takový motiv nebyl, nicméně jsme se hodně rychle naučily, že možnost výdělku a zviditelnění se jsou hodnoty, které blog může mít.

V roce 2011 už samostatné blogy zdaleka nebyly na výsluní. Měli jste nějaký redakční plán a vizi?

Vůbec. Na nás je punk všechno, teda vyjma oblečení.

Spolupracujete s některými značkami? Máte na blogu reklamu? Jak se rozběhla tato spolupráce?

Občas se naskytne zajímavá forma spolupráce se značkami a to nejen ve formě reklamy.

Jsou to tedy firmy, které iniciují kontakt? Můžeš prozradit jaké společnosti vás oslovovaly ze začátku?

Spolupracujeme se značkami, které mají podobnou filosofii jako my. Jsou trochu provokativní, mají smysl pro vtip a jsou lehce říznutý retrem – třeba Kofola.

Co si myslíš, že můžete firmám nabídnout?

Máme unikátní cílovku a silnou komunitu čtenářů. Děláme soutěže, organizujeme ochutnávky, píšeme speciální články, posty na sociálních sítích a máme i bannerovou reklamu. Nikdy na blog nicméně nedáváme produkty, které samy nepoužíváme nebo jsou mimo jeho zaměření – třeba zájezdy a pojištění.

S jakými konkrétními typy značek si dovedeš představit spolupráci?

Hannah má políčeno na Pernod Ricard, Pikao a IKEA. Já bych úplně nejvíc toužila po nějakém dobrém pivovaru, třeba Bernard nebo Únětice. S nealko značkami už jsme spolupracovaly. Ty alkoholické se nám zatím vyhýbají a to nás logicky strašlivě mrzí.

Vývařovna

Ve studentském světě vás proslavily recenze menz, v tom marketingovém pak recenze jídelny Ogilvy, kterou po vašem článku zavřela hygiena.

Tímto posílám srdečné pozdravy panu Báčovi, který můj počin v sociálních sítích označil jako „cestu do pekel dlážděnou dobrými úmysly“ a opětovně potvrzuji, že ta hmota se fakt žrát nedala. Stojím si za tím, protože věřím, že zaměstnanci této firmy představují výjimečný lidský kapitál, který  zasluhuje důstojné stravování.

Prý jsi tam poté žádala o práci?

Jo, byla to ale náhoda, ne provokace. Přemýšlela jsem, že to na sebe prásknu. Ale nakonec jsem se rozhodla, že nic dopředu odhalovat nebudu. Jejich HR na to ale asi samo přišlo. Něco mi říká, že by nejspíš bylo bývalo strategické si blog odstranit z hlavičky na LinkedInu. Můj argument byl jasný: Poškodila jsem pověst Ogilvy, tak jsem ji svou prací pro ně chtěla napravit.

Jsi na to pyšná, nebo byly bezesné noci?

Pochopitelně jsem pyšná. V Ogilvy pracuje několik mých přátel, které tento problém dlouhodobě trápil. Říká se, že média jsou hlídací pes demokracie – já bych to rozšířila i na gastronomii. Naším úkolem je upozorňovat na neřešené nepravosti. Navíc si myslím, že kaše z prášku kumšt kreativců prostě nepodporuje.

Jíst tam asi nemuseli.

Nemuseli, ale mají hodně práce a zodpovědnosti, sedí v kanceláři dlouho. Věřím, že firma jako je Ogilvy by si jistě mohla dovolit ten luxus a dopřát jim kvalitní stravování, aby nemuseli obcházet všechny restaurace v okolí.

Jak se dostáváš do podnikových kantýn?

Většinou přes známosti. Ale nedávno mi třeba PR manažerka firmy Mercedes Benz sama napsala o výjimečných kvalitách jejich kantýny včetně detailů ohledně otevírací doby. Tušila jsem PR past, ale nakonec jsem tam nešla hlavně proto, že to mám neuvěřitelně daleko a musela bych přestupovat v metru.

V Ogilvy tě pravděpodobně díky Vývařovně nevzali, ale nabídli ti na jejím základě někde práci?

Ano, částečně pracuji v copywritingu a tvorbě obsahu a blog je součástí mého portfolia.

Nyní studuješ žurnalistiku na FSV UK. Bereš blog i jako dobrou praxi pro psaní?

Každý, kdo studuje obor zaměřený na komunikaci, ať už žurnalistiku nebo třeba PR a marketing, by měl mít blog. Je to tvoje hřiště, na kterým to můžeš po**** do sytosti.

Karol Hošek

Vystudovala anglistiku na FF UK, v současné době dokončuje magisterský obor Žurnalistika na FSV UK a je na studijním pobytu v Miami, kde se zaměřuje na televizní produkci a natáčí dokument o médiích, která jsou ve spojení s duchy zemřelých. Má za sebou spolupráci se značkami jako je Red Bull, ČiliChili, Vice, Avon nebo Česká televize.

Blog jsi začala psát ještě před nástupem na obor. Co tě naučila FSV?

Všechny zásadní věci, které mě FSV naučila, bezpečně pokryl seznamovací výlet:

1.  Negativita je největší zpravodajská hodnota.

2. Autorizovat se nemusí.

3. Všechno je stejně jen o kontaktech, ale ne o těch, které máš, ale o těch, které si dokážeš vytvořit.

Jsi tedy kverulant, který je nespokojený se vším a všude?

Vůbec. Média s negativitou pracují a my jako médium s ní přirozeně pracujeme také. Nechceme být hejteři za každou cenu. Když hejtujeme, tak protože si myslíme, že si to ten podnik zaslouží. Brutálně negativní články pak také mají největší čtenost. Navíc jde vždy o negativitu spojenou s humorem. Ale paradoxně druhou největší čtenost mají články, které fungují jako praktické návody.

Plánujete další expanzi? Dočkáme se toho, že budete psát o módě, cestování a jiných tématech?

Jsme ve stádiu, kdy nás lidé znají, a na to, co děláme, máme monopol. Kdybychom založily další blogy, tak riskujeme, že roztříštíme naši značku. Těchhle témat se nicméně neustále dotýkáme, ale bereme to přes jídlo. Teď chceme blog hlavně posunout dále pomocí video obsahu. Nedávno jsme účinkovaly a spoluvytářely dramaturgii dokumentárního filmu režisérky Ivany Hucíkové o menzách Gastrošou. Myslím, že ten snímek má šanci zvednout ze židle nejen ty, kteří zrovna obědvají v menzách. A pro některé bude nejspíš obzvlášť těžko stravitelný.

Jak máte rozdělené role a kdo vlastně blog vlastní?

Já mám menzy a podnikové kantýny, Hannah rauty a antropologii stravování, Jana Pakočka má venkov a to nejlepší z lidových jídelen. Já jsem vymyslela koncept, ale Hannah vymyslela název, založila doménu a blog nastartovala.

Zleva: Pakočka, Karol a Hannah

Máte nějakou zajímavou marketingovou případovou studii, kterou bychom mohli zveřejnit?

Kromě toho, že jsem sama případ? Na to jsme moc punkový! Mě se zatím média většinou ptají, jestli jsou hranole lepší s tatarkou, nebo kečupem a jestli jím smažák.

To mě nezajímá, ale když zmiňuješ média, tak na televizi Nova vystupuje Ema Smetana a Tereza Robinson. Karol Hošek se připravuje také na televizní kariéru?

Spíš v ní pokračuju, než připravuju. Minulý rok jsem pracovala v castingu pro pořad ČT. Chtěla bych mít vlastní investigativní pořad o vaření ve stylu Jamie Oliver’s Food Revolution. Pracovní název je Na vlastní chuťové buňky. V současné době píšu skeče a účinkuji v především studentské late night show vysílané na kabelu, což je druhá oblast, které se chci nadále věnovat. Mohlo by se to jmenovat třeba Studio 666 a vysílalo by se to ve dvě ráno na ČT2. A redaktoři Markethingu by samozřejmě byli pravidelnými hosty. A k tomu příjmení nic neprozradím, snad jen, že mohu poskytnout scan občanky.

Narážím na to, protože když jsem si projížděl diskuse, tak jsem zjistil, že Karol, Hannah a Pakočka jsou zakomplexované feministky s debilními jmény. A rozhodně asi i lesby. I takové dokážete vzbudit emoce.

S tím se musí počítat. A k tomu poslednímu, nemohl bys mi domluvit jídelnu nějakého sportovního týmu?

"Jste hnusné a potřebujete sex!!!"

Zdroje fotografií:

Osobní archiv Karol Hošek

Jak citovat tento článek:

HOUSKA, Tomáš. Brutálně negativní blondýna Karol Hošek. Markething [online]. 8. dubna 2013 [cit. 2013-04-08]. ISSN 1805-4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/brutalne-negativni-blondyna-karol-hosek.