GLOSA: Zachrání nadnárodní kandidátka EU, nebo to bude její konec?

Dnes se projednává v Evropském parlamentu možné vytvoření nadnárodní kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Jak by vypadala kampaň vedená napříč Evropou? Jaká témata by mělo cenu komunikovat? A proč se to vlastně řeší?

Velká Británie odchází z Evropské unie a její zástupci za sebou zanechají 73 prázdných křesel v Evropském parlamentu. Co s nimi? O 27 křesel se rozdělí státy, které byly v Evropském parlamentu podreprezentované. O budoucnosti zbylých 46 křesel ještě není rozhodnuto. Usednou do nich noví členové EU, nebo se země po desítkách let debat shodnou na vytvoření nadnárodní celoevropské kandidátky?

Poslanci z různých zemí se v Evropském parlamentu slučují do politických skupin, kde se ideologicky shodují. Zjednodušeně to znamená, že sociální demokraté z Čech, Německa, Finska atd. jsou členy jedné levicové frakce. Nadnárodní celoevropská kandidátka by znamenala, že by se vedle těchto národních poslanců objevili další poslanci, u kterých by ideálně nezáleželo na národnosti, ale více na tématech, díky kterým byli do parlamentu zvoleni. Taková je tedy teorie. Jak ale vypadá praxe?

Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku

Současný návrh, který byl dnes projednáván na plenárním zasedání ve Štrasburku, zahrnuje dvě možnosti rozdělení křesel. A sice, že se pro budoucí členské státy „rezervuje“ 16 křesel a pro celoevropskou kandidátku zbylých 30. K takovým změnám je však potřebný souhlas všech členských států a ten Evropská unie nemá. Mimo jiné se mezi odpůrci takové kandidátky nachází i Česká republika a další země Visegrádské 4. Odpůrci argumentují tím, že budou zvýhodněny větší státy Unie, jelikož se politikům z celoevropské kandidátky vyplatí cílit svou kampaň na země s větší populací a volební účastí. Zastánci naopak tvrdí, že se začnou konečně řešit celoevropská témata, která podpoří Evropskou sounáležitost.

Nadnárodní kampaň

Pravdou je, že celoevropská kandidátka může skončit velkou katastrofou nebo společným úspěchem. V době, kdy v nezájmu o volby do Evropského parlamentu láme Česká republika rekordy, je skoro až úsměvné, že do nějakých změn máme právo mluvit a někdo nás bere vážně. Jen si představte vztah, kde si jeden partner na druhého vyhradil 17 % svého času a stále je brán vážně a ještě dostává peníze. Nicméně připomínky odpůrců společné kandidátky se zakládají na pravdě a nejsou úplně z cesty. Každý rozumný politik z celoevropské kandidátky by se podíval na volební účast v členských zemích, témata, která se tam řeší, a vedl by kampaň tak, aby dostal co nejvíce hlasů.

Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014

My bychom se stali terčem podobně klamavé a populistické kampaně, jakou vedl tým přátel Miloše Zemana v Sudetech, ale v Evropském měřítku. Mezitím, co by jedna část EU řešila společný postup, jak čelit uprchlické krizi nebo eurozónu. V druhé části by v kampani stále více zaznívalo, jak EU opustit, ale zároveň z ní co nejvíce těžit. Přišlo by k nám šířit své myšlenky více LePenů, Wildersů a exportovali bychom snad jen Okamuru. Jakkoliv se mi osobně myšlenka exportování prominentního extrémisty z naší země líbí, už se mi nelíbí importování dalších populistů. Evropský přesah v České republice nefunguje, a dokud se nezmění informování naší politické reprezentace o EU, tak ani nebude. Jsou však země, kde by tento přesah fungovat mohl.

Evropská budoucnost jen pro některé

Benelux, Itálie, Francie, Německo a další země, kde se platí eurem, by opravdu mohly na celoevropskou kandidátku reagovat pozitivně a hlavně by jejich užší zapojení do EU umožnilo stranám komunikovat v kampaních širší pole témat. Paradoxně by se taková změna mohla týkat i Slovenska, které drží onen dříve zmíněný rekord v nejnižší volební účasti. Témata jako reforma eurozóny a společná zahraniční politika by měla v těchto zemích šanci na úspěch. Podobné celoevropské kampaně by mohly přispět k pocitu větší sounáležitosti, což si od takové změny slibují její podporovatelé.     

Evropská unie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou

Jakkoliv se nám může nadnárodní evropská kandidátka líbit nebo nelíbit, faktem zůstává, že ji pravděpodobně v dohledné době neuvidíme. Potřebný souhlas všech členských států nedostane a pro Českou republiku je to asi opravdu dobře. Současný sentiment ve společnosti by z potenciálních kampaní vytvořil záplavu euroskepticismu, které se zatím neúspěšně bráníme. Mezitím bychom se mohli zamyslet, jestli do našeho vztahu s EU chceme investovat i my, nebo se jen nechat krmit. Za rok nás čekají volby do Evropského parlamentu. Překonáme v nezájmu Slovensko, nebo se přiblížíme alespoň Bulharsku?

Dobrá zpráva pro všechny – méně nechutných politických kampaní

Jak citovat tento článek?

HANKA, Filip. GLOSA: Zachrání nadnárodní kandidátka EU, nebo to bude její konec? Kateřina SYSLOVÁ, editor. In: Markething [online], 2018. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: https://markething.cz/nadnarodni-kandidatka-eu

Zdroje

Náhledový obrázek: https://thebritishberliner.wordpress.com/2016/06/27/brexit-so-britain-is-out-of-the-european-union-now-what/

http://www.euronews.com/2018/02/06/eu-a-transnational-list-for-2019-

https://euobserver.com/institutional/140654

https://archiv.ihned.cz/c1-66037400-cesko-jde-proti-macronovi-odmita-nadnarodni-evropske-kandidatky-pry-by-zvyhodnily-velke-zeme

https://www.telicka.eu/cs/articles/detail/876