Komunikace

Pandemie dezinformací: zachraňme Česko a budoucnost zdravotnictví

Published on 20. října 2020

Medicína se s dezinformacemi potýká dlouhodobě, ale společně s šířením nového koronaviru jejich množství raketově vzrostlo. Vláda jim čelit nezvládá, mnohé celebrity je šíří a medicína dostává další rány, které mohou ohrozit budoucnost celého zdravotnictví. Pandemie COVID-19 tak poukázala na jinou, neméně nebezpečnou pandemii: pandemii dezinformací.

Hrozba pro budoucnost zdravotnictví

Není žádnou novinkou, že vědomé i nevědomé tvoření a šíření dezinformací přináší pro společnost mnohá nebezpečí. Spolu s výskytem nového neprozkoumaného koronaviru a především s jeho druhou vlnou, která už mnohé obtěžuje a jiné děsí, se dezinformace začaly lavinově šířit. A vláda, sociální sítě, ani samotní zdravotníci je nestíhají vyvracet.

Medicína se, vzhledem ke své komplexnosti, náročnosti a četným specializacím, dezinformacím nevyhnula už před pandemií. Nová nemoc jim ale dodala sílu. Dezinformace o COVID-19 mohou poškodit budoucnost zdravotnictví. První hrozbou je to, že lidé přestávají věřit pravdivým zprávám a opatřením proti COVIDu. Nebo se jim dokonce vyhýbají a cíleně vyhledávají informace opačného charakteru. Závažnější hrozba má dlouhodobý charakter, šířením dezinformací a ztrátou důvěry ve vládu a odborníky se vystavujeme problému, že lidé přestanou věřit i zprávám o jiných nemocech, zdravotnictví a vakcínách, což nás může v budoucnu stát mnoho životů i peněz. Schopnost vlád i mezinárodních zdravotnických organizací komunikovat se širokou veřejností je tak stěžejní pro zvládnutí COVIDu i pro záchranu zdravotnictví.

Vláda ztrácí důvěru a nejpopulárnějšími epidemiology se staly celebrity

Chaotická komunikace, nesrozumitelná omezení a zvyšující se počet nakažených společně s narůstající úzkostí obyvatel logicky napomohly k narušení důvěry ve vládu. Není se čemu divit, že lidé se čím dál více pro názor obrací na sobě blízké osoby, jako je rodina, přátelé, a někdy dokonce i celebrity. Ty však často nemají lékařské vzdělání a samy jsou pod vlivem algoritmů sociálních sítí, kdy se jim ukazuje obsah „který by se jim mohl líbit”.

Celebrity mají respekt veřejnosti, jsou oblíbené a navíc umí se svými přáteli a fanoušky (narozdíl od vlády) mluvit „jejich” jazykem. Z toho důvodu se jejich příspěvky rychle šíří a mají dalekosáhlý vliv. V podstatě je na těchto premisách založen celebrity a influencer marketing.

A protože ani celebrity a influenceři nejsou neomylní, mohou stejně jako všichni ostatní, častokrát i nevědomě, sdílet dezinformaci. Je otázkou, zda například příspěvek Ilony Csákové z 11.října byl vážně myšleným nevědomým šířením dezinformací, nebo spíš snahou přitáhnout na sebe pozornost. Nechyběl v něm mezi dezinformátory oblíbený odpor k vakcínám a zdravotním opatřením ani nenáviděnému Billu Gatesovi. Během 6 dní tak získal příspěvek poměrně velký dosah – 8 600 reakcí a 4 500 sdílení.

Dalším obdobným příkladem je herečka Erika Stárková. Ani ne čtyři týdny před kolapsem způsobeným onemocněním COVID-19 zveřejnila na svém Instagramu příspěvek s odmítajícím přístupem k onemocnění, očkování i médiím.

Boj proti korona dezinformacím

Medicína je exaktní věda, jejíž poznatky jsou vzájemně provázané a často ji nelze zjednodušit do podoby stravitelné pro laiky. Odborníkům se často nedaří empatickým a srozumitelným způsobem vysvětlit, proč se o dezinformace jedná. Přesto můžeme najít jednotlivce, kampaně a projekty, které se o boj s COVID-19 dezinformacemi snaží.

#ZachraňmeČesko

Projekt #ZachraňmeČesko Petra Ludwiga, který v první vlně pandemie rychle rozjel kampaň #RouškyVšem, chce zabránit potenciálnímu číslu až 15 000 mrtvých do konce roku způsobených nemocí COVID-19. Ve výzvě, která má podobu celé řady různých příspěvků, apelují na Čechy, aby zůstali doma a aby se snažili vystavit se co nejméně nakažení. K tomu, aby přesvědčili veřejnost, že se jedná o vážný problém, se Ludwig spojil s mnoha známými osobnostmi, jako je například Kovy, Dagmar Havlová nebo Iva Pazderková, a některými vědci.

Odboj lékařů, mediků i neziskovek

K pandemii, omezením a mýtům se vyjadřují i mnozí lékaři různých specializací. V otázkách epidemiologických onemocnění by se lidé měli obracet především na epidemiology, virology a imunology. Informovat o onemocnění, a tím i vyvracet mýty, se prostřednictvím médií intenzivně snaží například vrchní epidemiolog IKEMu MUDr. Petr Smejkal.

COVID a kritické myšlení

Pozadu nezůstávají ani neziskové organizace. Dezinformace o COVID-19 mají mnoho subtémat. Jedním z nich je vakcína a nutnost vakcinace proti onemocnění. V rámci své dlouhodobé snahy o vyvracení mýtů spojených s očkováním se k dezinformacím, které se týkají vakcíny proti COVID-19, vyjadřuje i spolek Medici PRO Očkování, tvořený studenty 2. LF UK ve spolupráci se studenty MKPR FSV UK.

Nezisková organizace Loono, která dlouhodobě nabádá k prevenci různých onemocnění, neopomíjí ani nový koronavir. K boření mýtů napomáhá šířením informací s vědeckým základem za pomoci moderních kanálů, jako jsou aktuálně velmi oblíbené podcasty. Například ve 30. díle Loono podcastu se během 45 minut dozvíte všemožné souvislosti a informace o onemocnění z úst imunologa Dr. Marka Šťastného, Ph.D.

Jak citovat tento článek?

HÁJKOVÁ Karolína a Markéta PROCHÁZKOVÁ Pandemie dezinformací: zachraňme Česko a budoucnost zdravotnictví. Karolína KUBŮ editor. In: Markething [online], 2020. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: https://markething.cz/pandemie-dezinfromaci