Komentáře
Prezidentské panoptikum
Pokud v České republice nenastane žádný nečekaný scénář, zvolí si lidé svého příštího prezidenta. Klasik tuzemské politiky Václav Klaus 7. března 2013 oficiálně končí a k jeho neštěstí si ho lid v první přímé prezidentské volbě již vybrat nemůže. Zatím není zcela jasné, kdo prezidenta Václava Klause vystřídá. Je vůbec z koho vybírat?
Kampaně se zatím ani pořádně nerozběhly, oficiální kandidáti vlastně také nejsou zcela známi, sem tam se někdo mihne v televizních debatách, ale nic výrazného. Jak se pomalu stává zvykem, velká část kampaní se přesunula na sociální sítě, především na nejnavštěvovanější a obligátní Facebook. Jak vypadají zárodky kampaní a jak zde probíhá komunikace s potenciálními voliči?
Vyberte si podle chuti
Nad menu prezidentských kandidátů se rozhodně sliny politickým gurmánům nesbíhají. Prozatím se zdá, že průměrný nezainteresovaný český volič rozhodně v nabídce sáhne po Janu Fischerovi. Začátkem příštího roku se tedy o sobě opět něco dozvíme. Jsme národ, který 23 let po revoluci již zapomněl na křivdy způsobené komunistickou stranou? Zvolíme prezidentem člověka, který byl v letech 1980-89 jejím členem?
Legendární zdrávas Jana Fischera z okna jeho chalupy pravděpodobně mnoho lidí přesvědčil o jeho lidových kvalitách a jsou ochotni mu leccos odpustit. Jakousi úvodní předkampaň, uvozenou slovy kameramanky „Honzo-neschovávej-se“, pojal „Honza“ značně lehkovážně. Nyní však již jedná slušně, což je heslo, které jej bude pravděpodobně doprovázet při pokusu ztéci Hrad. Na svém facebookovém profilu se svými příznivci komunikuje a dokonce osobně odpovídá na často nepříjemné dotazy. Jedinou skvrnkou na jinak bělostné pověsti kandidáta je ono nemilé členství, kterého Fischer sice lituje, avšak necítí jej jako handicap.[1] Ačkoli se hrany nenávisti obyvatel vůči bývalým příslušníkům KSČ značně obrušují a tím se Fischerovy šance zvyšují, přece jen mu někteří jeho facebookoví „fanoušci“ dávají lidově řečeno sežrat.
Favoritem no. 2 je nyní již profesionální důchodce Miloš Zeman. Zároveň je to však ze všech kandidátů nejzkušenější politický matador. Díky všeobecné známosti jeho osoby se Zeman do ničeho nemusí nutit. Stále pokračuje na vlně sympaticky jízlivého komentování situace, pouze se vzdal přímého urážení protikandidátů. To je jistě dobrá volba, avšak část dušičky by si ráda poslechla jeho klasické posměšky na účet svůj i soupeřů. Zemanův Facebook odkazuje hlavně na rozhovory na jiných serverech, posty prokládá fotkami slečen sbírajících na ulici „jakoby při procházce“ potřebných 50 tisíc podpisů pro podání kandidatury. Tento nesporně inteligentní vysloužilý politik však nenechává věci náhodě a shání podpisy také billboardovou kampaní. Podél silnic můžete zahlédnout divoce barevné plakáty lákající k přidání vašeho podpisu pod Zemanovu kandidaturu. K této akci náleží i internetový deníček „Zeman na Hrad!“, který však bohužel nepochází přímo z pera nejznámějšího obyvatele Vysočiny. Na hodnocení samotné kampaně je pravda trochu brzy, je ale jisté, že se Zemanovou účastí bude škála zájemců opět trochu zábavnější.
Dalším reálným kandidátem je Jan Švejnar – kandiduje však či nekandiduje? Jan Švejnar čekal s oznámením kandidatury prý na schválení prováděcího zákona. Ten minulý týden prošel, takže teď je na tahu tento známý ekonom. Co lze k jeho kampani říci? Vůbec nic. Facebook nevede a na osobních stránkách se žádná velká akce neděje. Zdá se, že stejně jako s oznámením vstupu do volebního klání, vyčkává Švejnar i s kampaní. V poslední době projel několik krajů a diskutoval s příznivci ohledně možné kandidatury. Nejsme si jistí, nakolik je otálení s volební kampaní správná taktika, jelikož získat potřebný počet podpisů či podporu parlamentní strany přeci jen nějaký čas zabere. Jeho potenciální protikandidáti jej navíc kvůli jeho neaktivitě odepisují a Švejnar ztrácí podporu, která se přelévá do volebního tábora Jana Fischera. I tak se drží v průzkumech mezi druhým a třetím místem, to může být ovšem pouze otázkou času, protože jak se říká „kdo zaváhá, …“ Proslýchá se ale, že Jan Švejnar příští týden oznámí svou (ne)kandidaturu. Doufejme, že se do volebního boje zapojí. Čím širší bude spektrum kandidátů, tím legitimnější a smysluplnější bude historicky první přímá prezidentská volba.
Soutěž o nejlepší parodii
Můžete narazit i na jakési parodie na kampaň a kandidaturu jako takovou. V první řadě však nemluvíme o pravděpodobně nejpohlednějším „kandidátovi“ na prezidenta na světě – zpěvákovi, herci, skladateli Vojtovi Dykovi. Ačkoli jeho webové stránky http://www.prezidyk.cz/ jsou výtečně zpracovány. Vlastně by byl pro některé reálnou konkurencí, tedy pokud by Nightwork nebyli známí recesisté, reklamní loutky a nešlo by nejspíše o upozornění na nadcházející desku kapely.
Vítězem parodie na kandidáta se totiž stává: Tomio Okamura. Jeho vlastnoručně natočený a odrecitovaný „videoblog“ sleduje pravidelně okolo dvou až tří set tisíc lidí. A pak, že Češi nemají smysl pro recesi. Počet diváků totiž o jeho příznivcích rozhodně nic nevypovídá. Pokud by se oblíbenost odvozovala čistě ze sledovanosti videí na stream.cz, mohli bychom brzy počítat i s kandidaturou Agáty Hanychové či Romana Vaňka z Pražského kulinářského institutu. Po zhlédnutí několika dílů blogu, ve kterých sdílný Tomio Okamura ukazuje například tlačenku ze zabijačky a nachází se na netradičních místech naší vlasti, si málokdo vzpomene na jediný jeho názor. Jaksi (značně zábavná) forma vyhrává nad obsahem. Pozoruhodný pokles popularity až na pouhých 6,1 procent (zdroj: sanep.cz) může vypovídat o tom, že voliči, kteří se o kandidáty již zajímali, možná přišli na to, že šikovní byznysmeni nemusí být zároveň šikovní politici. Okamura prozatím není rozhodnut, zda bude usilovat o prezidentský post a jeho definitivní rozhodnutí bude záviset na výsledcích podzimních senátních voleb na Zlínsku, kde kandiduje
A co dál
Ačkoli se o kandidátech pouze spekuluje, z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že Češi si přejí prezidenta, který stojí mimo politické strany[2]. Toto kritérium by sice několik z možných kandidátů splňovalo, ale i tak jsou voliči roztříštění a žádná výrazná autorita se mezi možnými příštími prezidenty neprofiluje. Volba proběhne i podle nejnovějších předvolebních modelů s největší pravděpodobností mezi Fischerem, Zemanem a Švejnarem.[3] Podle malého průzkumu na naší facebookové stránce, je podle uživatelů určující kvalita kandidáta: „střízlivý, racionální přístup bez ideologické zaslepenosti“. S určitými výhradami se právě takto tito tři prezentují. A to i z hlediska odmítnutí oficiálních kandidatur za velké parlamentní strany.
[1] http://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A090406_082208_ln_domov_mel
[2] http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101233s_pi120210a.pdf
[3] http://sanep.cz/sid=a1hhrv3umror1og1vqbldqn6g0/pruzkumy/prima-volba-prezidenta-publikovano-15-6-2012/
Autoři: Johana AMLEROVÁ a Jiří ŠINDELÁŘ, studenti 1.ročníku Marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd UK
Zdroje:
www.ceskatelevize.cz/ct24 www.tomio.cz www.sanep.cz www.prezidyk.cz www.jansvejnar.cz www.facebook.com Za náhledovou fotografii děkujeme serveru hrad.cz.Jak citovat tento článek? AMLEROVÁ, Johana – ŠINDELÁŘ, Jiří. Prezidentské panoptikum Markething.cz [online]. 2012. [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://www.markething.cz/prezidentske-panoptikum