Markething.czMarkething

menu

zavřít

Charles Bukowski: Spisovatel – copywriter

Autor článku

Absolvent MKPR, student, Mediálních studií FSV UK. Má rád polévku pho, balkánské komedie a vaporwave/lo-fi. V Markethingu působím jako editor a externí redaktor.

18. března 2019

V sobotu 9. března uběhlo přesně dvacet pět let od smrti legendárního spisovatele Charlese Bukowského. Proslavil ho nekonvenční až vulgární superrealistický styl spolu s unikátním humorem a cynismem jeho literárního alter ega Henriho Chinaskiho. I přes snahy kritik řadit ho do nejrůznějších literárních proudů, byl Bukowski po celý svůj život uměleckým psancem, který na rozdíl od tehdejších autorů nekladl důraz na dějovou linku příběhu, ale na samotné slovo. Možná právě z toho důvodu o něm můžeme mluvit jako o spisovateli copywriterovi.

Born into this

Henry Charles Bukowski se narodil v roce 1920 v Německu původem německo-americkým rodičům. O čtyři roky později se s rodinou usadil v Los Angeles, ve kterém prožil většinu svého života. Pro svůj německý původ a nedokonalou angličtinu byl v mládí často terčem posměchu, a proto čas trávil zejména o samotě na chudém předměstí velkoměsta. Přátelství navozoval s podobně sociálně vyloučenými chlapci a již v brzkém věku se seznámil s alkoholem, který se stal jeho společníkem na celý život. Kvůli výraznému akné v podobě obrovských vředů a uhrů po celém těle se v pubertě držel raději v izolaci, jelikož byl za svůj fyzický zjev šikanován, a to i ze strany dívek, kterými v mládí pohrdal. Jeho naštvanosti na svět přidala i krutá výchova otce, jenž ho v dětství často ponižoval, trestal a bil. Právě nešťastné dospívání bylo Bukowskému předlohou pro jeho velmi úspěšný osobitý román Šunkový nářez (v novějším vydání pod název Jelito).

Dokument Born into this, který pojednává mimo jiné i o Bukowského smutném dětství.

Literární začátky a deset let chlastu

Poté, co Bukowski přežije kruté dospívání, je ve 21 letech vyhozen ze školy i z domova – důvodem byly kontroverzní povídky, které našel otec v jeho pokoji. Bukowski je tak nucen se živit nejrůznějšími pracemi a střídá jedno amerického město vedle druhého. Inspirován autory jako Fante, Hemingway, Pound, Dostojevskij nebo Célin, se kterými strávil celý dosavadní život v knihovně, se pokouší literárně prosadit. Zasílá své povídky do časopisů a několik z nich je mu dokonce v nakladatelství Black Sun Press otištěno. Pak se ale dlouho žádného většího úspěchu nedočká. Svou první vážnou známost navazuje s o deset let starší alkoholičkou Jane Cooney Bakerovou, čímž začíná desetileté období plné alkoholu, rvaček, podřadných zaměstnání a střídání žen, které později popisuje ve svých básních nebo v románu Faktótum.

Bukowski popisuje, jak ve 24 letech přišel o panictví s prostitutkou.

Těžký časy ve službách pošty

V padesátých letech Bukowski nastupuje do služeb americké pošty, pro kterou pracuje celé tři roky. V knize O psaní však v jednom dopise píše, že prací na poště strávil za svůj život až čtrnáct let. Tato negativní pracovní zkušenost je posléze předlohou pro jeho první úspěšný román Poštovní úřad (v novém vydání Na poště). O několik let později pak Bukowski téměř umírá v chudinském oddělení nemocnice na krvácející žaludeční vřed, který si přivodil nadměrnou konzumací alkoholu. Sám Bukowski tento incident považoval za „vyvrcholení desetiletého chlastacího období.“ Život mu zachrání jím nenáviděný otec, díky kterému dostane krevní transfuzi. Bukowski tento zážitek, který nastartoval jeho básnickou dráhu, okomentoval slovy: „Měl jsem umřít, ale neumřel, tak jsem začal znovu psát. Ale místo povídek z toho byly básně. V roce 1956 umírá jeho matka, o dva roky později otec a Bukowski prohrává celé dědictví v sázení na dostihy. Tento životní moment následně popisuje ve sbírce povídek Těžký časy.

Bukowski na fotografii se svými rodiči: otcem Heinrichem a matkou Katharinou.

Manželství a první básnické sbírky

Na konci padesátých let se Charles Bukowski ožení s mladou texaskou básnířkou a editorkou Barbarou Frye, která mu v časopise Harlequin otiskne několik jeho básní. Manželství trvá pouhé dva roky, nicméně Bukowski na Barbaru nezapomíná, neboť ji později převtěluje do postavy Joyce v jeho románu Poštovní úřad. V roce 1959 Bukowski vydává svojí první sbírku básní v nákladu 200 kusů a postupně si začíná získávat uznání kritiky, která jeho tvorbou do té doby opovrhovala. O tři roky později se dozvídá, že mu zemřela jeho první láska Jane Cooney Bakerová, a tak propadá do depresí. Toto těžké období plné alkoholu a myšlenek na sebevraždu přetavuje do mnoha básní a povídek, které zasílá snad do všech časopisů po celé zemi. V roce 1963 se seznamuje s Frances Smithovou, která mu pomůže se vymanit z dlouhého období plného trápení. Rok na to mu Frances porodí jeho jedinou dceru Marinu Louise. Roku 1965 se pár rozchází a Bukowski rodinu podporuje už jenom finančně.

Charles Bukowski na fotografii se svojí dcerou Marinou Louise.

Spisovatel Bukowski

Později v 60. letech naráží Bukowski na Johna Martina, který mu ve svém začínajícím nakladatelství Black Sparrow Press otiskne několik básní. Martin považuje Bukowského za jednoho z nejoriginálnějších básníků, který se svou přímočarostí a autenticitou vymyká od dobových surrealistů. Bukowski však pokračuje i ve tvorbě prózy. Inspirován svými problémy s hemeroidy vydává povídku Všechny řitě světa i ta má a také začíná působit jako sloupkař pro undergroundový tisk Open City, kde přispívá svými Zápisky starého prasáka. Díky tomu se posléze stává populárním autorem v Los Angeles. Skutečný úspěch mu však přináší až vydání jeho prvního románu Poštovní úřad v roce 1971, ve kterém jeho literární alter ego Henri Chinaski shrnuje svá promrhaná léta coby pracovník pošty. Román, který mu vydalo nakladatelství J. Martina, údajně napsal za 20 nocí, přičemž Bukowski sám tvrdil, že během psaní vypil přes 20 lahví whiskey. Martin měl výhrady zejména k Bukowskému ležérnímu stylu, který nedbal na gramatiku a byl plný slangových výrazů. Podle Charlese totiž slova mají krásnější palebnou sílu, když se napíšou s chybama.“ Martin dokonce doporučil, aby román obsahoval slovníček pojmů, nicméně Bukowski jeho návrh zamítl slovy: Slovníček to znehodnocuje a zkomerčňuje.“ Právě autenticita a autorova neotřelost způsobila obrovský úspěch románu, ve kterém Bukowski tématikou a přímým stylem navazuje na autory jako John Fante Zeptej se prachu, Ernest Hemingway Mít a nemít nebo Knut Hamsun Hlad, kteří stejně jako on ve svých dílech popisovali problematiku života jedince na okraji společnosti.

Obálka románu Poštovní úřad, který z Bukowského učinil legendárního spisovatele.

Zlatá sedmdesátá

Poštovní úřad Bukowského proslavuje po celé zemi. Jeho dílo má zájem vydávat dokonce známý beatník Lawrence Ferllinghetti (na konci března oslaví sté narozeniny), se kterým si Bukowski často dopisuje. Ten ovšem zůstává nadále věrný svému dvornímu nakladateli Johnu Martinovi a pokračuje dál v tvorbě. V roce 1972 Bukowskému vychází rozsáhlá sbírka povídek Erekce, Ejakulace, Exhibice a další příběhy obyčejného šílenství, na motivy které je o několik let později natočen stejnojmenný italský film. Bukowski se zkrátka stává literární hvězdou – posílený alkoholem recituje svou básnickou tvorbu po amerických univerzitách a klubech, a také píše pornografické povídky pro erotické časopisy, které byly v českém vydání otištěny v knize Nejkrásnější ženská ve městě. Úspěchem opojený Bukowski v sedmdesátých letech navazuje vztah s dalšími ženami, jež jsou inspirací pro postavy v jeho dalším úspěšném románu Ženy  – sochařka Linda Kingová jako impulzivní Lýdie Vanceová, hudební producentka Liza Williamsová jako Dee Dee Bronsová, jeho obdivovatelka Pamela Millerová jako Tammie a Linda Lee Beighle jako Sára.

Bukowski společně s Lindou Lee, se kterou se v roce 1985 podruhé oženil.

Štamgast v Hollywoodu

V osmdesátých letech si Bukowski užívá zajištěného stáří, ve kterém však i nadále pokračuje ve flámování a vychutnávání si své nabyté popularity. V tuto dobu vychází mimo jiné i jeho nejosobnější autobiografický román o špatném dětství Šunkový nářez, který svým názvem naráží na Salingerův román Kdo chytá v žitě (Bukowského Ham on rye vs. Salingerův Catcher in the Rye). Dále je na motivy jeho povídek natočen další snímek Crazy love a Bukowski rovněž souhlasí s napsáním scénáře k filmu Štamgast, kde se v hlavní roli objeví Mickey Rourke. Okolnosti tohoto filmu, pozadí vzniku scénáře, různé komplikace a tahanice o práva na snímek Bukowski popisuje ve svém předposledním románu Hollywood, který vydává na sklonku osmdesátých let.

Mickey Rourke jako Henri Chinaski ve scéně z filmu Štamgast (Barfly).

Na sklonku života Škvár

Poslední léta svého (pro něj samotného překvapivě dlouhého) života Bukowski tráví nemocný. Jeho popularita sice nadále strmě roste, ale pomalu mu začíná lézt na nervy. Starý a nemocný již nemá zájem obrážet bary a touží pouze po svatém klidu. Díky daru své ženy Lindy v podobě počítače však ke konci svého života ještě zvyšuje svou literární produktivitu. I přes vážnou nemoc (leukémie) pokračuje ve psaní povídek a dokončuje i svůj poslední a kritiky nejvychvalovanější román Škvár. Ten je nakonec vydán posmrtně. V jednom z dopisů Johnu Martinovi Bukowski považuje právě Škvár za svoje nejlepší dílo.

Posmrtně vydaný román Škvár, který je věnován špatnému psaní.

Charles Bukowski zemřel před 25 lety obklopen svou rodinou, milován svými fanoušky a nenáviděn svými kritiky, kteří ho obviňovali zejména z misogynie a úchyláctví. I přes získanou slávu se po celý život držel v ústraní a nejraději trávil čas sám u psacího stroje. Podle jeho známých se jednalo o člověka, s kterým nebylo snadné udržovat vztah nebo snad dokonce přátelství, protože nejlepší člověk byl ten, který ho obdařil svou nepřítomností. Koneckonců se jednalo o velmi citlivého člověka, narozeného s těžkým životním údělem, vyrůstajícího bez lásky, avšak s modrým ptáčkem v srdci.

Spisovatel copywriter?

Pokud jste dočetli až sem, určitě si říkáte, jestli jste se nestali obětí clickbaitu. Jak může vůbec souviset copywriting a Charles Bukowski? I přesto, že se tento podivuhodný autor nikdy neživil jako copywriter (i když v jedné knize tvrdí, že několik měsíců pracoval v reklamní agentuře), se dá s jistou oklikou říct, že jako copywriter psal. Právě díky tomu dokázal zasáhnout tak široký záběr čtenářů a získat úspěch na literární scéně. Bukowského texty byly osobní, plné emocí, tudíž se s nimi čtenáři dokázali ztotožnit. Psal stručně a jasně, bez zabarvování, čímž nechal čtenáři prostor pro vlastní imaginaci, i když občas některé situace záměrně přeháněl. Právě díky této přímočarosti se jeho knihy čtou tak dobře, není třeba se vracet zpátky a číst celý odstavec ještě jednou, abychom ho pochopili. Bukowski používal jednoduchá a specifická slova, jeho písemný projev byl aktivní a svižnými větami neustále hnal čtenáře vpřed. Psal se vší upřímností, jeho sdělení působilo autenticky, což je velmi příznačné pro dnešní trend autenticity a transparentnosti nejen v marketingu. A především měl styl, tón své osobní značky, ve které mnohdy využíval různé literární figury: anafory, epistrofy nebo konsonance. Podle samotného Bukowského je tajemství dobrého psaní skryto v síle samotného slova – „The secret is writing down one simple line after another.“ Není to příznačné právě pro copywriting? Bukowski sice nebyl copywriter, ale psal jako nejlepší z nich. Četbou a studiem jeho knih se nedá nic zkazit, ba naopak.

Jak citovat tento článek:

HONC, Martin. Charles Bukowski: spisovatel – copywriter. Martin PAVLOVIĆ, editor. In: Markething [online],  2019. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://markething.cz/charles-bukowski-spisovatel-copywriter

Zdroje:

http://bukowski.unas.cz/
https://blog.hubspot.com/marketing/the-charles-bukowski-guide-to-copywriting
https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Bukowski
https://www.britannica.com/biography/Charles-Bukowski
Charles Bukowski – O psaní (2018)

Seznam uvedených knih:

Ernest Hemmingway – Mít a nemít
Charles Bukowski – Erekce, Ejakulace, Exhibice  a další příběhy obyčejného šílenství
Charles Bukowski – Faktótum
Charles Bukowski – Hollywood
Charles Bukowski – Nejkrásnější ženská ve města
Charles Bukowski – Poštovní úřad
Charles Bukowski – Škvár
Charles Bukowski – Šunkový nářez
Charles Bukowski – Těžký časy
Charles Bukowski – Všechny řitě světa i ta má
Charles Bukowski – Zápisky starého prasáka
Charles Bukowski – Ženy
J. D. Salinger – Kdo chytá v žitě
John Fante – Zeptej se prachu
Knut Hamsun – Hlad

Zdroj náhledového obrázku:

https://www.pbs.org/newshour/arts/poetry/bukowksis-poems-were-mangled-by-editors-after-his-death-now-you-can-read-his-originals

Zdroje obrázků:

https://dactylreview.files.wordpress.com/2011/01/518t6yrln9l-_sl500_aa300_.jpg?w=300&h=300
https://i.pinimg.com/originals/24/48/77/2448777bc82264e1bad6b37e9a1abbab.jpg
https://i.pinimg.com/originals/66/6b/94/666b94b50306001575a02b92b47488af.jpg
https://m.media-amazon.com/images/M/MV5BN2MyZTgzYTktZmU2Yi00YmRiLWJmODAtOThkMWUwMTFiOTBlXkEyXkFqcGdeQXVyMzI4Nzk0NjY@._V1_SX1777_CR0,0,1777,999_AL_.jpg
https://pictures.abebooks.com/isbn/9780876850879-uk-300.jpg

Zdroje videí:

https://www.youtube.com/watch?v=h32g3g7r4Q8
https://www.youtube.com/watch?v=k5cxkh0euvU

Přečtěte si také