Facebook Twitter YouTube RSS Mail Instagram
Menu

Proč (ne)věřit politickým průzkumům?

      27. 1. 2018
Proč (ne)věřit politickým průzkumům?

Češi právě rozhodují v teprve druhé přímé volbě o novém prezidentovi. Předvolební průzkumy přitom hlásí vyrovnaný stav a většina expertů se shoduje na tom, že klíčovou roli bude hrát volební účast. Jak je to ale s věrohodností těchto průzkumů doopravdy a měli bychom jim vůbec věřit?

V minulých prezidentských volbách se nakonec překvapivě dostal do druhého kola kníže Karel Schwarzenberg. V těch nynějších byl pro změnu překvapením mladý Marek Hilšer. V nedávných volbách do Poslanecké sněmovny se nečekaně vysoko umístili Piráti, zatímco ČSSD oproti předvolebním modelům výrazně propadla. Podobné odchylky se však nedějí jen u nás. V Izraeli průzkumy v roce 2015 podcenily moc premiéra Benjamina Netanyahu a v prezidentských volbách v USA minulý rok zase nakonec zvítězil Donald Trump nad favorizovanou Hillary Clinton. Jednotlivé průzkumy v různých státech se sice nedají jen tak jednoduše porovnávat, na vině ale mohou být často podobné faktory, protože si výzkumné agentury do jisté míry sdílí své know-how.

Hillary Clinton vs. Donald Trump Zdroj: redakce

Předvolební průzkumy v Čechách

V českém prostředí, na rozdíl od USA a západních států, nemají svobodné předvolební průzkumy dlouhou tradici. Ostatně před rokem 1989 toho ani nebylo moc co předpovídat. Na českém trhu se tak až po Sametové revoluci začíná pohybovat několik agentur jako Median, STEM/MARK a další, které pravidelně informují o předvolebních náladách voličů. Kvůli krátké historii výzkumů veřejného mínění se ale metodiky jednotlivých agentur i jejich volební modely, podle kterých zhodnocují data a předpovídají výsledky, stále pozměňují.

Názory na to, jak moc se průzkumům dá věřit, se rozcházejí. V současnosti představuje velmi ožehavé téma jejich objektivita, protože některé z agentur pracují jak pro veřejný mediální sektor, tak pro jednotlivé strany. V takovém případě hrozí, že nebudou sloužit jako nezávislý zdroj informací o stavu politiky, ale stanou se součástí politického boje. To se především váže na jejich možné zneužití a manipulování výsledků samotnými stranami (např. technikou push poll). Proto by se volič mohl oprávněně ptát, jestli má vůbec takovým průzkumům věřit. Agentury by tak měly informovat veřejnost o svých postupech, aby se vyhnuly obvinění z předpojatosti. Volič si jimi ale stejně nemůže být na 100 % jistý, protože se i přesto najdou hluchá místa. Mimo tyto negativní postoje jsou však i tací, kteří by byli naopak rádi, kdyby se průzkumy staly ještě rozšířenější a přímá vůle lidu měla v politice rozhodující vliv, podobně jako u myšlenky přímé demokracie.

Harry Truman těsně po zvolení prezidentem drží v ruce noviny předpovídající jeho prohru. Fotografie se stala jednou z nejznámějších důkazů nepřesnosti předvolebních průzkumů. Zdroj: Wikipedia.com

(Ne)omylnost průzkumů

Co agentura, to jiný způsob sběru dat a jiný volební model. Ještě před několika lety u nás většina výzkumníků sázela na metodu osobních rozhovorů, dnes ale můžeme nalézt i takové, které preferují telefonické dotazování (viz např. průzkumy pro ČT). To ale může vést k problémům s přesností výzkumu. Stále totiž stoupá počet lidí, kteří telefonické hovory odmítají, což nakonec ovlivňuje dotazovaný vzorek. Někdejší prezident Americké asociace pro výzkum veřejného mínění Cliff Zukin ve svém komentáři pro New York Times popisuje, že se tento problém odráží také v nákladech na jednotlivé průzkumy a klesá tak jejich přesnost a efektivita. Mimo jiné také upozorňuje na to, že se rozpadají stará paradigmata v rámci výzkumů veřejného mínění a nové metody zjišťování dat se teprve vyvíjejí. Proto bychom měli být při jejich hodnocení obezřetní.

Telefonické dotazování však skýtá také nezanedbatelnou výhodu v dnešním rychle se měnícím mediálním světě. Na rozdíl od klasického face-to-face dotazování, které probíhá často i celý měsíc, je to telefonické znatelně rychlejší. Výsledky tak nezaspí v čase a modely jsou schopné zachytit změny rychleji a s větší přesností.

Velkým možným přešlapem agentur je i špatný výběr vzorku dotazovaných, který může nakonec výsledky zkreslit. Proto se k předvolebním průzkumům (zatím) nevyužívají například internetové dotazníky, které mohou oslovit jen tu část voličů, která disponuje připojením k internetu. Ty se tak obecně nepovažují za dostatečně reprezentativní. Svou roli mohou také sehrát odchylky ve vyhodnocování dat, které se ne vždy dají statisticky určit a média je často zapomínají uvádět.

Poslední předvolební průzkum pro ČT.
Zdroj: ČT

Na vině může být také samotná mediální kampaň kandidáta. Ti, kteří vedou silnou předvolební kampaň mají totiž obyčejně lepší výsledky v předvolebních průzkumech, než nakonec v reálných volbách. Takovým příkladem by mohl být Mirek Topolánek, který před prvním kolem oblepil billboardy celou republiku, nebo Michal Horáček, který i přes masivní kampaň letos dostal výrazně méně, než mu předpovídaly průzkumy. Další důležitý faktor představují samotná média, která nezřídka chybně interpretují výsledky průzkumů. Přitom mohou stranám nebo kandidátům potenciálně uškodit. To zažila například KDU-ČSL v roce 2006, kdy média informovala o poklesu jejích preferencí pod 5% hranici, což jí zřejmě způsobilo citelný odliv voličů. Mimo to, media často dávají prostor těm stranám, které mají podle průzkumů šanci dosáhnout právě této 5% hranice. Pro média i voliče je navíc často lákavá už jen změna v preferencích jednotlivých aktérů, kteří tak získávají mediální pozornost.

Ukázka ze simulátoru druhého kola prezidentské volby.
Zdroj: idnes.cz

Jeden z nejdůležitějších důvodů však u nás zůstává zakotvený v legislativě, a to, že poslední volební průzkumy mohou být zveřejněny tři dny před zahájením voleb. Průzkumy tak nemohou zachytit přelévání nerozhodnutých voličů a jejich rozhodnutí několik dní nebo dokonce hodin před volbami. Tuto skupinu přitom tvoří nejméně jedna pětina všech voličů. Proto je tak klíčové, jak velká bude nakonec volební účast a jak dopadnou předvolební debaty, nebo zda se tito lidé vůbec rozhodnou k volbám přijít.

A proč jsou i přesto důležité?

I přes teoretickou (ne)omylnost dat musíme mít na paměti, že nakonec o všem stejně rozhodujeme my jako voliči za plentou. Předvolební průzkumy můžou mít psychologický efekt při zvažování různých variant nebo toho, jestli vůbec k volbám jít. U voleb do Poslanecké sněmovny hraje významnou roli také už zmíněná 5% klauzule, kterou musejí strany překonat. Akademici se ale shodují na tom, že nelze přesně odhadnout, jestli voliče výsledek jejich favorita v průzkumu spíš odradí, nebo nabudí. Výsledky těchto průzkumů se navíc do médií dostávají se značným zpožděním, tudíž nemohou odrážet například změny vyvolané posledními předvolebními debatami. Stejně nám ale můžou pomoct utvořit si obrázek o stávající situaci. V každém případě bychom ale měli být obezřetní a nevěřit každému předvolebnímu průzkumu, stejně jako nevěříme každému internetovému médiu. Nakonec je ale na nás, jestli budeme volit strategicky, nebo srdíčkem. Finální výsledek stejně je (a snad i vždy bude) tak trochu zastřen tajemstvím a ovlivnit ho můžeme jen my sami.

 

Jak citovat tento článek?

FLÉGLOVÁ Radka. Proč (ne)věřit politickým průzkumům?. Filip HANKA, editor. In: Markething [online], 2018 [cit. 2018-1-27].  ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://markething.cz/proc-neverit-politickym-pruzkumum

Zdroje

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2368789-posledni-pruzkum-pred-volbami-mirne-favorizuje-drahose-desetina-volicu-stale-vaha

https://www.nytimes.com/2015/06/21/opinion/sunday/whats-the-matter-with-polling.html

https://www.newyorker.com/news/john-cassidy/opinion-polls-matter-even-when-theyre-wrong

http://reason.com/archives/2016/01/14/why-polls-dont-work

https://www.aktualne.cz/wiki/politika/prezidentske-volby-cr-2013/r~i:wiki:3300/?redirected=1516971107

https://volby.idnes.cz/rozhodnete-volby.aspx

https://learnandteachstatistics.wordpress.com/2017/09/18/political-polls/

https://www.theguardian.com/commentisfree/2016/nov/09/polls-wrong-donald-trump-election

http://www.bbc.com/news/uk-politics-38402133

http://www.telegraph.co.uk/news/2016/11/09/how-wrong-were-the-polls-in-predicting-the-us-election/

https://volby.idnes.cz/simulator-prezident-volby-druhe-kolo-d8q-/prezidentske-volby-2018.aspx?c=A180122_112916_prezidentske-volby-2018_skr

https://echo24.cz/a/pbbj9/prezidentske-volby-2013-kolik-pruzkumy-slibovaly-zemanovi-a-proc-nevyhral-fischer

CHÁBOVÁ, Kristýna, 2011. Komparace metodických přístupů předvolebních průzkumů používaných v ČR. Praha [cit. 2017-05-02]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra sociologie. Vedoucí práce Ing. Petra Průšová.

 

Absolventka Marketingové komunikace a PR na FSV UK. Zajímá se snad o všechno, psala bakalářku o pornu, ale nejvíc jí baví umění a videohry.