Facebook Twitter YouTube RSS Mail Instagram
Menu

Nouvelle Prague. Z lásky k hudebnímu průmyslu

      12. 11. 2014
Nouvelle Prague. Z lásky k hudebnímu průmyslu

Definovat současná úskalí hudebního průmyslu a společnými silami je řešit bylo hlavní myšlenkou hudební konference Nouvelle Prague, která se ve dnech 7. a 8. listopadu konala v budově smíchovského pivovaru Staropramen. Největší konference svého druhu v České republice hostila nejdůležitější osobnosti české hudební branže a přivítala i světová jména hudebního byznysu. A jelikož se téma častokrát točilo kolem otázek marketingu a PR, my jsme tam nemohli chybět. 

Nouvelle Prague je unikátní v tom, že se v Česku jedná o jediné setkání profesionálů z hudební branže. Pobavit se mezi sebou mohou největší osobnosti českého hudebního zákulisí, ale i menší začínající promotéři, i z řad studentů. Navíc je to všechno okořeněné účastí zahraničních hostů světového formátu. Ze všech diskuzí, pokrývajících snad všechna relevantní témata, zmíníme ty, které pro nás byly marketingově nejzajímavější.

Jak se financuje hudba?

Jedním z diskutovaných témat bylo financování hudebních a kulturních akcí. V tomto panelu se posluchači mohli dozvědět, že velké firmy sice dávají peníze na kulturní projekty jako součást jakéhosi CSR, ale že za tím chtějí vidět konkrétní výsledky. Těmi konkrétními výsledky však nemyslí pouze mediální plochy (umístění loga na plakátech akce), či ukazování co největšího množství log v místě konání. Zbyněk Kovář, ze společnosti Staropramen, řekl, že jejich cílem je „vytvořit prostor pro šíření příběhu jejich značky“.

Velká pozornost se točila kolem Pavla Eichlera z crowdfundingové platformy Hithit. Crowdfunding je stále mladé odvětví, ale pro provozovatele hudebních akcí se stává vítaným zpestřením. „Úloha Hithitu nastupuje zejména ve chvíli, kdy se k vám komerční sponzoři otočí zády,“ tvrdil Pavel Eichler. „Crowdfunding pořadatelům akce dovoluje nanečisto si vyzkoušet, jestli bude například zájem o dražší zahraniční jméno, nebo umožní festivalu nákup většího množství toalet.“

Stejně jako loni se debata stočila na úskalí toho, že v Česku pořadatelé festivalu platí poplatky městu, kde se festival pořádá, kdežto například v Rakousku města hudební festivaly na svém území podporují. Dalším opakovaným tématem bylo, že v České republice neexistuje hudební exportní kancelář. Tedy jakási obdoba, či možná jen odnož společnosti Czech Trade, která by se zabývala vývozem nehmotných věcí – v tomto ohledu hudby.

Podobné exportní kanceláře existují ve většině vyspělých zemí a mezi jejich aktivity patří zejména příprava živné půdy v zahraničí pro případné turné nadějné kapely, která má šanci zahraničí uspět. Tyto exportní kanceláře se starají o PR, o zajišťování klubu a často umělcům také proplácejí cestovné. U skandinávských zemí dokonce bývá zvykem, že obchodně diplomatické zahraniční mise tamních vlád bývají ozvláštněné vystoupeními talentovaných interpretů.

Zbyněk Kovář a Tomáš Kolář. Tito lidé mají na starosti sponzorské aktivity ve Staropramenu a České spořitelně

Zbyněk Kovář a Tomáš Kolář. Tito lidé mají na starosti sponzorské aktivity ve Staropramenu a České spořitelně

Co je účelem hudby v rádiích?

Zajímavá byla debata o hudbě v médiích, konkrétně hlavně v rádiích. Pozváni byli zástupci natolik rozdílných stanic, jako jsou Evropa 2, ČRo 1 Radiožurnál a Radio 1.

Jitka Fürst z Evropy 2 nám řekla, že se snaží hrát ty největší hity pro mladé posluchače a hlavními určujícími faktory jsou úspěch daného interpreta v zahraničí a počet zhlédnutí na YouTube. Na otázku, jak nasazují do éteru české umělce odpověděla, že jich mají méně i proto, že nemají ověřeno, zda-li jejich písně budou úspěšné. „Česká produkce není tak kvalitní, ale když už se nějaký český hit najde, tak ho hrajeme do zblbnutí, třeba pět měsíců, dokud se vlastně lidem nepřestane líbit.“ Aspoň již víme, proč je podpora mladých českých hudebníků natolik tristní.

Petr Král, hudební dramaturg Radiožurnálu, vysvětloval, že úlohou ČRo je zejména informovat o veřejném dění, a že hudbu vnímá jako podpůrný prostředek, aby lidé tuto stanici poslouchali. Nesnaží se edukovat posluchače v otázkách hudebního vkusu. Jejich cílem je stát se hlavním rádiem ve věkové skupině 35+ a tomu odpovídá i jejich programová skladba, kterou si ověřují marketingovými výzkumy. Je ovšem pravda, že ČRo 1 ve srovnání například s britskou BBC působí poněkud ustrnule. BBC sice také hraje staré a zavedené interprety jako U2 nebo Paul McCartney, ale hraje písně z jejich nových desek. Když to srovnáme s podílem současné hudby na ČRo (30 % písní s datem vydání po roce 2000) působí to dojmem jako z jiné planety. Holt jsou mezi průměrným českým a průměrným britským posluchačem stále ohromné rozdíly.

To Petr Urban z Rádia 1 se jen celou dobu usmíval a na závěr řekl, že je rád, že u něj v rádiu nemusí dělat žádné výzkumy co se komu líbí. Jako jediný zastupoval médium, které se snaží posluchače i trochu vzdělávat a podporovat tím i nemainstreamovou hudbu a začínající umělce.

Na otázku, zda-li zástupci rádií vidí konkurenci v internetových rádiích a Spotify, všichni odpověděli že ne. Zástupci Evropy 2 a Radiožurnálu se shodli na tom, že jejich posluchači jsou většinou líní si sestavovat si playlisty sami a, že stejně většinou chtějí poslouchat to, co jim je z rádií servírováno. Petr Urban za Radio 1 zase řekl, že jeho stanice je schopná z té neuvěřitelně velké džungle dnešní hudby něco vybrat a posluchač, který chce objevit něco nového, se nemusí prohrabávat množstvím balastu.

Začarovaný kruh festivalového sponzoringu

Z marketingového pohledu nejzajímavější informací z panelu od festivalech bylo zjištění, že zatímco zahraniční festivaly mají největší příjmy ze vstupného (kolem 70 % příjmů u Szigetu v Maďarsku a u Optimus Alive v Portugalsku), tak české a slovenské festivaly žijí zejména ze sponzoringu. Festivaly Pohoda a Colours of Ostrava mají téměř 50 % příjmů ve formě sponzorských darů a pouze něco přes 35 % z prodeje lístků. Zbytek tvoří prodej jídla a pití a merchandising.

Zlata Holušová a Michal Kaščák. Ředitelé Colours of Ostrava a Pohody

Zlata Holušová a Michal Kaščák. Ředitelé Colours of Ostrava a Pohody

Je to způsobeno tím, že české (a slovenské) publikum není ochotné si za festival připlatit. Pro srovnání, festival Colours of Ostrava stál i s kempovným přibližně 2000 Kč, maďarský Sziget byl za 5700. Tento trend má však za důsledek, že provozovatelé festivalů dají takové množství vstupenek sponzorům a partnerům, že „třetina kapacity je rozdaná a do předprodeje jde méně a méně lístků,“ jak v nadsázce řekla Zlata Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava.

K čemu dnes interpret potřebuje label

V posledním panelu, který věnoval současné roli hudebního labelu byl nejzajímavějším hostem Robert Horsfall, z britského nezávislého labelu Sound Advice. Protože dnes už hlavní zdroj příjmů kapely není z prodeje hudby, nýbrž z koncertování, změnila se i úloha hudebního vydavatelství a mnoho kapel se bez něj dokonce obejde a dělají si všechno svépomocí. Robert Horsfall však řekl, že label má stále svoje místo, a že začínajícím umělcům DIY přístup nedoporučuje. Pokud se kapela upíše i třeba nějakému menšímu indie labelu, dokáže tím prý mnoho získat.

Label dokáže začínající kapele pomoci s PR, s managementem, s distribucí a předává jí mnoho zkušeností. Navíc labely již mají vypracované mnohé kontakty. Nezávislé labely dnes v PR využívají i to, čemu se v marketingu říká Long tail. Tj. že nesměřují PR aktivity k největším médiím, ale využívají nová média: blogy, sociální sítě, Soundcloud či Spotify aby se dostaly k co největšímu počtu relevantních lidí.

Na otázku co si myslí o tom co udělala Vypsaná fiXa, když jako již zavedená kapela opustila label a založila si vlastní, Robert Horsfall odpověděl, že v takovém případě je DIY přístup opodstatněný a kapele může opravdu pomoci ušetřit peníze a nemusí řešit otázku komu připadnou autorská práva.

john robb je borec

Již loňský ročník hudební konference byl příslibem, že se s českou hudebně byznysovou scénou možná něco začne dít. Letošní ročník ukázal, že už se opravdu něco děje. Na Nouvelle Prague se sešly téměř všechny významné osobnosti českého hudebního průmyslu – nehledě na to, jak moc si konkurují – aby společně českou scénu posunuly dál. Podobná akce v Česku chyběla a Nouvelle Prague má nakročeno k tomu, stát se tradiční, velmi významnou hudební akcí pro odbornou veřejnost. Navíc to není akce jen pro tu nejvyšší smetánku. Pro začínající promotéry, manažery i talentované kapely se jedná o místo odkud si mohou odnést velké množství užitečných informací.

Jediné, co můžeme organizátorům akce vytknout, je překroucení jména našeho serveru.

Jediné, co můžeme organizátorům akce vytknout, je překroucení jména našeho serveru. 

P.S.: Věděli jste, že na Glastonbury je povoleno brát si do areálu vlastní jídlo a pití? To máte tak, když veškeré lístky prodáte během 24 minut, aniž byste měli oznámeno jméno jediného vystupujícího a pokryje vám to veškeré náklady. Holt jiná liga.

Zdroje:

Zdroj náhledového obrázku: Pavla Ortová. https://www.facebook.com/media/set/?set=a.738941336198070.1073741854.479670005458539&type=3

https://www.facebook.com/pavlaortova.photographer?fref=ts

Jak citovat tento článek:

DOSTÁL, Jaroslav. Nouvelle Prague: Z lásky k hudebnímu průmyslu .Markething [online]. 12. listopadu 2014 [cit.2014-11-12]. Dostupné z: http://www.markething.cz/nouvelle-prague-z-lasky-k-hudebnimu-prumyslu

Student druhého ročníku Marketingové komunikace a PR na FSV UK. Zajímá se o média, propagandu a marketing hudebního průmyslu. Ve volném čase se věnuje hudbě a cestování do vzdálených krajin.