Facebook Twitter YouTube RSS Mail Instagram
Menu

Smartphony a kolárky: konference o virtuálních prvcích v církevní komunikaci na FSV UK

      10. 2. 2016
Smartphony a kolárky: konference o virtuálních prvcích v církevní komunikaci na FSV UK

Minulý čtvrtek Fakulta sociálních věd hostila už třetím rokem konferenci týkající se církevní komunikace. Tentokrát se přednášející zaměřili na její virtuální prvky.

Toto téma bylo velkou výzvou, protože církve v posledních letech jednoduše narazily na fakt, že musí  začít využívat moderní komunikační nástroje a adaptovat se na moderní publikum. To potvrdil opravdu různorodý charakter příspěvků a přístupů k němu.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že téma konference zaujme spíše zainteresované publikum, na své si zde mohli přijít třeba i geekové, když v rámci prezentace Petera Cabana zazněly pojmy jako kyberbůh nebo hyperreálné náboženství, které souvisely s vlivem virtuální reality na religiozitu. Krok s dobou se snaží udržet Církev adventistů sedmého dne, jejíž zástupce Michal Hanzal prezentoval na konferenci jimi využívané komunikační kanály, mezi nimiž figurovala třeba nápaditá interaktivní microsite s odpověďmi na, s nadsázkou řečeno, životní FAQ, internetový zpravodaj nebo obsáhlý YouTube kanál HopeTV.

utopie.cz

Mezi vůbec nejúspěšnější patřila polská prezentace aplikace Misericors, která je podle všeho uživatelsky úspěšným krokem církve vstříc moderním technologiím a interaktivní komunikaci. Miseicors slouží jako sociální síť pro zaznamenávání a sdílení dobrých skutků, které uživatel dělá.

Misericor

Konferenci však provázel i kritický tón a diskuze nad vlivem virtuální reality na vývoj jedince. Ta zdůvodňovala zdrženlivý přístup církevních představitelů k moderním způsobům komunikace. Za to si křesťanství jako takové vysloužilo ostrou kritiku sochaře Štěpána Kotrby, který na konferenci přednesl v rámci svého příspěvku vlastní teorii toho, proč již církev nedosahuje takového vlivu jako v minulosti. A to protože se odmítá podílet na vytváření popkultury a její symboly už nelze vnímat jako univerzálně srozumitelné, právě na rozdíl od symbolů popkulturních:

 ,,Každý mladý dnes ví, o co jde, když mu ukážete světelný meč, kdo vám ale vysvětlí, co znamená Madona s dítětem v náručí? Dřív církev najímala na vytváření této symboliky největší umělce své doby, dnes nemá ani na průměrné amatéry. Proč si Toscaniho najal Benetton a ne papež?“ 

Výběr z příspěvků, které na konferenci zazněly:

doc. Dr. Peter Caban, PhD  se v práci na téma Kresťanská liturgia a pohľad na ňu vo virtuálnej realite věnoval zejména vlivům, které formují dnešní podobu religiozity. Zabýval se pojmem kyberprostoru a myšlenkou na jeho kyberboha, kopírováním a až religiozním vyznáváním proudů současné popkultury, které pojmenoval jako hyperreálné náboženství.

Alžbeta Dufferová z Trnavské univerzity ve svém příspěvku hledala odpověď na otázku, zda je přitažlivost, kterou virtuální realita disponuje, novou sociální zkušeností, či zda se jedná o další variaci na téma biblického prvního pokušení.

Ing. Michal Hanzal prezentoval případovou studii virtuální komunikace Církve Ježíše Krista
Svatých posledních dnů. Církev novým médiím přikládá velkou váhu a ke kontaktu se svými příznivci používá velké množství kanálů, od videí na YouTube přes speciální microsite věnovanou základním náboženským otázkám po zpravodajský portál informující o novinkách z fungování církve. Zmínka o finanční podpoře steampunkového filmu Record Keeper, který vyhrál cenu na festivalu duchovních filmů v Londýně, demonstrovala velký zájem na tom oslovovat mladé lidi.

Ing. Iveta Hamarneh, Ph.D. z Vysoké školy obchodní se zabývala tím, zda může virtuální realita ohrozit náboženský cestovní ruch. V závěru své práce se dobrala k tomu, že to v blízké budoucnosti není pravděpodobné. Virtuální realita sice v některých oblastech lidské zvyky do značné míry mění, nicméně cestování a zejména to náboženské stále stojí velmi významně na fyzické přítomnosti na konkrétním místě, kterou se pomocí technologií zatím dostatečně simulovat nepovedlo.

Mgr. Katarína M. Vadíková, PhD. ,taktéž z univerzity v Trnavě, se zabývala morální způsobilostí člověka k vstupu do virtuální reality. Na základě poznatků německého personalistického filozofa Romana Guardiniho vyhodnotila, že využívání prvků virtuální reality je zdravé až pro plně vyvinutou osobnost, která nepodléhá iluzornímu světu tak snadno a dokáže jej od toho skutečného lépe oddělit.

Peter Mikula prezentoval spíše teologický příspěvek o vlivu virtuální reality na morální vývoj jedince, kdy rozebíral rozdílnost vlivů technologií a křesťanské věrouky.

Na závěr bychom chtěli dodat, že se konference konala pod záštitou Katedry marketingové komunikace a PR a stáli za ní Ing. Petra Koudelková, Ph.D., Zdeněk Cahlík a Aneta Martínková.

Jak citovat tento článek?

MARTÍNKOVÁ, Aneta. Smartphony a kolárky: konference o virtuálních prvcích v církevní komunikaci na FSV UK. In: Markething [online], 2015. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z http://www.markething.cz/konference-o-virtualnich-prvcich-v-cirkevni-komunikaci-na-fsv-uk

Zdroj náhledového obrázku:

Autorka článku