Komentáře
ČT24: Již vzhůru psanci této země!
Účty zpravodajského kanálu České televize na sociálních sítích byly převzaty oficiálně k 25. únoru za účelem informovat o změnách v řízení státu. Tímto dnem se Česká televize stává televizí pracujícího lidu. Příspěvky nyní budou mazány dle libosti, za kritické komentáře budou uživatelé nahlášeni za rozvracení lidově demokratického státu. Píše se 25. únor 1948, prezident Beneš přijal demisi 12 nekomunistických členů vlády a schválil novou vládu předsedy Gottwalda. Stíháni nechť jsou ti, jež se vyjadřují proti vůli pracujícího lidu. Soudruh Gottwald má projev na Václavském náměstí. Demonstrující studenti jsou po zásluze potrestáni. Radujme se. Píše se rok 2014, 25 let po Sametové revoluci, Komunistická strana má stabilních 15% hlasů a poslankyně Semelová zpívá Internacionálu u Gottwaldova hrobu. 25. února, 66 let po Vítězném únoru, zpravodajský kanál ČT24 v 10 hodin 15 min tweetuje:
Tento účet převzal Akční výbor Národní fronty. Za názory kritické k lidově demokratickému zřízení státu můžete být stíháni zákonem. — ČT24 (@CT24zive) February 25, 2014
Co se stalo? Napadli snad Anonymous sociální sítě zpravodajského kanálu? Nikoli. V ČT24 se pouze rozhodli tak trochu jiným způsobem připomenout, co se před 66 lety dělo. Využili tak k tomu svůj Facebook, Twitter a Google+.
“Akční výbor Národní Fronty se rozhodl mazat všechny příspěvky, které se proviní proti našemu lidově demokratickému řádu, to znamená – veřejně hanobí vládu a vyzývá občanstvo k odporu vůči vládním usnesením či šíří nepravdivé zprávy!”
Není tomu poprvé, kdy se veřejnoprávní médium v rámci výročí nějaké historické události rozhodlo prostřednictvím sociálních sítí podrobně informovat o událostech osudné doby. U nás tomu bylo například v loňském listopadu, kdy Český rozhlas spustil kampaň “Znovu 89” a připomínal průběh tohoto zlomového roku. Rozdíl mezi těmito dvěma edukačními kampaněmi je v úhlu pohledu. Zatímco Český rozhlas tweetoval a postoval jako pozorovatel sledující dění (navíc k tomu nevyužíval svou oficiální fanpage ani twitterový účet), ČT24 se vžila do své role komunisty obsazeného média a stala se jakousi hlásnou troubou Vítězného února.
Svou kampaní (která ve výsledku trvala jen několik hodin) chtěli redaktoři podle vlastních slov oslovit hlavně mladší generaci. Postovali dobové zprávy, které zachovávaly obsah i dikci. Některé reakce byly nechápavé – ČT24 počátek kampaně neohlásila, nic nevysvětlila, pouze si na sociálních sítích změnila barvu z modré na šedivou, a počala hlásit stylem Gottwaldova PR oddělení. Kampaň vyvolala bouřlivé emoce. Spousta pochvalných i negativních až hněvivých komentářů na sebe nenechala dlouho čekat. Někteří sdělení nepochopili, jiní komunikaci zpravodajského kanálu považovali za přespříliš kontroverzní a urážlivou a někteří si naopak pochvalovali způsob a odvahu, se kterou se do toho veřejnoprávní televize pustila. ČT24 se v odpovědích na kritické komentáře nezpronevěřila nastolenému tónu komunikace a kritiky označila za “rozvraceče a protistátní živly”.
Celkové trvání kampaně bylo skutečně jen v řádu hodin (cca od 10.00 do 13.00). Jejím cílem nebylo pouhé připomenutí událostí, ale vyvolání diskuze. V tomto úkolu pokračovala ČT24 i posléze. Navrátila se z šedivé do klasicky modré, odhodila hábit Akčního výboru a počala se lidí ptát, co by se stalo, kdyby v dobách předlistopadových existovaly tytéž technologie jako dnes.
Komunisté mezi námi
Možná, že věčné omílání tématu předrevoluční doby nám může připadat zbytečné. Události doby poslední ale mnohým (a možná i redaktorům ČT24) přišly přinejmenším zarážející. Poslankyně Semelová po svém vystoupení sklidila patřičnou odezvu jak u příznivců, tak odpůrců její osoby a strany. Její prohlášení o “spravedlivém procesu s Miladou Horákovou, která se ke všemu přece sama bez nátlaku přiznala” zvedlo nevoli napříč politickými kuloáry i deníky a vyvolalo bouřlivé reakce na sociálních sítích. Její osoba nám připomněla, že v české společnosti (a politické reprezentaci) jsou i tací, kteří se na 25. únor 1948 stále dívají jako na “Vítězný”. Takovým by se kampaň ČT24 určitě nelíbila.
Česká televize a jedna z úloh
Zpravodajství České televize nyní prochází velmi kritickým obdobím. Stížnosti redaktorů na ovlivňování průchodu informací, odchod Martina Veselovského a Daniely Drtinové a v neposlední řadě také vyhrožování Vojtěcha Filipa redaktorce 168 hodin, že si to vyřídí “s panem ředitelem Dvořákem”, televizi rozhodně nepřidávají na důvěryhodnosti. Kandidáti do Rady ČT staví celé toto veřejnoprávní médium pod palbu kritiky a zpochybňují její plnění povinností veřejnoprávního média. Několikahodinová online edukační kampaň asi pošramocenou reputaci ČT nevrátí, ale může pomoci k vlastní profilaci v očích mladé generace.
Podle teorie The Filter Bubble v dnešním světě žijeme v jakési bublině, kterou tvoří názorové prostředí sdílené s našimi přáteli a známými. Vzájemně si mezi sebou vytváříme iluzi, že celá společnost ba celý svět sdílí ty samé názory jako my v naší bublině. Tak se stane, že se často mýlíme v našich úsudcích; jsme si jisti tím, že náš favorit vyhraje volby nebo tím, že v moderní společnosti není nikdo, kdo by Klementa Gottwalda označoval za svého hrdinu. Napravovat tuto naši slepotu by právě mělo veřejnoprávní médium. Spolu se snahou o objektivních informační výstupy v kontextu by se mělo věnovat i historické edukaci – k té tato kampaň zcela nepochybně patřila. Zda-li ČT24 zvolila šťastný způsob, posuďte sami.
Zdroje:
Zdroj náhledového snímku: Facebook ČT24 twitter.com/CT24zive facebook.com/CT24.cz?fref=ts facebook.com/168hodin ceskatelevize.cz/ct24/domaci/216239-stacilo-10-minut-u-prezidenta-benese-a-pracujici-lid-nam-vladl-41-let/ ceskatelevize.cz/ct24/media-it/264306-experiment-akcni-vybor-narodni-fronty-prevzal-socialni-site-ct24/ www.ceskatelevize.cz
Jak citovat tento článek:
SYSLOVÁ, Kateřina. CT24: Již vzhůru psanci této země! Markething [online]. 27. února 2014 [cit.2014-2-27]. ISSN 1805-4991. Dostupné z: www.markething.cz/ct24-jiz-vzhuru-psanci-teto-zeme