Kulturní dědictví očima bulváru: Jízda králů

Dnes 11.6.2012 zveřejnil týdeník Reflex článek Petra Holce s názvem “Jízda za všechny prachy. Jak se z tradiční moravské slavnosti stal tradiční český šunt”, ve kterém se daří autorovi špinit regionální folklorní událost roku, moravskou Jízdu králů, a zároveň demonstrovat své skvělé schopnosti bulvárního žurnalisty na přehnané míře dramatičnosti jdoucí ruku v ruce s jednoduchostí povrchního pohledu na tuto obrovskou událost. 

Je velice nutné, aby si každý novinář uvědomil moc, kterou díky psaní pro týdeník o velikosti Reflexu, kterého se měsíčně prodá přibližně 50 000 ks (nepočítaje online čtenáře), drží ve svých rukou. Autor výše zmíněného článku, Petr Holec, se neseriózní kritikou pouští nejen do hodnotného kulturního dědictví v podobě Jízdy králů, ale především uráží samotnou identitu obyvatel třítisícové obce Vlčnov, nacházející se nedaleko Uherského Hradiště.

Vlčnovská Jízda králů získává v posledních deseti letech stále lepší jméno, zdokonaluje služby poskytované návštěvníkům, rekonstruuje prostory a celkově si buduje pozitivní PR nekomerční folklorní slavnosti, jak směr popisují samotní zástupci Vlčnova. Po letech snahy získala místní Jízda králů ocenění v podobě zařazení mezi kulturní dědictví UNESCO. Neoprávněná a v mnohém mylná kritika v článku Petra Holce může mít za následek vážné poškození roky budované dobré pověsti tradiční folklorní slavnosti.

Toto neprofesionální chování by se snadno mohlo stát velmi negativní reklamou. Není pravdou, že by se pan Holec v některých bodech svého článku skutečně netrefil do špatně provedených organizátorských rozhodnutí, která si zaslouží pozornost a v budoucích ročnících také změnu, ale tyto výtky nesmí být poplatné bulvárnímu patosu, urážkám a zvýšení čtenosti periodika.

foto: Tomáš Koníček

Jízda po králi

“Mladí vlčnovští králové musí jen doufat, že je fotky v ženských šatech nebudou na Facebooku pronásledovat i v dospělosti.” Takto humorně autor komentuje mnohaletou tradici převlékání mladého krále do ženského kroje, což každoročně vnímají královské rodiny, místní obyvatelé a především samotní malí králové jako velkou poctu. Dále navrhuje zbavení Vlčnova přízviska “Perla Slovácka” tím, že spatřil dva panelové domy a pozůstatky komunistické zástavby. Místní rezervace v podobě slavných a mnohokrát vyobrazovaných “Vlčnovských búd” – zachovalé malebné vinné sklípky, historická hospodářství nebo přírodní rezervace, které jsou skutečně perlou Bílých Karpat – autor asi nenavštívil.

Především pak Petr Holec často zmiňuje, jak celá slavnost ztratila své kouzlo a smysl. Neuvědomuje si totiž, že touto událostí městečko žije po celý rok. Budoucí králova družina a mladá děvčata se učí lidové písně, zařizují stavbu májky, kterou poté společnými silami i chrání, společně besedují a vymýšlejí, čím osvěžit dění pro mladé nebo prožívají velikonoční svátky. V procesu příprav jsou zapojeny všechny věkové kategorie a skupiny z dědiny. Od folklorních tanečních či pěveckých skupin přes řemeslná sdružení, historiky, pamětníky, vinaře a další. Samotná Jízda králů představuje pouze víkendové vyvrcholení celoročního dění ve Vlčnově. Ten pravý význam nespočívá v prezentaci mnoha přespolních folklorních sborů (např. až z Japonska). Jedná se o obřad, při kterém začínají být členové královské družiny, Legrúti, vnímáni na dědině jako dospělí muži, kulturní spolky mohou předvést svůj um a staří jsou vděční, že se tradice předává a utužuje vztahy mezi místními. Tyto informace pocházejí z vyjádření několika desítek obyvatel Vlčnova (středoškolští a vysokoškolští studenti, dospělí 30 – 50 let, pamětníci).

foto: Zdeněk Koníček

Těžká komerce!

Pan Holec zmiňuje skutečně největší problém letošního ročníku slavnosti, poplatky. Zúčastnil jsem se předešlých 15 ročníků a společně s místními mohu potvrdit, že se jedná o velice špatnou novinku. Díky povinnosti platit vstupné na skoro celý program vznikl v podstatě poslední květnový víkend ve Vlčnově systém mýtného. Podotknu, že v předchozích ročnících byla naopak naprostá většina programu zcela zdarma. Toto je skutečný problém, který kazí dobré jméno Jízdy králů a měl by být do příštího roku vyřešen.

Označit ale kvůli zavedení vstupného ve výši 150 Kč tuto tradiční folklorní událost a kulturní dědictví (od 2011 v UNESCO) za “český šunt” a “perlu nevkusu”? Autor se podivuje nad tím, že politické osobnosti vyjadřují podporu Jízdě králů. Ministryně kultury a zlínský hejtman zaštiťují největší folklórní událost ve Zlínském kraji a jednu ze čtyř českých tradic označených organizací UNESCO za kulturní památky. Nač kritizovat něco, co by mělo být naopak přijato s povděkem?

Podivovat se nad akcí, které se zúčastní přes 10 tisíc návštěvníků a kde se uvede 20 sponzorů, už překračuje všechny hranice soudnosti a seriozní novinářské práce. Navíc se jedná převážně o lokální či regionální společnosti, případně mediální či veřejné organizace. Opět příklad pokusu o vyvolání negativních reakcí. Dále autor označuje jízdu královské družiny za možnost se poprvé pořádně opít, kdy jezdci pod vlivem alkoholu padají z koně. Kdyby se pan Holec pokusil alespoň trochu dotazovat místních, zjistil by, že pády byly za posledních několik let asi tři. Všechny pak způsobeny poplašením koně. Podobných nedostatků obsahuje čerstvý článek Reflexu spoustu.

Kritika špatných rozhodnutí pořadatelů v otázce vstupného je více než na místě, ale média se nesmí dopustit zaujatého lynčování opřeného pouze o vlastní názory a polopravdy.

Zdroje:

http://www.ringieraxelspringer.cz/inzerce/reflex

http://jizdakralu.vlcnov.cz

http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/46622/jizda-za-vsechny-prachy-jak-se-z-tradicni-moravske-slavnosti-stal-tradicni-cesky-sunt.html

Jak citovat tento článek

KOLEK, Ondřej. Kulturní dědictví očima bulváru: Jízda králů.  Markething.cz [online]. 11. Června 2012 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.markething.cz/kulturni-dedictvi-ocima-bulvaru-jizda-kralu