Facebook Twitter YouTube RSS Mail Instagram
Menu

Praha, kamera, akce! Jsme zase filmařskou velmocí?

      2. 5. 2018
Praha, kamera, akce! Jsme zase filmařskou velmocí?

Koukali jste někdy v poslední době na film a přišlo vám místo, kde se film odehrával, povědomé? Nebo jste jej dokonce s jistotou poznali, přestože scénář tvrdil, že se nacházíte jinde? Zrak vás nešálí. Praha se po relativně nedávném propadu pomalu, ale jistě vrací mezi oblíbené lokality zahraničních produkcí.

Všechno začalo pádem železné opony, jelikož do té doby u nás až na překvapivé výjimky, jako je americký snímek Operace Daybreak o atentátu na Heydricha, nikdo ze západu netočil. Další výjimku dostal v 80. letech Miloš Forman a jeho Amadeus, který se ale natáčel pod přísným drobnohledem a Formanovi málem neprošlo natáčet v Invalidovně, kde v té době sídlilo StB. Místo Vídně si Forman i pro premiéru Figarovy svatby vybral Stavovské divadlo, které je s Mozartem také historicky spjaté, jelikož tu uvedl svého Dona Giovanniho.

Již na začátku 90. let se u nás natočilo pár menších filmů, ale opravdový zlom pro Prahu přišel s prvním Mission: Impossible režiséra Briana de Palmy. Ve velkém byly využity známé (a filmově neokoukané) památky, například na Staroměstském náměstí se točila exploze akvária, Tom Cruise skákal v noci z Karlova mostu, kvůli čemuž byla nasvícena řeka v délce dvou kilometrů. A jak už nyní víme, Mission: Impossible tehdy slavilo světový úspěch a započalo slavnou franšízu. (Ta se sem ještě vrátila po necelých 15 letech, kdy si Praha zahrála Moskvu a Budapešť v Mission Impossible: Ghost Protocol).

Mission: Impossible bylo snímkem, který Praze zajistil filmařskou reputaci (zdroj: thecinespader.blogspotcz)

Po úspěchu Mission: Impossible se tedy v Hollywoodu celkem rozkřiklo, že se v Česku dají poměrně levně natočit vysokorozpočtové filmy, a ještě k tomu využít tuzemský talent, který byl znám díky jménům jako Forman či Švankmajer. Nutno ale podotknout, že přestože tyto filmy sypaly do české pokladničky, už ji nijak dále nepropagovaly, ve všech totiž Praha pouze dublovala za jiná města. Zahrála si například Paříž v Bídnících s Liamem Neesonem a Umou Thurman, kdy pro člověka, který Prahu zná šlo o celkem bolestivý pohled. Pravdu tu okamžitě prozrazuje palčivě nepovedené dodání katedrály Notre Dame za střechy Pražského hradu.

V britských Bídnících si Praha zahrála Paříž, montáž Notre Dame za Pražský hrad se ale zrovna dvakrát nezdařila (zdroj: mcgeesghosttours.com)

A právě tito Bídníci přinesli Praze řadu rolí, za kterou by se nemusela stydět kdejaká herečka. Z evropských měst si zahrála třeba Kodaň v Princ a já, Zurich v Agent bez minulosti s Mattem Damonem, Transylvánii ve Van Helsingovi, několikrát Londýn například v Z pekla, kde Johnny Depp pátrá po Jacku Rozparovači. A v Praze převlečené za Moskvu se natáčel i komiksový Hellboy, převážně na Vítkově, který se proměnil v Ústav pro výzkum paranormálních jevů. Prahu a jiné lokality v České republice pak využila například také fantasy série Letopisy Narnie nebo Edith Piaf s Marion Cottilard.

Na Vítkově sídlil dokonce americký super hrdina Hellboy (zdroj: thecinespader.blogspot.cz)

S tímto výčtem by se dalo pokračovat do nekonečna, ovšem před rokem 2010 začal neustávající zájem o Prahu upadat. Filmaři se začali přesouvat více na východ, kde bylo ještě levněji než u nás. Novým hot spotem pro filmaře se stalo Rumunsko a Maďarsko, která aktivně podporovaly jejich příliv a vypláceli jim zpětně částku lokálně utracených peněz. K těmto zemím se přidalo také exotičtější Chorvatsko, které proslavily nasnímané scenérie ze Hra o trůny. (V poslední době se v Chorvatsku točí například pokračování Mamma Mia a 25. James Bond)

Česká vláda a Státní fond kinematografie začali tvořit tzv. filmové pobídky, které znamenají návrat 20 % všech nákladů při natáčení v České republice. Filmaři musí splnit minimální útratu za české zboží a služby, což u průměrného celovečerního snímku činí 15 milionů korun. Pro větší hollywoodské produkce to tedy není žádná „pálka“. Veřejná prostranství se většinou platí po metru čtverečním a například za denní natáčení na Karlově mostě zaplatíte 250 000 korun, za Staroměstské náměstí 90 000 korun, což je oproti natáčení v západních velkoměstech s rozsáhlejšími restrikcemi minimální cena.

Efekt těchto pobídek byl prakticky okamžitý, brzy se u nás natočilo zmíněné pokračování Mission Impossible, třetí francouzští Návštěvníci s Gerardem Depardieu, thriller Dítě číslo 44 nebo seriál Borgiové, který kompletně využíval Barrandovská studia.

Jako velmi pragmatický krok se ale ukázalo nalákání čínských filmařů, jejichž příběh se dokonce odehrával v Praze a dělal jí ve své domovině slušné promo. Herečka Jinglei Xu si tu zrežírovala romantické drama Jen my víme kde o čínské studentce, která v Praze pátrá po stopách její babičky a zamiluje se do slavného hudebníka. Snímek v Číně za tři dny od premiéry vidělo milion diváků a jeho webové stránky navštívily celkem 2 miliardy lidí. Další rok do Česka přijelo o 200 000 turistů z Číny více než byl průměr minulých let, dost možná i díky tomuto filmu.

Kouzlu stověžaté Prahy již propadli i čínští filmaři (zdroj 1905.com)

V současné době se u nás sice netočí takové velkofilmy, jakými byly právě Mission Impossible a Narnie, ale Česku se přeci jen proti východním státům podařilo obhájit svou pozici. Za rok 2016 řešilo město Praha přes 500 tuzemských i zahraničních žádostí o natáčení, z nichž bylo nuceno odmítnout pouze 30 % a Praze se tak podařilo dostat do kin Prahu, která ve filmu nedublovala žádné město. Naposledy třeba ve filmu Anthropoid o Kubišovi a Gabčíkovi. Kouzlu Prahy dokonce vloni podlehl Apple, který tu natočil svou zimní zasněženou a lehce kýčovitou reklamu, kterou si můžete pustit níže.

A budoucnost nevypadá pro filmovou Prahu o nic hůře, brzy ji uvidíte například v komedii Špión, který mi dal kopačky s Milou Kunis, The Death and Life of John F. Donovan od vyzdvihovaného quebeckého režiséra Xaviera Dolana nebo v dramatu Ophelia, který vypráví slavný Shakespearův příběh z ženského pohledu Ofélie v podání Daisy Ridley.

 

Jak citovat tento článek?

VOHRALÍK, Jan. Praha, kamera, klapka! Jsme zase filmařskou velmocí? Ondřej KOLEK, editor. In: Markething [online], 2018 [cit. 2018-05-02].  ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://markething.cz/praha-kamera-akce

Zdroje:

https://www.euro.cz/praha/praha-laka-filmare-rozdeli-mezi-ne-miliony-1305139

http://www.rozhlas.cz/regina/prahoukrizemkrazem/_zprava/1458906

https://www.praguecitytourism.cz/file/edee/2016/05/filming-in-prague-instructions.pdf

http://fondkinematografie.cz/filmove-pobidky/

http://www.mcgeesghosttours.com

https://www.prague.eu/en/articles/prague-in-films-10534

Student prvního ročníku MKPR, překladatel titulků pro ČSFD. Nadšenec do filmů i seriálů všeho druhu a v budoucnu snad i cestovatel.

Další články od autora