Z koníčku práce (ne tak) snadno a rychle!

Kavárna co hledá jméno, Radlická kulturní sportovna  a multiúčelový prostor Vnitroblock, to všechno spojují dvě jména — Jakub Zajíc a námi zpovídaný Lukáš Žďárský. Měli jsme to štěstí ho v jeho nabitém programu na chvíli posadit a promluvit si o projektech minulých i budoucích a o věcech s nimi spojenými. Jak Lukáš pohlíží na hipstery a na které akce si nejraději zajde?

Lukáši, definuj mi hipstera!

Hipster je pro mě člověk, který se za každou cenu snaží být jiný, dělat něco trochu jinak, než je mainstream. Ale není to černobílé, určitě jsou lidé, kteří přinášejí zajímavý pohled na tu věc, kterou dělají jinak. Dá se říct, že vše, co z jinakosti přejde v mainstream, začne být po nějaké chvíli otravné.

A víš, že ty vaše prostory jsou hlavním „rojištěm“ této sociální skupiny?

Určitě jsme si ale nikam do marketingového plánu nenapsali „cílem je postavit hipster bar, hipster kavárnu a hipster obchod“, jenom nás baví staré budovy a nějakým zvláštním způsobem se cihly líbí i hipsterům.

A jak sháníte a vybíráte budovy, které přestavujete? Může vám někdo napsat třeba „Támhle jsem viděl úžasnou starou budovu…“

No určitě, budeme rádi za každý tip, ale dost často je to o tom, že chodíme, běháme po městě a vidíme barák, který se nám líbí, a už jsme tak daleko, že se i odvážíme chodit dovnitř, a dokud je ten barák neobývaný nebo plný bezdomovců, tak je to pro nás takový signál, že by se s tím dalo něco dělat.

Tohle hledání a budování byl docela velký krok pro vás, oba jste se svým spolupachatelem Kubou Zajícem přeci dělali kancelářskou práci, ty zrovna v digitálním sektoru, tak jak jste začínali?

Je to ve své podstatě vlastně strašná náhoda. My oba, když jsme začínali, tak jsme byli kancelářský krysy. On dělal ve farmacii, já právě v digitální agentuře a tohle byla původně aktivita na odpoledne, na víkendy, na volný čas.

Na dlouhý odpoledne…

Na dlouhý odpoledne do 10 do večera!

Začínali jste tedy ve dvou a co aktuálně?

Dneska nás je kvanta, my jsme před rokem založili s.r.o., kde jsme začínali ve čtyřech, teď se tam jeden z těch parťáků mění, ale vlastně počet pořád zůstává. Jinak lidí okolo nás je asi šedesát. Většina má nějakou svoji aktivitu už v rámci rozběhlých projektů a my s Kubou, plus další, kteří mohou makat rukama, tak zase pracujeme na následujícím projektu. Tam se zase nakupí nová skupina lidí, která je potřeba na to, aby se to vůbec rozběhlo.

A kde a jak získáváte lidi?

No, máme obrovské štěstí, že za námi chodí lidi, který ten projekt baví, a hlásí se sami. Třeba na kavárně jsme to na začátku táhli z nějakých vlastních zdrojů a z pár lidí, které jsme si našli na začátek. Avšak ten core, jádro týmu, který tam dneska je, tak je postavený z lidí, který se sami vlastně ozvali při prvním týdnu či dvou, co to začalo fungovat.

Jak dlouho tak trvá ten jeden projekt?

Radlickou jsme začínali v květnu a první akce byla na Silvestra, takže nám to trvalo skoro devět měsíců. Kavárnu jsme dělali podobně dlouho, tam jsme povolení dostali začít v září a otevírali jsme 1. května. A Vnitroblock jsme začali někdy v červnu a otevřeli jsme na konci října. Takže tady jsme to zrychlili, ale taky tady bylo nejvíc lidí, kteří s námi na tom dělali, a taky nás to stálo i nejvíc peněz.

Všechny projekty jsou zatím nadmíru úspěšné. A i když právě jen začínáte, máte velkou fanouškovskou základnu na sociálních sítích, jak to děláte?

Já si myslím, že ty lidi baví sledovat ten proces tvorby. Nám se to osvědčilo na Radlický, kde jsme si říkali, že bychom mohli dát lidem vědět, že tady něco vzniká. Takže jsme udělali velkou plachtu na fasádu, tam napsali „co se to tady děje“ s otazníkem a odkaz na facebook. Lidé nám začali psát, začali nás sledovat, plus, samozřejmě, nějaká komunita kamarádů byla základ. A délka rekonstrukce nám pomohla v tom, že jsme měli dlouhou dobu na propagaci. Ve chvíli, kdy jsme startovali, tak jsme měli asi  tři tisíce na Radlický, což pro nás v té době bylo obrovský wow. Když jsme spouštěli kavárnu, tak to už bylo asi pět tisíc, a Vnitroblock, tak ten jen za první den měl 2 tisíce lajků a potom to ještě nějak stoupalo.

https://www.instagram.com/p/BQIeB2vBqd3/?taken-by=kavarnacohledajmeno

A kromě Facebooku, kde vás ještě můžeme najít? Například Instagram, máte?

Máme. Dneska se už snažíme na to koukat pořádně i z marketingového hlediska. Každý ten projekt má svůj vlastní Instagram, svou vlastní stránku na Facebooku. A určitě se vyplatí dělat Google Bussiness Places, díky tomu se místa propíšou na mapy a do vyhledávání se všema fotkama, logama, kontaktama. Tam ten dosah ještě lepší než třeba na tom instagramu. Dále jsme zaregistrovaní na Tripadvisoru a máme i Foursquare.

Osobně si myslím, že všechna vaše místa jsou moc krásná, a to nejenom po designové stránce. Kdo je navrhuje?

Děkujeme. Vzniká to tak nějak samo, protože na to nemáme žádný designéry, děláme to většinou já s Kubou. To, kde budou podhledy, kde budou světla, kam umístíme bar, jak ten bar uděláme. Jestli to bude cihla, nebo to bude sádrokarton. No a pak to, co vidíš tady, ten set up (rozhovor se odehrával v interiéru Vnitroblocku, pozn. redaktorky), tak ten vznikl asi za tři hodiny v den, v noci, před otevíračkou.

Interiér Vnitroblocku. Foto: Radoslav Penkov

Tři projekty, co všechno se změnilo od toho prvního?

Všechno se změnilo! Máme mnohem víc zkušeností s tím, kolik co stojí, co se musí udělat, co potřebujeme, a už nemáme ty růžový brýle.

Ve všech vašich prostorách se pořádají různé akce. Na které rád chodíš ty?

Super akce na Radlický jsou Balkan Bashavel party, tak tam je vždy plno a je to tam strašně příjemný. Taky jsou tam naše Silvestry, což jsou zároveň i naše narozeniny. Na kavárně jsou zajímavé vernisáže a nebo akustické koncerty, takové to brnkání do atmosféry kavárny, to tam sedí.

Už máte tyhle tři projekty a ve Vnitroblocku se toho schází  mnoho. Kavárna, taneční prostor Sector, Pidikino a showroom, plánujete to ještě nějak rozšiřovat?

Ten hlavní plán je udělat celou tu uličku až dozadu k ulici, takže by z toho právě měl vzniknout celý ten Vnitroblock. Představa je taková, že to celé budeme držet my, tím pádem si můžeme vybírat ty koncepty, které uděláme. Ty by se měly doplňovat. Bude tady jenom jedna kavárna, jeden food koncept, eventová hala, koncept s tetováním a jeden s motorkami.

Tak, už tě nebudu dál mučit, chceš našim čtenářům ještě něco vzkázat?

Přijďte!

Podívejte se na náš video rozhovor!

Jak citovat tento článek?

VLKOVÁ, Gabriela. DOSKOČIL, Ondřej, ed. Z koníčku práce (ne tak) snadno a rychle! In: Markething [online],  2017. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/z-konicku-prace-ne-tak-snadno-a-rychle

Zdroje

Foto: Radoslav Penkov