Značka ČR aneb Česko v Londýně s Terezou Porybnou

Tereza Porybná je od roku 2013 ředitelkou Českého centra, jedné z největších českých kulturních institucí působících v zahraniční. V rámci své pozice má zkušenost třeba s Edinburgh Festival Fringe nebo prestižní přehlídkou International Fashion Showcase. Popovídali jsme si tedy s Terezou Porybnou nejen o módě, ale i o české kultuře v zahraničním prostředí.

Letošní ročník akce International Fashion Showcase, která se koná pod patronátem British Council a British Fashion Council ve spolupráci s London Fashion Week, byl pro Českou republiku obzvlášť významný. Studenti a absolventi pražské UMPRUM pod vedením Pavla Ivančice získali s instalací Last Fata Morgana hlavní cenu a podařilo se jim tak zvýšit povědomí o české módě v cizině.

Jaká je role Českého centra v zahraničí?

Česká centra propagují – zejména skrze organizaci kulturních akcí – dobré jméno České republiky v zahraničí. Tento cíl naplňujeme jednak prezentací českých umělců na zahraničních festivalech, v galeriích a podobně, ale hlavně vytvářením vlastních projektů ve spolupráci s českými a zahraničními partnery, výukou češtiny, networkingem, etc. Každé centrum pracuje trochu jinak s ohledem na místní kontext. Naše londýnské centrum se zaměřuje na vytváření a udržování kreativních vazeb mezi českou a britskou scénou na mnoha úrovních – od nezávislé scény po velké zavedené instituce typu Barbican nebo Victoria and Albert Museum. Jsme jakýmsi mediátorem mezi oběma zeměmi. Baví nás tvůrčí práce a kontakt s britským publikem. Neustále proto sledujeme, co se v Británii i v České republice děje a snažíme se vymýšlet inovativní témata i funkční spojení, která budou v zahraničí rezonovat a povedou k dlouhodobější spolupráci.

Na jakých projektech se České centrum v Londýně již podílelo?

České centrum Londýn (ČCL) ve Velké Británii působí již přes dvacet let, za tu dobu samozřejmě zorganizovalo tisíce akcí ve všech možných oborech – hudba, tanec, film, literatura, design, divadlo… Mezi nejvýraznější projekty patřily bezpochyby doprovodné akce okolo Olympijských her v roce 2012, kdy se ČCL zásadně podílelo na kulturním programu Českého olympijského domu. Tehdy se mimo jiné v Londýně představila celá řada českých umělců – legendou se pak stal klikovací autobus Davida Černého.

Měla jste při nástupu do Českého centra vytyčené cíle, kterých byste chtěla dosáhnout?

Já osobně jsem nastupovala do Českých center před třemi lety se skromným cílem dostat české umělce na kulturní mapu Londýna, zejména v oblasti scénických umění, výtvarného umění a módního designu. A nejen díky letošnímu vítězství na International Fashion  Showcase mohu říci, že na té mapě jsme. Je však důležité zdůraznit, že ČCL nepracuje jen v Londýně, máme partnery po celé Británii včetně Walesu a Skotska. Mezi naše nejúspěšnější projekty během mého působení určitě patří pravidelná organizace a podpora českých tanečních a divadelních souborů na Edinburgh Festival Fringe, největší světové přehlídce scénických umění. Za tři roky si české soubory odvezli z Edinburghu hned čtyři ceny Herald Angel a získali pozvání na desítky festivalů po celém světě. Velkou radost jsme měli také z retrospektivy Věry Chytilové v British Film Institute a následně ve dvaceti dalších městech po celé zemi. Krásné bylo také spolupracovat na sólo výstavě Evy Koťátkové v galerii Modern Art Oxford. A pro mne osobně je zcela nezapomenutelný zážitek vůbec první londýnský koncert české undergroundové legendy DG 307, který jsme pořádali u příležitosti 20. výročí sametové revoluce, a který nám zaštítil slavný dramatik Tom Stoppard. Byl to takový studený deštivý londýnský večer na konci listopadu, báli jsme se, že nikdo nepřijde, a nakonec se lidé nevešli dovnitř a před klubem stála celou noc fronta. Byl to úžasný večer se skvělou atmosférou, na kterou doteď lidé vzpomínají.

Jak vnímáte spolupráci s British Council na projektu International Fashion Showcase?

Pro České centrum je to již třetí ročník International Fashion Showcase. Za tu dobu se velmi dobře rozvinul i náš vztah s British Council. Víme, jak spolu komunikovat a lépe rozumíme tomu, co každá strana pro tento velký mezinárodní projekt dělá. Velmi si vážím nasazení kolegů s BC, kteří opravdu až s nečekaným zápalem každý rok umožňují mladým návrhářům z celého světa prezentovat svou tvorbu v Londýně v prestižním kontextu London Fashion Week. Zároveň vím, že British Council velmi oceňuje systematickou aktivitu Českého centra při podpoře nové české módy. Tento vzájemný respekt se s každým rokem práce prohlubuje a pomáhá nám konstruktivně vyřešit i ty různé produkční zádrhele, k nimž u projektů této velikosti prostě vždycky dojde.

Proč Last Fata Morgana?

Název vymyslel kurátor letošní výstavy Pavel Ivančic z pražské UMPRUM. Odkazuje k celkovému tématu letošní IFS, jímž je “utopie”. U-topos v řečtině znamená místo, které není nebo nemůže být. Je to místo nebo stav světa, po kterém toužíme, ke kterému směřujeme, ale přesto zůstává nedosažitelné. Ze své podstaty nemůže existovat. Podobně Fata Morgana je jakýsi přízrak či příslib zjevující se poutníkům v poušti nebo námořníkům na širém moři, která je může i svést ze správné cesty. Přeneseně třeba i přelud v podobě úspěchu na poli módního designu v zahraničí. Slovo „last“ jsme přidali, protože věříme, že v případě českých designerů už žádné přeludy nejsou potřeba. Nastal jejich čas a vítězství české přehlídky na IFS tomu napovídá.

Jak se snaží České centrum módu propagovat? Proč by měla mít móda významnou pozici v agendě ČC?

České centrum nemá vlastní prostory a pracujeme v poměrně malém týmu. V rámci propagace české módy se soustředíme zejména na každoroční výstavy v rámci IFS. Součástí těchto výstav jsou vždy i různá symposia nebo praktické workshopy. Podporujeme také jednotlivé designéry vybrané ať už přímo na London Fashion Week nebo doprovodné přehlídky jako On-Off, Fashion Scout, etc. Z mého pohledu jsou důležité i press tripy a kurátorské cesty, kdy vozíme britské odborníky do České republiky, aby se se zdejší scénou seznámili osobně. Móda je součást kreativních průmyslů, které si Česká centra vybrala jako jeden ze strategických bodů propagace české kultury, neboť odkazuje na skvělou českou tradici, generace neuvěřitelně úspěšných a talentovaných designerů a nabízí také možnost rozvíjení obchodních příležitostí. Zatímco české sklo, ale i svítidla a obecně produktový design už mají v Británii poměrně dobré jméno, módu zdejší scéna nezná. Proto jsem se na ni zaměřila.

Kteří čeští designéři již v Londýně vystavovali?

Už jich za ty tři roky byla slušná řada: Hana Frišonsová, Petra Ptáčková, Jana Mikešová, Pavel Berky, duo Awkward, Štěpán Růžička, Janka Prokić, Mirka Horká, Markéta Martišková, speciální přehlídku měl v Londýně i Jakub Polanka. Letos jsme se zaměřili na studenty UMPRUM: Filip Jakab, Antonín Šimon, Tereza Rosalie Kladošová, Sofya Samareva, Karolína Juříčková, Monika Krobová a Markéta Kratochvílová.

Jak je česká móda v zahraničí vnímána?

Čeští návrháři jsou výjimeční svou řemeslnou zručností, skvělou znalostí střihů a materiálů a originálním přístupem ke klasickým elementům oděvů. V tomto ohledu vyniká například práce Petry Ptáčkové.

Mohou čeští designéři konkurovat zavedeným světovým jménům? 

Konkurovat zavedeným módním domů je těžké už jen z hlediska obrovského marketingu, který za nimi stojí. Ale řady mladých českých designerů už si mezinárodně známá jména všimla- čeští návrháři pracují i pro značky typu Camper, Raf Simons, Meadham Kirchhoff, Steven Tai etc. Jakub Polanka například pracoval pro Hermés a Louis Vuitton. K příležitostem v zahraničí určitě velmi pomáhá i studium nebo stáže na zahraničních školách. A snad i v určité míře i pravidelná podpora Českých center.

Jak citovat tento článek?

NOVÁK, Šimon. Značka ČR aneb Česko v Londýně s Terezou Porybnou. Vojtěch MATĚNA, editor. In: Markething [online],  2015. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z http://www.markething.cz/cesko-v-londyne-s-terezou-porybnou