Facebook Twitter YouTube RSS Mail Instagram
Menu

Slušní lidé a svoboda mluvit i mlčet

      3. 6. 2018
Slušní lidé a svoboda mluvit i mlčet

Představení s obnaženými genitáliemi herců, českou vlajkou vytaženou z vagíny, s Ježíšem znásilňujícím muslimku a mučeným Syřanem, kterému je do úst nacpán prasečí rypák. To je inscenace Naše násilí a vaše násilí, uvedená na divadelním festivale v Brně. Ano, i takto vypadá svoboda uměleckého projevu. A bylo by to tak, i kdyby násilníkem byl prorok Mohamed nebo vaše máma.

Odbočka

Ricky Gervais ve svém stand-upu Humanity zesměšňuje závažnost alergie na oříšky. „Jak může někoho zabít to, že si někdo jiný v letadle pochutná na arašídech? Proč já nemůžu jíst oříšky, jen protože nějaká ženská možná umře?” ptá se sarkasticky.

Moje přirozená reakce? Fuck you, Ricky Gervais.

Když si někdo vedle mě dá arašídy, stáhne se mi hrdlo, nateče jazyk a k tomu se mi chce zvracet. Tento dokonalý triptych je tím horší, čím jsou arašídy blíž. Jako vážný potravinový alergik bych tedy Rickymu přála jeden takový pěkný střední záchvat bez nějakých větších následků.

No a tak je to na světě se vším. Naštve vás vždycky nejvíc to, co se vás osobně dotkne. Ale neznamená to, že si musíte ihned založit Ligu proti nealergickým monstrům nebo Společnost rasistických slušnohovad.

Úvod (přeskočte, pokud víte, o čem je řeč)

Hra Naše násilí a vaše násilí vyvolala na tuzemské poměry opravdu bouřlivou diskuzi o svobodě uměleckého projevu. Téměř 8 000 lidí podepsalo petici za zrušení inscenace. Na samotné představení do divadla poté dorazilo maskulinní hnutí Slušných lidí, neustále se modlící ženy nabádající diváky, aby se nedívali. Přišel i předseda Republikánské strany Miroslav Sládek. Nechyběli ani nadšení diváci, kteří se v afektu z absurdní situace přihlásili k nenávisti Božího syna. Takovou skupinu si bez použití Photoshopu lze jen těžko představit.

Slušní lidé v uniformních modrých tričkách poté vytvořili lidský řetěz, kterým chtěli zabránit divákům v pohledu na jeviště. Nasadili tak bizarní situaci absurdní korunu, kdy proti sobě na jevišti stáli nazí herci a hnutí Slušní lidé, jehož členové měli obnažené genitálie jen kousek od svých holých hlav. Obě skupiny samy sebe vnímaly jako bojovníky za své hodnoty, které jsou přece důležitější než ty druhé.

Zdroj: blesk.cz

Zdroj: ihned.cz

Inscenace v divadelních recenzích propadla, ale ona i její režisér získali publicitu, o které by si bez vyvolané bouře nevole mohli nechat jen zdát. Odpůrci by možná bývali udělali lépe, kdyby bez větších povyků nechali představení proběhnout. Už teď by se na něj zapomnělo.

A pointa?

Dle oficiálního popisku na stránkách Divadelního světa Brno bylo cílem hry začít diskuzi o evropské společnosti a její historické skleróze. „Jsme si vědomi, že naše bohatství závisí na tisícovkách mrtvých na Blízkém východě? Truchlíme kvůli obětem teroristických útoků v Paříži a Bruselu stejně jako kvůli těm, co zemřeli v Bagdádu nebo Kábulu?” uvádějí oficiální stránky.

Pokud ale hra měla nastolit takové otázky, nepovedlo se. Místo o tématu evropské kolonizační politiky minulých staletí hra vyvolala diskuzi o svobodě projevu a umělecké tvorby – svobodě tahat si na jevišti z vagíny národní symbol. Což sice může být také přínosné, ale na mrtvé v Bagdádu se v takové debatě rozhodně nedostane.

Někteří se nicméně domnívají, že se jedná jen o lacinou provokaci. V divadelní recenzi Vladimíra Mikulky stojí: „Fljićova inscenace byla přesně tak pitomá a snaživě provokativní, jak se dalo očekávat.

Ke kritikům patří například i markeťák Martin Jaroš. Sám ale varuje před jakoukoli cenzurou: „Zachovat svobodu umění mi přijde tak důležité, že kvůli tomu klidně překousnu i nějakou tu úchylnou opičárnu. Že něco bude perverzní, trapné nebo prvoplánové – OK, vydržíme to, jsme přece dospělí lidé. Když nás jedna úchylárna přiměje začít s cenzurou, přijdeme nakonec o mnohem víc”.

Hry se zastal i Miroslav Kalousek nebo kněz Tomáš Halík. Ten argumentuje hlubším významem díla, které upozorňuje na využívání náboženských symbolů k agresi ve světě. Naopak jeho církevní kolega Dominik Duka se postavil za odpůrce inscenace.

Křesťanské hodnoty?

Odpůrci hry se často odvolávají na křesťanské hodnoty, což je pojem podobně beztvarý jako „umění”. Důkazem toho budiž názorová rozpolcenost dvou církevních hodnostářů popsaná výše. A to jsme jen v malém českém církevním rybníčku.

Umíme ale rozeznat, co křesťanskou hodnotou není. S jistotou můžeme říct, že člověk, kterého přibili na kříž, protože chtěl, aby se k sobě lidi chovali aspoň trochu slušně, by určitě nesouhlasil s facebookovými komentáři některých slušných lidí, kteří jedním dechem vzývají křesťanské hodnoty a druhým volají po genocidě nebo posílají lidi do plynu. (A pokud si myslíte, že tohle srovnání je hloupost, protože Ježíš nezažil ani Myspace, natož Facebook, tak vězte, že Ježíš nezažil ani muslimku, kterou by mohl znásilnit, protože v jeho době islám ještě neexistoval.)

Obecně bychom Ježíšovo kázání mohli zjednodušit do pravidla – Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim, neboli, když bys sám nechtěl skončit zneužitý a v plynu, nepřej jiným obdobný osud.

Odvolávat se na křesťanské hodnoty a pak toužebně volat po zplynování a znásilnění nějakého člověka, je totiž větší oxymoron než mrtvé milenky cit.

Zdroj: Facebooková skupina Demokratická žumpa

Hnutí Slušní lidé podalo kvůli představení trestní oznámení s odůvodněním že „byl spáchán trestný čin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob,” což z úst extrémní skupiny oholených hlav působí obdobně absurdně jakoby se Adolf Hitler domáhal práva nosit jarmulku.

Není ale v pořádku házet signatáře petice, protestující křesťany a oholené pravičáky z posilovny do jednoho pytle. Umírněné protesty a petice jsou legální podobou politické nevole, samozřejmou a pochopitelnou součástí věcí veřejných. Plivání na herce a zabraňování divákům ve zhlédnutí divadla pomocí korpuletního lidského řetězce už v žádném případě pochopitelné a samozřejmé není.

 

Umění

Dalším argumentem je pak zvolání „Vždyť tohle do divadla nepatří, tohle přece není žádné umění” – Taková debata je ale ve výsledku dost zbytečná. O definici umění můžeme polemizovat, ale hranici nikdo z nás určit nedokáže. Uveďme příklad užití státní vlajky – kdy je to ještě umění?

Použijeme vlajku jako oltář – dobrá, to je umění.

Budeme se do vlajky oblékat – to je také v pořádku.

Budeme vlajku používat jako plachtu – i to je ještě přijatelné.

Budeme vlajku tahat z rodidel – no tak to ne, to už není umění, končíme u plachty, děkujeme.

Uchopení pojmu umění záleží na individuálním nastavení každého z nás. Na Zahradní slavnosti ve Stavovském divadle se po divácích hází toaletní papír. Festival v Karlových Varech každoročně vedle mnoha skvělých a hodnotných filmů uvádí i některá kontroverznější díla. Já si například pamatuji na půlnoční promítání japonského muzikálového softporna, kde cestou k záchraně života vodníka bylo zavedení anální perly a synchronizovaný tanec.

Když se nám nějaké umělecké vyjádření příčí, je často nejlepší variantou takovou věc odmítnout. Stejně jako například jídlo s koriandrem.

Představení s nahatými herci, znásilněním muslimky a vlajkovým porodem? Ne, děkuji, ale pokud si někdo chcete ten koriandr do salátu dát, nebudu vám bránit.

Šířením petice proti představení se sice signatáři nedopustili ničeho protiprávního ani špatného, ale nechtěně tak pomohli k reklamě představení Naše násilí a vaše násilí. Z celého programu divadelního festivalu se této hře zaručeně dostalo nejvíce pozornosti. Režiséra Olivera Frljiće označují organizátoři festivalu jako  „jednoho z mezinárodně nejvíce uznávaných režisérů současnosti”. V tuzemsku ale vešel ve známost až se skandálem, jeho stránka na Wikipedii vznikla až 29. 5. 2018.

 

A co kdyby byl znásilňovatelem prorok?

Další municí kritiků jsou argumenty typu : „A co kdyby to byl Mohamed? Co kdyby představení bylo v Saudské Arábii? To by herce postříleli.”

Ano, na tom něco je. Do křesťanství je možné si v Evropě kopnout v bezpečné kopačce liberalismu. Zkusit něco takového s islámem v muslimské zemi by bylo mnohem odvážnějším kopem bosou nohou do naštvaného ježka. Nic z toho však ve skutečnosti není pádným argumentem proti takovému představení v tuzemsku. Na České republice je krásné právě to, že lidskoprávní hodnoty svobody projevu stojí nad všemi ostatními.

Aneb jak možná říká Voltaire: Nesouhlasím s tím na jevišti předstíraně znásilňovat muslimku, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.

Jak citovat tento článek?

SYSLOVÁ, Kateřina. Slušní lidé a svoboda mluvit i mlčet . Markething.cz [online]. Michal Režný, editor. 2018. Dostupné z: http://markething.cz/slusni-lide-divadlo

Zdroje:

http://www.divadelnisvet.cz/cs/nase-nasili-a-vase-nasili

https://nadivadlo.blogspot.com/2018/05/mikulka-skandalni-predstaveni-nase.html?spref=fb

https://domaci.ihned.cz/c1-66151360-kraj-chce-kvuli-kontroverznim-hram-zkratit-dotaci-na-brnensky-divadelni-festival-politikum-se-nelibi-znasilneni-muslimky-ani-pokaceni-krize

http://www.blesk.cz/clanek/regiony-brno-brno-zpravy/545879/slovinsti-herci-kteri-nechavaji-jezise-znasilnovat-si-stezuji-na-ceskou-policii-nezabranila-nasili.html

https://vltava.rozhlas.cz/demonstrace-rozhorceni-a-piskot-festival-divadelni-svet-brno-uvedl-kontroverzni-7229401

http://www.christnet.eu/zpravy/29137/halik_i_svate_symboly_nabozenstvi_se_zneuzivaji_k_rozdmychavani_nenavisti_jednech_proti_druhym.url

https://www.lidovky.cz/dalo-se-cekat-ze-se-na-tom-prizivi-nackove-mini-o-provokujici-hre-s-jezisem-halik-g06-/zpravy-domov.aspx?c=A180529_102129_ln_domov_jho

Absolvovala bakalářský obor Marketingová komunikace a PR na IKSŽ FSV UK. Zajímá se o komiksy, filmy, festivaly a další nedůležité popkulturní věci.