Facebook Twitter YouTube RSS Mail Instagram
Menu

Máme právo být offline?

      13. 12. 2017
Máme právo být offline?

Dnes je téměř běžným jevem vidět kdykoli a kdekoli někoho přilepeného obličejem k displeji mobilního telefonu. S rozvojem sociálních médií si jejich provozovatelé také nárokují stále prostoru v našem životě, který pak lukrativně prodávají marketérům.

Mnozí právem namítnou, že izolování se od mobilů a sociálních sítí je mýtus. Vždyť mobily pouze nahrazují např. noviny, které jsme četli a čteme ve veřejné dopravě nebo ve škole a izolováni od okolí jsme byli úplně stejně, taktéž vystaveni reklamním sdělením inzerentů.

Větším společenským problémem ovšem může být zírání do mobilu ve chvílích, které sdílíme se svými nejbližšími. Sedíme u večeře s rodinou, ale naše mysl je i tehdy leckdy zaměstnána naší virtuální identitou na sociálních sítích a virtuální aktivitou přátel. Americká nezisková organizace Common Sense se rozhodla proti tomu bojovat a ke kampani #DeviceFreeDinner přizvala Willa Ferrella.

Americký herec a komik se tak stal tváří jejích spotů, v nichž ztvárnil otce u večeře s rodinou neustále rozptylovaného notifikacemi či rovnou hltáním feedu oblíbené sociální sítě.

Kampaň syrovým způsobem ukazuje, kam až může zajít naše nutkání být neustále ve spojení se světem alespoň virtuálně, pokud nám zrovna náš reálný osobní život dává znát, že o něco přicházíme. Naplno pocítíme FOMO – fear of missing out – a na jeho základě v nás sociální média vyvolávají potřebu mít přehled o životě idolů, celebrit i našich přátel, třebaže vidíme jen jeho zkreslený zlomek, který se rozhodli zveřejnit. Mnohdy po pečlivých úpravách.

Automaty na spojení a porozumění

Získávání těchto informací včetně animace prozrazující načítání stránek v našem mozku spustí stejné mechanismy jako stisknutí tlačítka herního automatu, kdy čekáme, jestli právě teď konečně přišla výherní kombinace. V případě sociálních sítí je naši “výherní kombinací” upozornění na nová “To se mi líbí” či komentáře u svých příspěvků, na nichž jsme si dali tak záležet, nové propojení na Tinderu či alespoň nové příchozí zprávy.

Zpětná vazba od přátel virtuálních i skutečných nás vede k tomu, abychom věnovali sítím svůj čas. Podstatným prvkem je i zmiňovaná animace načítání stránek, která vytváří napětí, zda “výhra“ přijde.

Dnes je běžné, že se designéři sociálních sítí v soutěži o naši pozornost snaží vytvořit aplikaci co nejzábavnější, abychom právě jí věnovali svůj čas, zásadní zlom však v tomto ohledu nastal, když Facebook v roce 2009 zavedl u svých příspěvků tlačítko “To se mi líbí”. Dle autorů konceptu bylo jeho původní myšlenkou učinit z pozitivních reakcí pro uživatele cestu nejmenšího odporu. Neměli však tehdy ještě tušení, že působení tohoto mechanismu vlivem každodenního používání sociálních sítí ovlivní fungování samotného systému odměn v mozku uživatele.

Ekonomie pozornosti je relativně nový termín, který popisuje nabídku a poptávku pozornosti uživatelů, s níž se obchoduje na internetu. Mechanismus je jednoduchý: Čím více upoutá daná platforma pozornost, tím je efektivnější jakákoliv reklama na ní zobrazovaná, což se pak přímo úměrně projeví na ceně dané reklamy.

Problémem je ovšem omezená schopnost každého z nás věnovat čemukoliv plnou pozornost. V průběhu dne své schopnosti a kapacity musíme rozdělit mezi práci, rodinu, přátele i online dění. V ideálním případě bychom tedy měli věnovat svou omezenou kapacitu pozornosti tomu, co máme rádi. Sociální sítě nás však prostřednictvím okamžitých upozornění zásobují pocity radosti tak krátkými, že jsou pro nás návykové. Je podružné, že většina těchto okamžitých krátkých aktualizací pro uživatele nemá praktický význam a mohl by jejich prohlížení odložit.

Roztříštěná pozornost

Dle vedoucí marketingu společnosti Facebook, Michelle Klein, zkontroluje typický mileniál mobil 157krát denně. To jsou dvě hodiny denně, mluvíme-li pouze o běžné kontrole novinek na sociálních sítích.

Spisovatel Adam Alter tvrdí, že byznys sociálních médií je založen na potřebách marketingových agentur, nikoliv života uživatelů a změna bude muset začít u nich. Je příliš pevně zakotvený a výdělečný na to, aby došlo ke změnám ze strany jeho pracovníků. Dokud média bojují o pozornost uživatelů, konkurenční boj je vede k manipulativním technikám.

Alter proto doporučuje disciplínu na straně uživatele, ovládnout svou závislost nebo využít některé z aplikací, které nám mobil zakážou za nás. A stejně jako vyžadujeme od korporací ohled na životní prostředí, měli bychom žádat etický přístup designérů k uživatelům, abychom získali zpět svůj omezený volný čas v tomto životě.

Právo být offline

S rozvojem sociálních médií a komunikačních technologií se objevují také snahy právo být offline zakotvit v legislativě. Už v roce 2012 bylo ve Francii schváleno právo zaměstnanců pracujících na dálku na výběr jednoho dne v týdnu, kdy nemohou být kontaktováni. Automobilka Volkswagen začala např. vypínat firemní servery, aby nemohly být odeslány pracovní e-maily.

Průběh práce je technologiemi narušován celosvětově na mnoha úrovních. Ačkoliv korporace hledají možnosti jak umožnit zaměstnancům pracovat co nejvíce neformálně a jako tým. Zároveň se objevuje více represivních prvků schopných kontrolovat každý jejich krok, tvrdí business stratég Thierry de Baillon.

Problémem je dnešní kultura produktivity, která stále ještě nenašla rovnováhu a kterou nevyřeší legislativa, pokud nedojde k psychologickému posunu vnímání práce jako takové. Pokud se v konkrétní firmě vytvoří dostatečná důvěra mezi zaměstnanci a vedením, jedním z řešení by mohlo být stírání rozdílu mezi kolegy a kamarády.

Můžeme doufat, že právě k tomu společnost spěje. Pravdou zůstává, že prostředky digitální komunikace by měly sloužit lidem, nikoliv naopak.

Jak citovat tento článek?

HANOLD, Radek. Máme právo být offline?. Ondřej KOLEK, editor. In: Markething [online], 2017 [cit. 2017-12-13].  ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://markething.cz/mame-pravo-byt-offline

Použité zdroje:

zdroj náhledové fotografie: Uncalno Tekno, Mobile Message and Chat

https://youtu.be/ayp_Bq25sQ4

https://www.ispot.tv/ad/wyJi/common-sense-media-device-free-dinner-basket-feat-will-ferrell

https://www.commonsensemedia.org/device-free-dinner

https://www.vice.com/en_us/article/vv5jkb/the-secret-ways-social-media-is-built-for-addiction

https://thetechnoskeptic.com/culturing-boundaries/

http://pediatrics.aappublications.org/content/127/4/800.short

 

Student 1. ročníku Marketingové komunikace a PR na FSV UK. Působí jako frontman kapely a poetry slammer, má rád cestování bez plánů a peněz, hudbu a špatný humor.