Komentáře
Jak se debatuje o médiích na Oxfordu
Co mají společného Markething.cz, University of Oxford, Europaeum, New York Times, BBC, Guardian a Evropská komise? Zástupci všech těchto subjektů byli přítomni na listopadové třídenní konferenci o médiích, komunikaci a rétorice.
Sdružení evropských univerzit Europaeum pořádá každý rok několik workshopů, letních škol a konferencí, na které se může přihlásit jakýkoli student Univerzity Karlovy. Jedná se o poměrně unikátní organizaci, která koordinuje vlastní magisterský program a nově například také specializaci evropských studií mezi FSV UK a Université Paris I Panthéon Sorbonne. Nejčastěji ale Europaeum pořádá už zmiňované workshopy, což jsou několikadenní intenzivní studijní pobyty na jedné ze svých univerzit, spojené s klíčovým diskusním tématem, na které se vážou přednášky, diskuse a projekty. Jeden takový diskusní workshop, na kterém se sešlo 18 magisterských a doktorských studentů z osmi evropských univerzit, se v listopadu konal na Oxfordu s účastí mnoha zajímavých hostů.
Od Platóna k NATO
Letošní rok studuji na britské Loughborough University v rámci programu Erasmus. Když mi byla v říjnu nabídnuta možnost vyměnit na pár dní Loughborough za Oxford, neváhal jsem ani vteřinu. Přijímací proces se sestával z CV, motivačního dopisu a doporučení. Nakonec byl pro mne úspěšný a 7. listopadu jsem se vydal vstříc St. Peter’s College, která letošní workshop s názvem ‘From Plato to NATO: Communication, Media and Rhetoric in Europe‘ zaštítila.
Ve stejný čas se zde konala jedna z nejdůležitějších konferencí roku 2012 na téma médií ve Velké Británii. Hlavní host konference byl Mark Thompson. Bývalý generální ředitel BBC, který od letoška vede prestižní list New York Times, věnoval v rámci programu Humanitas svůj čas třem přednáškám týkajícím se politiky, rétoriky a veřejných témat nazvaným „The Cloud of Unknowing“. Mluvilo se o kauzách BBC, o Iráku i o Platónovi.
Poselství Marka Thompsona by se nejspíš dalo shrnout tímto způsobem:
Potřebujeme, aby lidé znovu začali studovat rétoriku. Od základních škol. Jen to jim napomůže orientovat se ve stále větší komplexnosti politického rozhodování a vysvětlování.
V jednom z diskusních panelů se sešli britský ministr školství s novináři z Guardianu a BBC (zdroj: Oxford University)
Přednášet na Oxfordu? Zážitek i motivace
Ještě před samotným workshopem bylo vybráno pět řečníků, kteří se na 20 minut vžijí do role přednášejících na nejstarší univerzitě v anglofonním světě. Motivace až na dřeň. Shodou náhod jsem mezi těmi pěti mluvčími byl i já a svůj dvacetiminutový slot jsem věnoval shrnutí projektu Značka ČR, na kterém jsem v minulém roce spolupracoval. Problematika země jako značky a naší české veřejné diplomacie poté vzbudila řadu zajímavých debat a argumentů. Přednášky byly doplněny doslova “zážitkovým” programem včetně noční prohlídky Balliol College s ředitelem sdružení Europaeum Paulem Flatherem, který na jedné z nejslavnějších Oxfordských kolejí studoval, nebo oficiální večeří za účasti celé koleje a spousty vína.
Jako z Harryho Pottera (zdroj: Oxford University)
Příští rok by se měl Europaeum workshop konat i v Praze. Studenti Univerzity Karlovy, neváhejte! Pokud máte čas, videa z klíčových diskusí jsou k dispozici na YouTube.
Střípky z konference
Sir David Butler
Jedním z nejsilnějších zážitků bylo poslouchat tohoto 88letého veterána BBC, který na počátku své kariéry pracoval s Winstonem Churchillem. Poté celé půlstoletí spolupracoval s BBC jako “psephologist“, tedy člověk, který v televizních speciálech analyzuje průběh a výsledky voleb.
David Butler v BBC v roce 1974.
Jonathan Scheele
Bývalý šéf zastoupení Evropské komise ve Velké Británii. Otevřeně přiznal, že Evropská Unie má ty nejhorší kreativce a komunikační oddělení (zvlášť v Evropské Komisi má pověst „odkladiště“, kam chodí lidé, kteří nejsou schopní dělat nic jiného). Uvedl také, že 62 % lidí v rámci EU se cítí být občany EU, jen pro 12 % je to první volba. Uvážíme-li však současné politické a ekonomické kauzy, možná je těch 12 % stále překvapivě dobrých.
Jonathan Scheele (zdroj: Evropská Komise)
Dr. Rasmus Kleis Nielsen
Dánský akademik s image hipstera se zkušenostmi z Columbia University, Roskilde nebo právě Oxfordu mluvil o posledních deseti letech v médiích. Personalizace, soumrak masového publika, Big Data, digitální ekonomie – takový je začátek druhého desetiletí médií ve 21. století.
Rasmus Kleis Nielsen (zdroj: Oxford University)
Prof. Paolo Mancini
Profesor Boloňské univerzity, který je mediálním studentům jistě dobře známý svou prací o komparaci mediálních systémů, již napsal s profesorem Univerzity v San Diegu, Danielem Hallinem, zaujal nejen svou zasvěcenou analýzou Silvia Berlusconiho, ale také používáním několika hi-tech modelů společnosti Apple. V Itálii jsou nejspíš akademici placení celkem slušně.
Prof. Paolo Mancini (zdroj: Oxford University)
Obrazem
Diskutérem byl i čtenářům Respektu dobře známý Timothy Garton Ash
Redaktor Markethingu se schovává vpravo nahoře
Zdroje
Zdroje fotografií: http://www.flickr.com/photos/stpeterscollege/
http://www.humanities.ox.ac.uk/humanitas/rhetoric-and-art-public-persuasion
https://twitter.com/HumanitasOxford
Jak citovat tento článek
SOUKENÍK, Štěpán. Jak se debatuje o médiích na Oxfordu. Markething [online]. 4. prosince 2012 [cit.2012-12-04]. ISSN 1805-4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/jak-se-debatuje-o-mediich-na-oxfordu.
