Bombastický internet: jak teroristé komunikují on-line?

Hodiny zíráte do obrazovek telefonů a počítačů, rozumíte ale internetovému slangu? V podání teroristických skupin je @ ruční granát, # zas dvě překřížené pistole. Skutečně víte, kdo a jak na vás promlouvá skrz sociální sítě a digitální svět?

Teroristé jsou v řadě z našich médií považováni za naprosté fanatiky bez špetky inteligence. To často vede k podceňování promyšlenosti jejich komunikace a jimi aplikovaných strategií. Musíme si ale uvědomit, že mnozí z nich jsou původem z rozvinutých kultur, a jsou proto v on-line komunikaci stejně zběhlí, jako jsme my. Nevyťukávají do klávesnice sdělení špičkou AK-47, jak si někteří možná myslí, ale vykonávají vychytralou komunikaci, jejímž cílem je zasáhnout širokou veřejnost. Daří se jim to?

Tento způsob krásy zdá se mi poněkud nešťastným.

Kořeny přeměny terorismu na e-terorismus nacházíme 11. září 2001 po útoku na Dvojčata. Po započetí války v Afghánistánu musela hlavní teroristická buňka přehodnotit způsob své komunikace – už nebylo tak snadné se svými následovníky komunikovat přímo. Místo toho bylo třeba vyhledat alternativní nástroje komunikace – a internet jako by se naservíroval na stříbrném podnose.

S postupným rozvojem on-line komunikace obecně došlo k posilování aktivity teroristických organizací na sociálních sítích, které se postupně staly hlavním místem pro rekrutaci nových přívrženců a zároveň prostředkem děšení široké veřejnosti. Zejména se rozmohl Twitter, který umožňuje využití hashtagů, a tak i snadný přístup k obsahu. Toho extremisté mnohokrát využili, když označovali své propagační materiály v té chvíli populárními, neboli „trending“ klíčovými slovy a hashtagy. Dále také začali s jakousi temnou formou life-tweetingu, a tak např. poskytovali živé zpravodajství z útoků ve Westgate v Nairobi.

Ptáčci štěbetají i v Nairobi.

Co dalšího mezi teroristy „letí“? Diskuzní fóra zajišťující anonymitu, uzavřené on-line sítě, Youtube a další stránky umožňující sdílení obrazového materiálu. Aby toho nebylo málo, existuje i specializovaná zpravodajská aplikace pro Androidy s názvem Amaq News, jejímž cílem je šíření džihádu. Ta byla vydána koncem listopadu 2015, poskytuje přitom svým uživatelům přímá propagandistická sdělení v atraktivním, moderním balení. Pro milovníky kultury je dále vydáván časopis Inspire, který poskytuje praktické návody na výrobu ručního granátu nebo radí, jak se psychicky připravit na útok. Zvrácené? Ano, přitom ale jen ve Velké Británii má tento konkrétní plátek 55 000 čtenářů.

Základní matematika, jak nás ji ve škole neučili.

Ale nyní k hlavnímu problému – co s e-terrorismem dělat? A máme s ním vůbec něco dělat? Jak totiž říkají přátelé fyzici, každá akce má reakci, no a v tomto případě ji můžeme snadno zaznamenat. Proti každému ze sdělení komunikovaných on-line se vždy zvedla vlna reakce ze strany veřejnosti, kdy lidé spontánně vyjadřovali svůj názor, svou podporu a zároveň i znechucení. Navíc vzniká širší povědomí o činnosti teroristických skupin, roste informovanost a dochází do určité míry také k digitální mobilizaci, kterou jsme mohli v silné míře zaznamenat např. po útocích v Paříži.

A profilovky do barev.

Můžeme tedy říct, že je přesun teroristické komunikace on-line špatný? K provokacím a teroristickým útokům by docházelo i bez internetu a díky novým způsobům komunikace může být veřejnost dostatečně informovaná a nezavírá před problémem oči. Na druhou stranu to, že je každý čin viděn a může být propagován prostřednictvím masmédií, může vést k radikalizaci a brutalizaci činů teroristických skupin, kterými se snaží zachytit pozornost k násilí veřejnosti čím dál tím otupělejší vůči násilí. Dostáváme se tak do bludného kruhu, v němž dochází k neustálé eskalaci brutality se snahou šokovat. Má tato situace východisko?

Asi neexistuje lepší způsob, než dilema rozseknout za pomoci osobní zkušenosti. Ve volné chvíli, až si budete chtít trochu zarelaxovat, zkuste v rámci nebo místo prokrastinace zapátrat na Googlu, otevřete si Inspire a chvíli brouzdejte po Twitteru napříč kontroverzními hashtagy. Uvidíte, jestli na vás pak padne potřeba jít bojovat za svobodu, či v sobě spíš ucítíte šimrání národní hrdosti. Nebo zda na vás bude mít vůbec nějaký efekt. Sami pak budete moci vyprávět o tom, jak moc a zda vůbec je teroristická komunikace efektivní.

Jak citovat tento článek?

MARXTOVÁ, Kateřina. Bombastický internet: jak teroristé komunikují on-line?. ROMAŇÁK, Adam editor. In: Markething [online], 2015. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/teroriste_na_sitich

Zdroje: ­

Amble, John Curtis. (2012). Combating Terrorism in the New Media Environment, Studies in Conflict & Terrorism, 35:5, 339-353. DOI: 10.1080/1057610X.2012.666819.

Inspire. (2015, September). Inspire – Assassination Operations. 1436, Issue 14.

Klausen, Jytte. (2015). Tweeting the Jihad: Social Media Networks of Western Foreign Fighters in Syria and Iraq, Studies in Conflict & Terrorism, 38:1, 1-22. DOI: 10.1080/1057610X.2014.974948.

Site. (2012, January 6). Jihadist Gives Analysis of Electronic Jihad. Dostupné on-line: <https://news.siteintelgroup.com/index.php/19-jihadist-news/1462-jihadist-gives-analysis-of-electronic-jihad>.

Weimann, Gabriel. New Terriorism and New Media. Washington, DC: Commons Lab of the Woodrow Wilson International Center for Scholars, 2014.

Zdroje obrázků:

Al-Kájda, časopis Inspire, 2015.

http://wp.production.patheos.com/blogs/justandsinner/files/2015/11/prayforparis.jpg

http://www.jambonewspot.com/al-shabaab-tweets-on-the-westgate-mall-attacks/

http://cdn.thedailybeast.com/content/dailybeast/articles/2014/08/31/isis-s-use-of-social-media-to-reach-you-its-new-audience/jcr:content/image.crop.800.500.jpg/46983052.cached.jpg