Markething.czMarkething

menu

zavřít

Mýty jsou všude kolem nás. Proč je tak těžké s nimi bojovat?

Autor článku

Studentka MKPR, která miluje knížky všeho druhu, svojí malou urban jungle a ráda tráví čas v muzeích a divadlech.

13. října 2019

Mýty, hoaxy, nepravdy, falešná obvinění. Ať už lživé či zavádějící informace nazveme jakkoliv, objevují se čím dál častěji a mohou se stát (nebo už se staly) nebezpečným problémem. Jakmile se jednou rozšíří, je velmi těžké je znovu dostat pod kontrolu. Proč tomu tak je a jak při vyvracování postupovat účinněji?

Jak jsme vyvraceli zdravotnické mýty

V rámci předmětu Marketing neziskových organizací na Univerzitě Karlově jsme se zaměřili na rostoucí problematiku život ohrožujících mýtů v oblasti zdravotnictví. Kromě jejich výčtu jsme také hledali příčiny jejich šíření a utvrzování mezi širokou veřejností a zkoumali jsme postup obou stran – těch, kteří mýty šíří, i těch, kteří se tomu snaží zabránit

Při zpracovávání tématu o neustále narůstajícím počtu mýtů jsme se v první řadě snažili obsáhnout co největší spektrum těchto dezinformací. Po rozsáhlé rešerši jsme získali data z oblastí fyzických a psychických onemocnění i běžných lékařských zákroků jako je třeba vakcinace. Postupně jsme začali přepisovat, vysvětlovat, hledat důvěryhodné zdroje a především vyvracet mýty.

Práce na vymycování zdravotnických dezinformací bude v následujících měsících dále pokračovat a následně zveřejněna pro veřejnost. Už nyní jsme ale připravili souhrn tipů, jak mýty vyvracet efektivně.

1. Mě se to netýká

V poslední době nastal opravdový boom přednášek, seminářů, knih a dalších věcí týkajících se kritického myšlení. To je nyní označováno za jednu z nejdůležitějších dovedností, které bude člověk v následujících letech potřebovat. Právě kritické myšlení má být lékem na všechny problémy týkající se mýtů a nepravdivých informací šířících se médii. Má to ale jeden podstatný háček. Aby se člověk přihlásil na některý ze seminářů nebo si přečetl některou z knih, musí si uvědomovat, že jeho schopnost kriticky myslet potřebuje další rozvoj. Pokud člověk dokáže zaujmout kritický postoj k vlastní schopnosti kriticky myslet, zřejmě už nebude z těch, kteří zmíněné knihy a semináře potřebují nejvíce.

Samozřejmě jsou tady i tací, kteří se rozhodli proti mýtům aktivně bojovat. Paradoxně některé pokusy vyvracet mýty přispívají k jejich šíření a utvrzování. Konkrétně takové pokusy, které zanedbávají základní poznatky psychologie a behaviorální ekonomie o tom, jak lidé zpracovávají nové informace a jak moc jsou ochotni upravit či změnit svůj současný názor

2. Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly

Nejčastějším problémem, se kterým se při vyvracení mýtů můžeme setkat, je zmínění samotného mýtu. Pokud někdo mýtus zmíní, ať už je to profesionál v dané oblasti či zpravodajský portál, přispěje tak k tomu, že se daný mýtus ještě více vryje do paměti čtenáře. Titulek článku je často jediným způsobem, jak přimět potencionálního čtenáře zbystřit. Senzační tvrzení se pro autora článku nebo reportáže stává nástrojem, jak v přehršli informací a ostatních médií získat čtenářovu pozornost pro sebe. To, že bývá napsán výraznou barvou a písmem, které ho vizuálně oddělí od zbytku článku, ještě více zvyšuje pravděpodobnost, že to bude to jediné, co si čtenář z celého článku zapamatuje.

3. Titulek nestačí

Během práce na našem projektu jsme také přišli na to, že pokud určitý mýtus vložíte do internetového vyhledávače, najdete spoustu titulků a článků i z důvěryhodných zdrojů. Na to, abyste zjistili, že se daný článek snaží ve skutečnosti zmíněný mýtus vyvrátit, ho ale musíte přečíst až do konce. Ne všichni si najdou čas na rozklikávání a čtení článků, po přečtení náhledu považují informaci za potvrzenou. Z těchto důvodů je nezmiňování lživých informací opravdu klíčové. 

4. Pozor na příliš vědy

Zmínění mýtu není to jediné, co působí problémy. Ve snaze bojovat proti mýtům ověřenými fakty pak některé články na čtenáře vychrlí obrovské množství vědecky podložených argumentů napsané patřičným vědeckým jazykem. Taková snaha o vyčerpávající obsažení tématu pak čtenáře vyčerpá. Poté, co narazí na několikátý pojem, jehož význam by si musel hledat ve Velkém lékařském slovníku, čtení zkrátka vzdá.

5. Zachovat chladnou hlavu

A nejde tady jen o média, možná jste se sami někdy setkali s člověkem, který byl naprosto přesvědčený o něčem, co jste považovali za naprostý nesmysl. Pokud jste se mu nejdříve pokusili situaci objasnit všemi možnými argumenty, na které jste si dokázali vzpomenout, v následné plamenné debatě neustále přidávali na intenzitě hlasu a nakonec jste ho v návalu frustrace, že to ten člověk ne a ne pochopit, označili za úplného blázna… Taková debata pravděpodobně neměla žádný účinek.

Jak to tedy dělat správně? 

Některé hoaxy mají malý zásah a není problém je vymýtit rychle, existují ale i takové, které jsou tak hluboce zakořeněné a podporované širokou škálou zástupců, že jejich vymýcení může být během na dlouhou trať. Pro obě varianty je vhodné při vysvětlování a vyvracení nepravd používat základní poznatky z psychologie a behaviorální ekonomie.

Jak už bylo řečeno, je důležité nezmínit nepravdu. Nepomůže ani vložení nepravdy do uvozovek nebo její negace. Správným postupem je využití klíčového faktu, případně obsáhlejší negace mýtu nejlépe naprostou změnou větné konstrukce (Mýtus „slunce způsobuje globální oteplování“ změníme například na „slunce a klima se pohybují opačným směrem“). Pokud je opravdu nutné mýtus v článku, rozhovoru či jiném výstupu zmínit, je důležité na jeho nepravdivost předem upozornit a před i za jeho zmíněním uvést silné protiargumenty.

Celý článek by měl být napsaný jednoduchým a pochopitelným jazykem. Důležité je držet se principu KISS – Keep It Simple, Stupid.

Poslední důležitou zásadou, která bývá často porušována především na internetových fórech a v komentářích na sociálních sítích, je asertivní přístup a klidné podání informací.

Ukázka námi zpracovaného zdravotnického mýtu

Na základě námi vypracovaných tipů pro vyvracení dezinformací pracujeme s mýty z oblasti zdravotnictví. Jeden z mýtů, s kterým jsme se setkali, ukazoval na spojitost mezi onemocněním pohlavně přenosnou nemocí a záchodovým prkénkem. V následujícím příkladu je ukázáno, jak jsme takový mýtus vyvrátili.

„Při návštěvě veřejných toalet není důvod obávat se pohlavně přenosných nemocí. 

Původci pohlavně přenosných nemocí nedokážou přežít mimo prostředí těla a na věcech, jako je záchodové prkénko, rychle umírají. Navíc se těmito nemocemi lze nakazit pouze přes tělní tekutiny, které se musí dostat do rány nebo na sliznice člověka. Při dodržování běžných hygienických návyků, jako je otření toaletní prkénka před jeho použitím a mytí rukou po jeho použití, vám nehrozí žádné nebezpečí.“

Zdroje pro více informací: https://www.clinicalcorrelations.org/2011/04/13/the-porcelain-terror-can-a-toilet-give-you-gonorrhea/

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/genital-herpes/expert-answers/genital-herpes/faq-20058506

Zdroje:

COOK, J., LEWANDWSKY, S. (2011), The Debunking Handbook. St. Lucia, Australia: University of Queensland. November 5. ISBN 978-0-646-56812-6. [http://sks.to/debunk]

KAHNEMAN, Daniel. Myšlení: rychlé a pomalé. V Brně: Jan Melvil, 2012. Pod povrchem. ISBN 978-80-87270-42-4.

Zdroj náhledového obrázku:

slotsadviser.com/blog/5-common-myths-misconceptions-online-casinos/

Jak citovat tento článek?

HÁJKOVÁ Karolína. Mýty jsou všude kolem nás. Proč je tak těžké s nimi bojovat?. Martin KOSTELECKÝ, editor. In: Markething [online], rok [cit. 2019-10-13].  ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://markething.cz/myty-jsou-vsude-kolem-nas

Přečtěte si také