Komentáře
Komentář: Škola pro u2bery – postgraduál Vysoké školy života
Je to tak. Nejedná se o příspěvek z facebookové stránky Svět neúspěšných ani o jeden z dalších seminářů Olgy Lounové. Český rybníček akademického bizáru bude od ledna 2017 skutečně brázdit nová ryba jménem Škola pro u2bery. Jak název napovídá, v této škole naučí vaše dítě vše potřebné k tomu, aby se proměnilo v hvězdu YouTube. Co za to? Nic než skromný poplatek 5000 Kč.
Když jsem se poprvé doslechl o plánovaném vzniku školy pro YouTubery, mé srdce zaplesalo. Představil jsem si tu nezměrnou šíři znalostí, kterými by mě tato škola mohla obohatit. Nevěděl bych, kterou z přednášek si zapsat dříve. “Cukr a jeho vliv na děti s ADHD” s Mishou z Mishových šíleností? “Základy využívání mladších sourozenců k vlastnímu zviditelnění” s Metadonem? Nebo snad “Focení aktů a jejich sdílení v kyberprostoru” s Týnuš Třešničkovou? Výčet možností by byl takřka nekonečný. K mému velkému zklamání se však studenti youtuberské školy o žádném z těchto klíčových témat nic nedozví.
Za vším hledej dítě
Škola pro u2bery je projektem Veroniky a Václava Krištofových, kteří mají dle svých slov “celoživotní zkušenosti v oblasti vzdělávání a rádi by je zužitkovali v souvislosti s aktuálními trendy v mediální sféře”. Inspirací jim byla jejich dcera, která sama začala videa na YouTube točit. Pro paní Krištofovou byl však jejich obsah naprosto nepochopitelný a hloupý a rozhodla se tomu učinit přítrž. Dle mého názoru velmi rozumný přístup. Kdyby rodiče některých YouTuberů zabavili svým potomkům kameru, vyhnali je s motykou na pole a nechali je dělat něco, co nepřesahuje jejich kvalifikaci a inteligenční potenciál, ušetřili bychom si tím jako lidstvo spoustu problémů. Paní Krištofová však bohužel měla na mysli, že svoji dceru a další zájemce naučí točit videa.
Nikol Štíbrová se bojí :((((
YouTubeři na scénu
Celá výuka má sestávat ze série workshopů pod vedením “profesionálních” YouTuberů, kterými jsou “Naprosto Retardovaný” Martin Rota (pozor, jedná se o název kanálu, ne o lékařskou diagnózu), Fimlar, Tomáš Lukavec, Mesha a Nakashi. Zapojeni mají být také profesionálové z různých filmařských oborů. Během přednášek se má student naučit, jak psát scénář, jak pracovat s kamerou a osvětlením a jak video sestříhat. Otázkou však je, zdali má takový kurz ve vztahu k youtuberingu valného významu. Myslet si, že z vás pár workshopů udělá YouTubera, je zhruba stejně naivní jako představa, že z vás v nepadnoucím obleku po otci, s nedodělaným výučním listem a neschopností napsat “y” po tvrdé souhlásce bude v šestnácti letech po absolvování jednoho školení finanční poradce (Zdravím chlapce v OVB!).
Škola upřímnosti Michaela Skřivana.
Naprosto retardovaný
Podobného názoru je i Martin Rota, pravděpodobně nejznámější zúčastněný YouTuber, jenž ve svém videu stylem, který lehce připomíná výboj nashromážděného napětí pacienta s Tourettovým syndromem, popisuje svůj postoj k celému projektu. Rota tvrdí, že již na první schůzce tvůrce upozorňoval na to, že Škola pro u2bery je dle jeho názoru “pěkně dementní název”. Kritizoval údajně i marketing celého projektu, který v lidech vzbuzuje představu, že z dětí udělá YouTubery. Podle jeho slov mělo být cílem této školy, aby si děti pod vedením profesionálů osvojily práci s kamerou a osvětlením a především aby se naučily vytvářet kvalitní obsah. Záhadou však zůstává, proč se Rota v projektu dále angažoval, když od začátku věděl, jakým způsobem bude komunikován. Jeho slova se tak zdají býti pouhým alibismem v reakci na vlnu kritiky, která se na Školu pro u2bery v posledních dnech svalila. Je těžké dát ruce pryč od něčeho, čeho nadále zůstáváte součástí.
“Naprosto Retardovaný” Martin Rota
Past vedle pasti
Celý projekt působí, alespoň po marketingové stránce, dojmem, že ho dával dohromady Jiří Babica. Vezmeme pár vcelku bezproblémových surovin (v našem případě workshopy o psaní scénářů nebo točení a stříhání videí pod vedením více či méně kvalifikovaných lidí), a jelikož nám právě v lednici schází kreativní nápady na propagaci, přidáme místo nich nějakou klasickou marketingovou šmakuládu (v našem případě “zapojíme YouTubery”). Snad jen pověstný eidam třicítka chybí. Bez ohledu na původní záměry tvůrců se tak Škola pro u2bery zdá být pouhou pastí na naivní děti a hlavně na peněženky jejich nebohých rodičů. Stát se úspěšným youtuberem totiž není otázkou práce s filmařským vybavením, ale především otázkou síly osobnosti a schopnosti zaujmout svou cílovou skupinu (bez ohledu na kvalitu obsahu). A to je bohužel něco, co sebelepší škola nedokáže člověka bez určitých vrozených dovedností naučit.
Jak citovat tento článek?
REŽNÝ, Michal. Komentář: Škola pro u2bery – postgraduál Vysoké školy života. Marek HÁŠA, editor. In: Markething [online], 2016. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z http://www.markething.cz/skola-pro-u2bery
Zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=OoQ8DUEmkqw
Obrázky:
http://hrajemesalim.cz/images/fotky/004.jpg
